Ilustrační foto: Pixabay

Nostalgická

5. 1. 2022

Spíš. Ve spánku jsi opět ta slečna, co jsem ji tenkrát potkal v parku. Přišla jsi domů těsně před rozbřeskem. Spánek ti ještě nestačil vyhladit kruhy z probdělé noci. Vějířky vrásek kolem očí mají jasnou, snad cosi naznačující linku. Ostrou, i neúprosnou.

Můj příběh vzpomínky

Autor: Jiří Novák

Hodnocení:

(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 6.1.2022 18:25

V myšlenkách ano, na to, co bylo. Myslela jsem to ve smyslu navázat na ně.

Zuzana Pivcová 5.1.2022 14:27

Já osobně se nedokážu vracet ke vztahům, které už odezněly. Oba jsme jiní, nedokážeme se znovu potkat, pokud se už cesty rozešly. Alespoň u mne. Ale za Váš příběh děkuji.

Marie Měchurová 5.1.2022 10:59

Vzpomínky nám nikdo nevezme, jsou pořád s námi. Jdou tam ukrytá naše tajemství.... Moc hezké.

Soňa Prachfeldová 5.1.2022 10:36

Je hezké se zase setkat a nejen ve vzpomínkách. Ať se žije, dokud chceme.

Jana Kollinová 5.1.2022 10:20

Pěkné! Je to poezie v próze. Líbí se mi forma psaní, krátké, vzrušující věty s nostalgickým i erotickým nábojem.

Daniela Řeřichová 5.1.2022 09:41

Děkuji, nedořečené skrývají tajemství.

Libuše Křapová 5.1.2022 09:30

JIří, četlo se to dobře - jen jsem pořád čekala na nějaká závěr, vysvětlení... jasně je to jen vzpomínka.

Granda Nekonata 5.1.2022 07:32

moc hezké :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

O Šípkové Růžence

Po maturitě jsem nastoupila na svoje první místo. Ústav pro mentálně postižené ženy na konci světa.…

Vlastimila Kosorínová

Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

Zuzana Zajícová

Taneční dozvuky

V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."

Eva Mužíková

Cucflek. Pojednání hodící se k pučícímu jaru

Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili, a těch je mi líto. K cucfleku totiž patří mládí. A vášeň. A láska. A potíže.

Zuzana Zajícová