Jazykový koutek 10
Úvodní foto: autorka

Jazykový koutek 10

12. 9. 2021

Něco z pravopisu 1

 

1) Rozdíly v pravopisu znamenající různé významy

dobít x dobýt

Dobít znamená přestat bít, ubít, ale také doplnit (elektrickým nábojem). Např.: Ten člověk toho psa dobil! Musím si dobít mobil.

Dobýt znamená zmocnit se, dosáhnout něčeho. Např.: Muži se nepodařilo dobýt ženu, která se mu líbila. (Jistě ji proto nechtěl dobít.) Pevnost byla dobyta.

tip x typ, tipovat   

Tip je předběžné označení výherce, rada, doporučení. Např.: Můžeš mi dát tip na zajímavý výlet?

Typ je druh. Např.: zvláštní typ člověka, typ půdy, různé typy písma.

Vytipovat znamená odhadem vybrat z více možností, doporučit, navrhnout. Vytypovat by značilo vybrat jako (vhodný) typ – tento význam je však nejspíš umělý, vymyšlený na obhajobu chybného psaní y v prvním uvedeném významu“ (Pravdová, s. 122).

raný x ranný

„Ve významu časný píšeme raný s jedním n, např. raný novověk. Přídavné jméno ranný, týkající se rány, se užívá nejčastěji ve spojeních jako šestiranný revolver“ (Pravdová, s. 94).

hold x holt

Hold je pocta. Holt znamená zkrátka a dobře, inu, tedy, ovšem.

povědomí x podvědomí

Máme o něčem povědomí, tedy určité znalosti, povšechnou vědomost. A nějakou událost můžeme mít uloženu v podvědomí, aniž si to uvědomujeme.

 

2) Další pravopisná pravidla

Psaní n – nn  

Jedno n se píše mj.:

u přídavných jmen odvozených příponou ‑í od podstatných jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na ‑n, např.: havran –⁠ havraní, slon –⁠ sloní a od příčestí trpných, např.: dán –⁠ daný, chráněn –⁠ chráněný, konán –⁠ konaný. Také trojklaný.

u podstatných jmen původně odvozených od přídavných jmen na ‑ní, ‑ný příponami ‑ík, ‑ice, ‑ina: deník, viník, ceník, vinice, okenice, cenina. 

Dvě n se píšou mj.:

u přídavných jmen odvozených příponou ‑ní, ‑ný od podstatných jmen, jejichž kořen končí na ‑n, ‑ň. Stejně tak se píšou výrazy od nich odvozené. Např.: den –⁠ denní, holeň –⁠ holenní, ráno – ranní, telefon –⁠ telefonní, záchrana – záchranný, zákon – zákonný, zákonnost, vina – vinný, vinna; vinen⁠ se píše s jedním n, protože kvůli výslovnosti je mezi obě vloženo ‑e‑

u přídavných jmen (a u výrazů od nich odvozených), u nichž výchozí podstatné jméno neexistuje nebo se neužívá, ale kořen je zakončen na ‑n: bezcenný (bezcennost), všestranný (všestranně, všestrannost), pohostinný (pohostinně, pohostinnost), povinný (povinna, povinně, povinnost, ale povinen), monotónní apod.

standardní

Standardní je od slova standard. Znamená obvyklý, běžný. Např.: standardní řešení, postup. Standard je ustálená míra, stupeň jako základ hodnocení něčeho. Např.: životní standard, v souladu s platnými standardy.

!!! ŠPATNĚ standartní !!!

Standarta je prapor.  

tamní x tamější

Slova jsou synonyma. Tamější píšeme s , neboť se nejedná o 2. stupeň přídavného jména tamní. Přídavné jméno je utvořeno od příslovce „tam“.

výjimka

„Psaní výjimka není vlastně až takovou výjimkou. Podobně se při odvozování dlouží předponové y a krátí kořenné í/ý např. u slov výhybka (vyhýbat), výšivka (vyšívat) nebo výčitka (vyčítat).“ Pravdová, s. 122

Originální pomůcku má Helenka Červenka: „vy jímko = jako nadávka vy žumpo, takže vy je špatně, vý je dobře“.

Protežovat znamená někoho upřednostňovat, prosazovat, chránit. Slovo je převzaté z francouzštiny (protéger); má stejný latinský základ jako protekce. S českým slovem těžký tedy nemá nic společného.

viz

Píše se bez tečky, neboť nejde o zkratku, ale rozkazovací způsob slovesa vidět: viz – vizme – vizte. Dnes již ale není užíván, a proto tento tvar jako rozkaz nevnímáme. Ze slovesného tvaru pokleslo viz do funkce částice. Proto se může pojit nejen se čtvrtým, ale i s prvním pádem; např.: viz strana sedm i viz stranu sedm.  

*****

téma – tematika, tematický

schéma – schematický

fenomén – fenomenální, fenomenologie

terciární  –  !!! ŠPATNĚ terciální !!!

 

Něco navíc

„Odpovědna. Je správně věta Vyžle sedící v mikině z mykané příze v pýru na syré zemi pod babykou slynoucí svým pohostinným stínem se zapýřilo? Ano, věta je v pořádku, ale … obsahuje některá slova, s jejichž významem si mnozí lidé nejsou zcela jisti. …“ (Pravdová; Saturková, 2008, s. 54). Tak tuto parádní větu jsem si nemohla nechat jen pro sebe.

 

Helence Července děkuji za některé návrhy do tohoto koutku.

 

Zdroje:

Havránek, B.; Jedlička, A.: Stručná mluvnice česká. Upravené vydání podle nových Pravidel českého pravopisu z r. 1993. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2002.

Internetová jazyková příručka. https://prirucka.ujc.cas.cz/

Pravdová, M. (ed.): Čeština nově od A do Ž. Academia, Lidové noviny, 2016.

Pravdová, M.; Saturková, J. (eds.): O češtině 2. Praha: Česká televize – Edice ČT, 2008.

Pravdová, M.; Saturková, J. (eds.): O češtině 3. Praha: Edice ČT, 2010.

Úvodní foto: Jelínek, J; Styblík, V. Čtení o českém jazyku. Praha: SPN 1971. Ilustrace Miloš Nesvadba.

 

 

Český jazyk
Hodnocení:
(5.1 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Přemýšlet je zapotřebí, ale když moc, tak nevím , nevím , čeština je krásný jazyk, tak mnohotvárný, ale i těžký. Díky Věrko.
Helenka Vambleki
Paráda, opakování je matka moudrosti, takže zopakováno a jak píše Zuzka, taky jsem vždy protěžovala a budu se snažit protežovat
Věra Ježková
Děkuji podruhé. Marcelo, jsem ráda, že jste okomentovala odpovědnu. Mne ta věta okouzlila – „to nevymyslíš“. :-)
Marcela Pivcová
Při čtení věty z Vaší Odpovědny si vzpomínám, že jsme si jako žáčci ve škole vysvětlovali význam těch téměř nepoužívaných slov. Tak mi je jasné, že někdo slyne krásou, jiný dopadl na syrou zem... Jen nevím, jestli se vyžleti /štěněti prý některé rasy loveckého psa/ může podařit zapýřit se v mykané mikině. Samozřejmě to beru jako dobrý vtip!
Jindra Hubačová
Díky , Věro , snad se na stará kolena dovzdělám. Přes dvacet let jsem se spíše hrabala v číslech .
Dana Puchalská
Děkuju za další díl. Koutek je věc užitečná.
Věra Ježková
Martino, děkuju. My jsme měli Lipkovskou taky celých pět let. Ale nenapadla mě. Koutky jsou někdy docela dřina. :-)
Martina Růžičková
Věro, díky za bezvadné pokračování. Dnešní díl mi připomněl moji oblíbenou paní učitelku Lipkovskou, která mě učila od 1. do 5. třídy. Díky ní jsme měli založený notýsek, do kterého jsme si zaznamenávali slova, s jejichž pravopisem bychom mohli mít problémy. Byla tam i mnohá z těch, které jsi dnes v koutku uvedla. Díky za čas a práci, které přípravě koutků věnuješ. :-)
Věra Ježková
Děkuji. :-)
ivana kosťunová
Věděla jsem , že hold je nesprávný výraz, ale díky tobě, jsem také ujasnila, proč je "holt" správně .

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.