Když se z nevěsty stane snacha, někdy se změní v potvoru
Ilustrační foto: Ingimage

Když se z nevěsty stane snacha, někdy se změní v potvoru

25. 11. 2021

Za nejčastější původce všeho zla v rodinách bývají označovány tchyně. Jenže v mnoha rodinách je situace taková, že jim snachy zdárně sekundují. Zpravidla je značně obtížné vystopovat, kdo má na neshodách či nenávisti mezi těmito dvěma pozicemi, větší podíl, ale je nesmysl považovat snachy za andílky.

Když syn rodičům představí ženu, kterou si hodlá vzít za manželku, je to pro jeho matku jedna z nejstresovějších životních situací. Potvrdí se jí totiž to, co už delší dobu cítí, a sice, že přestává hrát v životě syna hlavní roli. Zatímco otec zpravidla přistupuje k akci tak, že zhodnotí, zda je dívka hezká či ne a zda se jeví být holkou do nepohody nebo spíše fiflenou, matky více či méně očekávají, že by si s ní měly rozumět, že by jim měla být něčím blízká, sympatická.

Což ženy tuší, takže se v pozici budoucích nevěst obvykle k tchyním chovají mile a vstřícně. Ovšem pozor, to se po svatbě nezřídka mění.

„Když si syn bral Janu, byla jsem ráda. Viděla jsem, že jsou do sebe opravdu zamilovaní a připadala mi jako milá holka. Chovala se ke mně moc hezky, dokonce mě několikrát vyzvala, ať si spolu zajdeme na kávu, na víno, abychom měly čas si samy povídat, poznat se. To mi od ní připadalo jako pěkné gesto a skutečně jsme si spolu vyrazily několikrát do kavárny a do obchodního centra,“ vypráví osmašedesátiletá Karla. Od svatby jejího syna uběhlo pět let a ona čím dál častěji kamarádkám vypráví o trablech, které se snachou má. „Jana je absolutní vládkyní nad jeho životem a on to, trouba, nevnímá. On snad v každé větě říká, co si Jana přeje či nepřeje. Navíc jsem se od společných známých dozvěděla, že Jana tvrdí, že jsem ze syna vychovala mamánka a říká, že je třeba náš vztah trošku rozbít, abych ho nadále neovládala. Copak já ho nějak ovládám? Naopak, vídám ho čím dál méně, protože Jana pro ně dva stále organizuje nějaké návštěvy, výlety a aktivity. Nás navštíví tak jednou za čtvrt roku a naposledy to proběhlo tak, že řekla, že na vysedávání nad štrúdlem nemá čas, což mě dost urazilo,“ líčí Karla.

Podobné potíže prožívá i její kolegyně, které pro změnu snacha odmítá svěřovat dceru. „Je to moje jediná vnučka. Řekla mi, že si maminka nepřeje, aby ke mně chodila. Ptala jsem se proč a ta malá odpověděla, že maminka tvrdí, že jí nemůžu nijak inspirovat a rozvíjet. No já myslela, že mě trefí šlak. Volala jsem snaše, co to má znamenat a ona celkem suše řekla, že je to pravda. Vysvětlila mi, že místo času tráveného se mnou by se vnučka mohla věnovat třeba angličtině nebo nějakému jinému koníčku, který jí bude v životě prospěšnější,“ vypráví.

Pozoruhodné je, že když to řekla synovi, ten jí nevěřil. Prohlásil, že jde o nějaký malicherný spor mezi ženskými, do kterého se nemíní plést.

Výsledkem je, že v mnoha rodinách se napětí mezi snachami a tchyněmi pomalu, postupně zvyšuje, až naroste do obludných rozměrů, které už žádná z nich nedokáže překonat. Zpravidla ani nechtějí.

„Jenže právě zpracování zahořklosti ze situací, kdy se žena cítila být zranění, odmítnutá, ponížená a nedoceněná je třeba zpracovat. Je nutné tyto emoce vyhojit,“ říká psycholog Pavel Rataj, který se mimo jiné zabývá právě vztahy mezi snachami a tchyněmi. Podobně jako mnozí další psychologové potvrzuje, že poněkud krátkozraké svalovat vinu za neshody v rodinách na tchyně, jak bývá zvykem.

Na jednom internetovém diskusním fóru před časem vznikla diskuse pod názvem Proč my snachy tolik nenávidíme své tchyně. Ženy tam popisovaly, jak silně jim lezou tchyně na nervy a mnohé líčily i to, jak naopak ony jim pořádně znepříjemňují život. Padaly výrazy „nenávidím ji“, „je hnusná“ a podobně. Ano, tak se vyjadřují ženy, které třeba ještě nedávno byly křehkými nevěstami oslovujícími budoucí tchyní láskyplně a mile.

Sympatické na této diskusi bylo akorát to, že ji jedna z účasnit zakončila takto: „Tak začínám přemýšlet nad tím, jaká já vlastně jednou budu tchyně, jestli mě moje snacha bude nenávidět a psát tu o mně. Zapřemýšlejme nd tím, jaké tchyně budou z nás.“

Smutné je, že když se žena dostane do pozice tchyně, kterou její snacha nenávidí, málokdo jí to věří. Společnost je nastavená tak, že spíše straní mladé mamince, která si stěžuje, že tchyně dává jejím dětem nezdravá jídla, než zkušené zralé ženě, která vysloví názor, že se jí výchova vnoučátek nezdá ideální. Zkrátka, od tchyní se očekává, že budou mlčet, do ničeho se neplést, maximálně ihned přiběhnou pohlídat vnoučátka, když budou vyzvány. Ale co se očekává od snach? O tom se vlastně nemluví.

psychika rodina
Hodnocení:
(4.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vlasta Vošlajerová
Děkuji autorce článku,že toto téma otevřela!Konečně!!!
Margita Melegova
Snachy jsou daleko a za tech par chvilek co jsme spolu si nestihneme ani vsechno rict, netoz abychom si komplikovali zivot.
Jarmila Komberec Jakubcová
Mám báječnou snachu, která je velmi hodná, pracovitá a báječná matka mých vnoučat. Také tak i dobrou manželkou mému synovi. Žijeme již 15 let ve společném domě, kde si každá rodina zachováváme své soukromí. Mladí bydlí nahoře, já v přízemí. Vzájemně se respektujeme a nejsou mezi námi žádné spory. Moje snacha má velmi dobré se svou maminkou a otcem. Vzájemně se navštěvujeme a slavíme různé svátky č v létě grilujeme. Přála bych každé matce syna tak výbornou snachu - moji Žanetku.
Jana Jurečková
Byla jsem snacha 16 let, žili jsme s tchánem ve společné domácnosti. Vycházela jsem s ním dobře. Nikdy nám nemluvil do života. Po nějaké hádce jsme se hned na druhý den usmířili. Nejsem pečovatelka ani zdravotní sestra, ale když děda umřel, manžel mi děkoval, že jsem se mu postarala o otce a že si toho moc váži.
Soňa Prachfeldová
Ženy jsou ženy, samy si to dělají složitější. Snachy tíhnou více ke své matce a opravdu záleží na muži synovi, aby se snažil vycentrovat a ne vycouvat.
Miloslava Richterová
Jak složité je soužití lidské, přitom by stačilo, aby snachy ubraly trochu páry....vždyť je to taky čeká..Pro tchyně to samozřejmě platí taky.
Danka Rotyková
Pane Berko, máte pravdu, ač jsem žena, tohle mi na nás stašně vadí. Když se manžel nechá, je to špatné. Když se nenechá, obvykle jde o dům dál. Takhle jsem přišla o bezvadného švagra.
Jindřich Berka
Ženy muže zkouší jak je silný. Pořád i po desítkách let. Běda jestli jí podlehne!!!! Odskáče to i tchyně!!!!
Jindřich Berka
Dobrý den, mám dva syny a dceru. Je to velký rozdíl. Dcera většinou přesměruje svého muže více ke své rodině. Pokud je muž v manželství spokojen, tak se tomu nebrání. Já snachu nemám špatnou, ale ovládá syna. Ne snachy, ale záleží na přístupu synů jestli se nechá manipulovat a poslouchá vždy ženu. Pokud k tomu dojde, dopadne to většinou špatně, žena si ho přestane vážit a nakonec hledá "chlapa s kulemi". Já ženu neposlouchám, ale přistupuji na kompromis, proto jsem čtyřicet let šťastně ženatý. Radím to mužům všem okolo. S pozdravem Jindra
Hana Rypáčková
Asi když žijí v jednom domě nebo aspoň ve městě, nějaké třecí plochy nastanou, ale pokud se jen navštěvují a nekecají si do života, nastane pohoda. Nemám problémy. Ta hádka Homolkových kdo je víc, matka nebo manželka .....

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.