FOTO: Pixabay

Moje neslušnost na padesát slov

18. 5. 2021

Vracíme se z pracovní cesty. Řidič navrhl, že můžu u nich strávit víkend. Sympaťák – souhlasil jsem. Jsme na místě – zahrádkářská kolonie – plno domečků, z jedné branky vykoukne velice velká a silná žena – on střízlík - prcek. Vyslovím nepravděpodobné: „Už tě přišla přivítat tvoje víla“! Ano – byla jeho – hanba mne fackovala.

Můj příběh

Autor: Martin Vrba

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Faldynová 8.3.2022 20:35

Líbí se mi, že manželé očividně rozlišovali opravdové problémy od prkotin. Zdravotní sestry ty opravdové problémy vidí celou pracovní dobu.

Eva Mužíková 29.5.2021 23:10

Jsou situace, kdy by člověk vzal nejraději svá slova zpět...bohužel to jaksi nejde. Hlavně že měli oba smysl pro " humor".

Soňa Prachfeldová 19.5.2021 09:12

No vida Davida, hlavně, že to klape. Někdy by člověk měl trochu přemýšlet, pak se cítí trapně, i mě se to stává :-)

Dana Puchalská 18.5.2021 15:22

Moc hezké.... A vtipné... :-) :-) sláva, manželé se smyslem pro humor.

Martin Vrba 18.5.2021 15:12

Ono to mělo samozřejmě pokračování, vždyť jsem tam dvakrát spal. On jí to samozřejmě hned vyzvonil večer u táboráku, jak jsem ji nazval, a ona se tomu hrozně smála a řekla, že jí tak musí od té chvíle říkat – „Vílo Amálko“. Ano - ti dva lidé se k sobě hodili, oba měli velký smysl pro humor i když by jim možná slušelo, kdyby se mohli o váhu a výšku podělit rovnoměrně. Něco na způsob společného zdanění manželů.:) I jejich seznámení bylo trochu zvláštní, on dříve pracoval u hasičů (tehdy u požárníků) a pro svou malou postavu byl přímo předurčený, aby lezl do malých prostor a jednou mu tam skřípl a zlámal panel nohu a tak se po několika operacích dostal k ní – k rehabilitační sestře a byla z toho ta pravá láska.

Zdenka Soukupová 18.5.2021 13:38

No, ještě že jste neřekl něco pikantnějšího.... ☺

Zpět na homepage Zpět na článek

Co dům dal a plíseň nesežrala

Mirek od našeho štamgastského stolu je asi největší pohodář, kterého jsem v životě potkal. Vyprávěnky z jeho života mají vždy dramatický náboj, ale i poté, co si prožil nejedno peklo, zůstává věčným, až nakažlivým optimistou.

Antonín Vácha

Vtipnější vyhrává: Pozor na přepracování

Celý život jsem pracovala s lidmi, a to ve třech dost odlišných oborech (školství, finančnictví, justice). Bývalo to neskutečně zajímavé, ale také dost vyčerpávající. Lidské osudy, povahy, chování, zvláštnosti před vámi defilují celou pracovní dobu, často i mimo ni.

Dagmar Zwyrtková