Daremná Chodská poudačka

Těžko se mi to četlo, ale je to krásné, milé povídání. Moc hezké.

Moc se mi tuta poudačka líbila. Na Chodsku je krásně, touláme se každoročně a v Chodské Lhotě jsme dokonce vystavovala svého chodského psa.

Jsem rád, že se Vám to líbilo. Mám ten kraj rád, hlavně ty pracovitý lidi na venkově. Teď tam bohužel těžko sháníte řemeslníky, protože většina z nich pracuje v blízkém Bavorsku. Už tam jezdím jen málo, je to hrozně daleko a nemůžete se spolehnout na služby a lékařskou pomoc od odborníků. Také prodejny potravin nenabízí, na co jsem zvyklý. Zkrátka v Praze je pro starého člověka blaze !

Hezky napsané. Chodsko, přímo Domažlice jsem poprvé navštívil v roce 1952, když tam bratr byl na vojně. Později(někdy v 70-tých letech) jsem byl na dovolené v zotavovně ROH Šumavanka, která snad někdy v devadesátých letech vyhořela. Stála nedaleko Babylonu. Prochodili jsme ten kraj křížem krážem.

Jezdila jsem několik let do vesničky blízko Domažlic a Horšovského Týna. Chodsko je moc hezké. Byla jsem mj. i v Klenčí pod Čerchovem. Doma mám (už schovanou) kolovečskou keramiku.

Zajímavé nářečí a pěkný příběh. Chvíli mi trvalo, než jsem ho přelouskala. Pěkně jste to sepsal.

Zajímavé nářečí a pěkný příběh. Chvíli mi trvalo, než jsem ho přelouskala. Pěkně jste to sepsal.

V Klenčí na Chodsku jsem byla asi před více než 40 lety, moc se mi tam i v okolí líbilo. Dokonce jsme s tehdejší kamarádkou byly i v malém podniku, kde se vyráběla ta oblíbená keramika, a samy zkusily něco omalovat, což nebylo vůbec jednoduché. Tamní lidé však na nás nářečím nemluvili, to bychom asi vůbec nerozuměly. Vašemu psanému vyprávění rozumím, děkuji.

Pěkná poudačka a chytrý hospodář, inu, stávalo se všelicos :-)

Pribeh mne pobavil, chodske nareci potesilo, leta jsem ho neslysela.