Kapsy
Úvodní foto: autorka

Kapsy

29. 3. 2021

Napadlo vás někdy, jak důležité jsou ve vašem životě kapsy? Já si to uvědomuji až v posledním roce. Dřív jsem je považovala za samozřejmost. Pokud jsem je na oblečení neměla, stačilo zastrčit kapesník do rukávu nebo za pás kalhot či sukně.

Pro moji maminku představovaly výchovný prvek. Dodnes ji slyším, jak mě kárá: „Ty si vezmeš na sebe (novej) kabát a hned strčíš ruce do kapes.“ Nový kabát v případě, že jsem si ho v její přítomnosti zkoušela v obchodě. Také se jí nelíbilo, když jsem měla kabát rozepnutý a ruce v kapsách. Třeba ten červený baloňák, který mi koupila na LVT v Liberci. Nikdy jsem se nedozvěděla, co jí na tom vadilo.

V době koronavirové si kapes velmi považuji. A oblékám se podle toho, kolik jich budu potřebovat – v závislosti na tom, kam jdu.

Možná si řeknete, že mé starosti byste chtěli mít. Je to takhle. Když jdu ráno nakoupit, mám na zádech batoh. V levé kapse papírové kapesníčky v malém igelitovém pytlíčku. Dezinfekční gel na ruce. Kolečko do nákupního vozíku a papírek se seznamem, co chci koupit. To už je na jednu kapsu dost. Proto mám ráda bundu, která má dvě kapsy na sobě; jedna z nich je dokonce na zip. A jsou na obou stranách. V pravé kapse mám roušku nebo respirátor do obchodu. Na ulici chodím s chirurgickou. Do pravé kapsy dávám rovněž klíče. Abych je po nákupu nemusela lovit z batohu. A taky použité kapesníčky, pokud je nemůžu hned vyhodit. Protože se mi zamlžují brýle a teče mi z nosu, potřebuji kapesníčků hodně. Kapsy tedy využívám neustále. Taky je důležité, aby byly dostatečně hluboké. Z mělkých bych mohla něco vytrousit.

Pokud jdu na procházku, je to snazší. Klíče a gel dám do batohu, stačí mi jedna rouška. Náhradní samozřejmě v batohu nosím stále. A v levé kapse mám jen kapesníčky.

Když jedu do Litoměřic, je to ještě složitější. Protože v kapse mám navíc v malém pouzdérku občanku a 22 korun na cestu. Abych je měla při nastupování do autobusu hned po ruce.

S příchodem teplého počasí kapsy na oblečení ubydou. Kdyby se daly prodávat samostatně, měla bych jich velkou spotřebu.

Sny mládí, jako můj oblíbený Walda, po kapsách nenosím.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Děkuji podruhé. :-)
Martina Růžičková
Věro, připomněla jsi mi, že táta a babička (jeho maminka) mě taky často nabádali: "Dej ty ruce z kapes!". Zřejmě to bývalo kdysi považováno za nepřístojnost. Bez kapes jsem taky zoufalá a marně hledám, kam uložit důležitosti. Moc hezky jsi o nich napsala.
Hana Šimková
Když letní šaty kapsy nemají, je to tragické. Mám ale takovou malou taštičku, co nosím na krku, ale vejde se mi tam jenom to nejnutnější .Ještě že mám ten mobil blbec, protože je malý. Chytrý mobil by se nevešel. Jsem bez kapes jako bez rukou. Hezké Věruško.
Alena Tollarová
I ten krtek moc a moc potřeboval kalhotky - s kapsami! Taky dobrodiní kapes využívám a už při nákupu bundy hledím na to, aby je měla pořádné. Systém udržovat se mi nedaří, takže při hledání to je neustálé šátrání stylem jedna kapsa, druhá kapsa ... Začínají se prosazovat náprsní kapsy i v dámských bundách a já jsem dospěla k tomu, že jsem si našila vnitřní kapsy i do bund, kde nebyly z výroby. Nosím tam telefon. Napsat o tom úvahu mě ale ani nenapadlo :)
Eva Mužíková
Věrko, Ty jsi hlavička. Obyčejná kapsa a tak zajímavý článek. Také jsem "kapsářka", čím více jich na oblečení, nebo v batůžcích mám, tím jsem spokojenější. I když se snažím dodržovat" zasedací pořádek" uložených věcí, stejně občas přehrabuji a nenalézám.
Věra Ježková
Velice vám děkuji za milé komentáře. V mládí jsem moc nesnila. Pokud ano, už nevím, o čem. Pamatuji si jen jeden sen, který se mi splnil.
Eva Braunová
To je pěkný článek.Kdo by nad tím přemýšlel,že kapsy a kapsičky jsou tak důležité. Mám to také tak jak píšete a když jdu do přírody tak beru ještě ledvinku a tím mám o nějakou tu kapsičku navíc.
Martin Vrba
Ano – „Bez chleba nelze jíst a bez vody nelze pít“, to už si zpívali komunisté po roce 1948 https://www.youtube.com/watch?v=nmqtyK6bOUI a „Bez kapes u kalhot si nedovedl představit život ani pohádkový krteček https://www.youtube.com/watch?v=__VW8vuPu_c , ale teprve skutečná paní Ježková o tom dokázala napsat tuto překrásnou diplomovou práci. :) Děkuji, bez ní by mi o tom vůbec nenapadlo přemýšlet. Chtěl jsem v tom nějak pokračovat, nenechat si jen ruce v kapsách a na internetu jsem si zjistil, kdo pro lidstvo vymyslel stiskací knoflík – patentku. Byl to obchodní cestující Jindřich Waldes v roce 1902. Koho to zajímá více, tak se zde může „nachytrat“ a dozví se tam, že Koh - i - noor byla největší firma toho času s tímto sortimentem v Rakousko-Uhersku. https://www.euro.cz/byznys/muzktery-zapnul-svet-874217
Jitka Hašková
Kapsy potřebuji od dětství na všech částech oděvu. Sukně, svetry, kalhoty, samozřejmě kabáty, pyžama, noční košile. Jenom ne na spodním prádle a ponožkách. Mám od dětství chronickou rýmu a kapesník musí být pořád po ruce - v kapse.
Marie Novotná
Na tuto dobu si pamatuji, bylo nespolečenské chodit s rukou v kapse. A tradovalo se, že dáma chodí vzpřímeně a ruka v kapse ???Nikdy. Kapsy jsou nejdůležitější i pro mne. Všechno v batohu , nejnutnější v kapse.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.