Granda Nekonata
24.12.2021 08:08
9.29 je to tak :-)
Hana Šimková
11.12.2021 19:18
Proboha o čem to vlastně mluvíš? Já už opravdu odmítám reagovat vůbec na nic a hlavně ne na ten guláš, co se tady vytvořil. Vzdávám se a utíkám odtud jak nejrychleji je to možné.
Libuše Křapová
11.12.2021 17:58
Hanko, promiň, ale přidávám se tentokrát k Monice. Chceš odejít, dobře. Může nám to být líto, ale je to tvoje rozhodnutí. Tak proč ty zbytečné tanečky? Protože mně to teď připadá jako - Kdo nejde s námi, jde proti nám. Kritika a konfrontace patří k životu. A prostě nemůže být jen kladná.
Hana Šimková
11.12.2021 09:30
Pni Vargová já nevím proč jste to nepochopila .Já jsem se chtěla jenom slušně s některými lidmi rozloučit a je úplně jedno, jaký jsem měla důvod k odchodu. Drama z toho začali dělat někteří lidé, pan Vrba a teď jste se připojila i Vy. Jinak bych opravdu odešla bez humbuku. A těm lidem, kteří to tak pochopili ještě jednou děkuji. Jo a pan Vrba si může zaplakat. Váš článek si určitě přijdu přečíst.
Martin Vrba
11.12.2021 09:29
Paní Vargová, máte naprostou pravdu, že si vždy pochlebují v každém kolektivu určité skupiny lidí, většinou se spolčují ti slabší proti těm silnějším, silnější se nepotřebují spolčovat, ti mají zase tendenci se strkat mezi sebou. To je zákon smeček a já jsem dokonce přesvědčen, že kdyby se i samotný Kristus dostavil na Zem, ale nepřišel by do Říma k papeži, ale jen někam k chudému chalupníkovi, tak všichni, kteří v něj věří a respektují i tu hierarchii církví a modlí se k němu už 2000 let, by ho neuznali, protože by třeba ty lidi i tu samotnou církev kritizoval, i kdyby denně dělal 100 zázraků a dál by čekali na toho svého, ze kterého jim plynou hlavně jen výhody a žádná kritika. :)
Jana Vargová
11.12.2021 06:23
Napadá mě jen jedna myšlenka: lidi, co blázníte?! Paní Šimková, když už nechcete přispívat do íčka, tak přestaňte. Proč tolik humbuku? A proč se strefovat do lidí, kteří svými radami pomohou nám, nezkušeným, s vylepšením toho či onoho? Na nich je vidět, že to, čemu se celý život věnují, ovládají. Kdyby věděli, jak sestrojit jaderný reaktor, a mně by to pomohlo, požádala bych je o radu. Když si článek přečíst nechci, tak ho nečtu. Kdyby se lidi navzájem jenom chválili, žili bychom stále na stromech. Kritika je k životu nutná, posouvá věci kupředu. Jako učitelka přece víte, že je nutné pracovat s názory odlišnými od těch vlastních.
Píšu, jak mi "zobák" narostl. Neodradí mě nepříznivé komentáře, ani jejich nízký počet, ani málo hvězdiček. Protože se mi občas psát chce a tady vidím ideální možnost poslat svoje myšlenky do světa. Navíc mám dojem, že zde existuje skupina lidí, kteří se znají z různých setkání, a kteří hvězdičkami a kladnými komentáři k příspěvkům svých známých opravdu nešetří. No a co? Kvůli svému pocitu přece nehodím flintu do žita! (Ejhle, tohle mohl být článek do nedávné soutěže!) A přiznám se, že si raději přečtu a vrátím se k článku, ze kterého vyznívá humor a nadsázka. Ale abych nezdržovala, je jenom naše volba, co, kdy, jak, proč, kde učiníme. Mám rozepsaný článek. A protože se mě včera pan Raška, když jsem si přebírala kalendář a tašku, zeptal, proč jsem už dlouho nic nenapsala (chodím ještě do práce a poslední dobou doma nechci počítač ani vidět), jdu načatou práci dokončit. Proti věčnosti náš život představuje zanedbatelný čas. Promarnila jsem ho hodně, jdu to napravit.
Martin Vrba
10.12.2021 23:00
10.12.2021 10:25 Paní Šimková, nikdo nic nemá proti tomu, aby se někdo tady se životem v ÍČKU rozloučil, většina z nás už neví hodinu a den, každý tu má několik nemocí a jen někteří tu, že si myslí, že se jim nemůže nic stát, že jsou nesmrtelní.:) Rozloučit se, to je i slušnost, ale nesmí se z toho udělat nekonečný seriál. Takto připomínáte jen falešného nebožtíka, který se ukládá do rakve znovu a znovu v pohřebních šatech jen v touze, aby viděl, jak pak bude vypadat jeho skutečný pohřeb, jak pak bude vypadat pohřební řeč nad jeho rakví, kolik bude mít smutečních hostů, kolik bude mít věnců a kolik plaček se sejde. Už nyní vidíte, že účast byla podstatně slabší, než posledně, že se dostavili jen věrní a příště to bude třeba ještě smutnější, nedostaví se nikdo. Já bych vám vystavil krásnou řeč k poslednímu rozloučení s ÍČKEM, ale abych to měl „akurátní“, tak na to si počkám, až bude v literárním koutku návod, jak takovou řeč napsat. Do té doby se připojím k ostatním a pokusíme se vás zase oživovat, protože jste asi velice smutná, tak jsem se vás snažil zase trochu rozesmát – zabralo to?
Hana Šimková
10.12.2021 22:53
Tak teď už jsem opravdu dostala záchvat smíchu pane Václave. On ten Vrba tak kope kopem sebe, že už je opravdu směšný. Je už opravdu škoda se jím zabývat.
Jitka Caklová
10.12.2021 18:15
Ááá sympatie se přelévají :-) I dvěma lidem, s dočasně rozdílnými názory, stačí nalézt společného nepřítele, třeba Caklovou :-) :-). Hned z vás budou sou/druzi, navzájem si pofoukáte bebíčka a dál si budete skládat poklony :-) :-) :-) Paní Haně rozumím, o mém odcházení z íčka by se dala napsat celá sága, ale každopádně to byla a dosud je jen moje věc.
Martin Vrba
10.12.2021 17:41
Pane Soukupe, všichni stárneme a někteří z nás, jak vidím, ztrácíme i paměť. Po mém prvním článku jste nešetřil superlativy, cituji Vás: 1.5.2021 14:06 Gratuluji Martine k Vaší " premiéře ", která se Vám velmi vydařila ! Ať Vám to píše i dál ! A nyní 10.12.2021 11:02 píšete: Pana Vrbu ignorujte, je to povrchní pisálek a nesahá Vám ani " po kotníky ". To mne před obědem tak dojalo, že jsem nepojedl s chutí ani svíčkovou, po které se jinak vždy jen zapráší. :) Když chce někdo opravdu odejít, tak to má udělat tiše, protože to teatrální loučení - neloučení je směšné a stejně v tom nemůže předstihnout mistra v tomto oboru, pana Mečára: https://www.youtube.com/watch?v=VXinPo2dyIY
Načíst starší příspěvky
