Moje nezapomenutelné prázdniny: U vody
foto: Dana Kolářová

Moje nezapomenutelné prázdniny: U vody

22. 8. 2021

Školní prázdniny nás provází po celou školní docházku, spolu se školními výlety. S letními prázdninami, které se pomalu ale jistě přibližují svému konci, se mi vybavuje mnoho zajímavých příběhů a vzpomínek na zážitky ze školních výletů. Na výlety pořádané na konci školního roku, většinou na konci června těsně před vysvědčením, jsme se moc těšili stejně jako na jakékoliv prázdniny. Byly vítaným zpestřením výuky a možností odjet mimo město do přírody. V nižších třídách základní školy autobusem více za památkami, s přibývajícím věkem na turistické pochody. Vzpomenu krátce na jeden turistický pobyt se školou, který mi natrvalo utkvěl v paměti!

Na samém konci června jsem jela se svou třídou 9. A na dvoudenní školní výlet, vlastně pobyt, na Sázavu. Spalo se ve stanech na louce poblíž chaty i v chatě samé. To víte, školní výlet, navíc vlastně rozlučkový a třicet nevycválaných puberťáků a puberťaček. Počasí nám přálo, po horkých dnech následovaly teplé noci a nebylo tedy divu, protože řeka byla opravdu blízko, že platil striktní zákaz vstupu do řeky a koupání, nejen pro neplavce, bez dozoru. No, jak byl asi dodržován, si dovedete představit.

Většina dětí plavat uměla, ale přece jen tři smutné „duše“ postávaly na břehu či se brouzdaly na mělčině. Mezi nimi i moje nejlepší kamarádka. Navrhla jsem, že jestli chce, že ji plavat naučím. S vodou si rozumím od útlého věku a plavání mi nečinilo problém. Po chvilce váhání učení začalo a v té chvíli bylo rozhodnuto. Netrvalo dlouho a druzí dva spolužáci se chtěli naučit plavat také. Řeku jsem během těch dvou dnů téměř neopouštěla, mimo nutné přestávky na jídlo, spaní apod., na rozdíl od dozoru, který se vystřídat mohl, ale podařilo se. Do odjezdu domů se všichni tři spolužáci nejen naučili splývat, ale i plavat „prsa“, a tudíž nepadat ke dnu jako cihla.

A tak, i když jsem si tenkrát jiných radovánek moc neužila, byl to můj nejhezčí školní výlet, potažmo prázdninový pobyt. Také rádi vzpomínáte na školní léta se všemi radostmi i starostmi?
Studentům přeji báječné prázdniny a absolventům příjemné vzpomínání. 

 

Můj příběh Soutěž: Nezapomenutelné prázdníny
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Soni, díky a máš pravdu. Byl to bezva pocit. Na rozloučenou z nás byla třída plavců. :-)
Soňa Prachfeldová
Díky článku jsem také začala vzpomínat na školní výlety, bylo to hezké a co cetek jsem vždy přivezla domů, jako upomínkvé dárečky. Maminka se rozplývala. Plavání je důležité a také přináší moc radosti. Danuško, určitě tě to hřálo, že jsi své znalosti v plavání úspěšně předala kamarádce i druhým.
Dana Kolářová
Děkuji všem za milá slova.
Marie Seitlová
Při čtení tvého článku jsem si zavzpomínala na své školní výlety, byli to krásné léta.
Marie Novotná
Je to tak dávno. Nejvíce vzpomínám na rozlučkový pobyt z učňáku.Ta nejpřísnější učitelka se naráz stala fantastickou skoro kamarádkou. :-)
Dalibor Polanský
S přibývajícím věkem se vynořuje čím dál víc vzpomínek a je zajímavé, že jenom ty hezké. Holt, selektivní paměť. :)
Zuzana Pivcová
Plavat jsem se naučila od Marcely na lomnickém koupališti ve 2. třídě. Bylo to tam samozřejmé jako lyžování nebo bruslení. Zato neumím jezdit na kole, což je o mně známo. Díky za hezké vyprávění.
Daniela Řeřichová
To je moc hezký příběh. Ráda si vybavuji vzpomínky na školní léta. V rámci školních výletů jsme často navštěvovali hrady a zámky či jezdívali parníkem na Slapy. V deváté třídě to byl dvoudenní puťák s mnoha dobrodružstvími. Zdá se mi, že dnešní děti takové společné zážitky moc nemají.
Jitka Hašková
Za mě moc školních výletů nebylo, jenom jednodenní, ráno odjezd, odpoledne návrat. Vzpomínám na ten poslední, už na gymplu, ani nevím ve kterém ročníku, když jsme byli na Máchově jezeře, jeli jsme parníkem a byli jsme na Bezdězu, samozřejmost tenkrát bylo mít jídlo z domova sebou. Bylo to kolem roku 1960.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.