V Česku pracuje téměř půl milionu lidí nad 60 let. Jejich problém? Mladí ambiciózní šéfové, kteří jim jdou po krku
Je mladá, ambiciózní šéfová. V týmu chce mít jen mladší lidi. Ilustrační foto: ingimage.com

V Česku pracuje téměř půl milionu lidí nad 60 let. Jejich problém? Mladí ambiciózní šéfové, kteří jim jdou po krku

20. 2. 2021

Je o desítky let mladší. Ambiciózní, rychlý, používá divná slova. Z jeho chování máme pocit, že nás nebere, že jsme mu spíše na obtíž. Tak popisuje mnoho lidí vyššího věku situaci, kdy do jejich pracovního života vstoupil nový, mladý šéf.

V České republice nyní podle údajů Českého statistického úřadu v posledních letech pracuje v pozici zaměstnanců přibližně čtyři sta šedesát tisíc lidí, kterým je nad šedesát let. Rok od roku jich přibývá. Vzhledem ke stárnutí populace je jasné, že jich ještě přibývat bude, protože mnoho lidí se dožívá vyššího věku v dobré kondici, pracovat chtějí a jsou toho schopni. Zároveň z těchto údajů vyplývá zcela pochopitelný jev. Mnoho těchto zaměstnanců vyššího věku se dostává do pozice, kdy mají šéfy mladší, než jsou oni sami. A často z toho vznikají problematické situace.

Mladá šéfová jde po krku nejstarším zaměstnancům

„Dělám na personálním oddělení téměř čtyřicet let. Nastupovala jsem, když se v práci ještě  kádrovalo podle toho, jestli měl člověk rodiče ve straně. Zažila jsem začátek devadesátých let, když se najednou začala používat nová cizí slova, kterým nikdo nerozuměl a z nás se stali HR manažeři. Prošla jsem desítkami školení, které byly naprosto k ničemu. Naučila jsem se pracovat s moderní technikou, naučila jsem se perfektně anglicky, vždy jsem se snažila dělat svou práci poctivě, na sto procent. Přesto si moje nová, mladá šéfová myslí, že jsem k ničemu,“ vypráví dvaašedesátiletá Helena, zaměstnankyně jedné velké korporátní firmy se sídlem v Praze.

V jejím personálním oddělení je nejstarší a vždy si pochvalovala, že má kolem sebe příjemný kolektiv skládající se z žen různého věku. „Jenže před rokem se moje idylka, ve které jsem hodlala setrvat do penze, ba možná déle, zhroutila. Naší šéfkou se stala devětadvacetiletá dívka, která přijela z Velké Británie. Je Češka, ale v jejím řeči je rozhodně více anglických výrazů než těch českých. Mluví tak rychle, že jí není rozumět. Při poradě mluví k nám, přitom píše zprávy na mobilu a vyřizuje maily na notebooku a nepřetržitě upíjí kafe z plastového kelímku. S tím kelímkem zběsile běhá po chodbách, takže se děsíme, koho poleje. Nejhorší ale je, že nám starším dává najevo, že jejímu tempu nestačíme, protože si představuje, že v sobotu v noci  budeme reagovat na to, co dala na Facebook,“ tvrdí Helena. Donedávna jí nová šéfová připadala trochu k smíchu – což tedy není pro vztah mezi nadřízeným a podřízený ideální – ale nyní začala být zoufalá. Dozvěděla se, že její vedoucí naléhá na nadřízeného, aby z oddělení propustil Helenu a další dvě ženy. „Jaká to náhoda, že všechny jsme nejstarší. Řekla, že záměrně odmítáme zapadnout do kolektivu. Zajímavé, když to vezmeme z pohledu, že jsem v této firmě zapadlá téměř čtyřicet let. Já vím, naštvalo ji, že jsem odmítla jet na akci s názvem teambuilding, kde jsme měli o víkendu slézat jakousi opičí dráhu,“ líčí Helena své trable v práci. Nejvyšší nadřízený se jí zastal, řekl na poradě, že teambuilding není povinný a rozhodně nemíní dámy ve věku nad padesát let nutit, aby se houpaly na lanech. „On je sympatický čtyřicátník, který už cítí, že jednou bude v mé pozici, ale ta mladá má zřejmě dojem, že patřím do starého železa,“ uzavírá Helena.

O svém trápení se zmínila známým a žasla, kolik lidí vyššího věku prožívá v práci problémy s mladými šéfy. Ovšem personalisté o tom vědí své. Agentura Adecco Group zveřejnila zprávu, z níž vyplývá, že se lidé v seniorském věku velmi často setkávají s předsudky svých zaměstnavatelů a nadřízených, kteří si myslí, že mladší uchazeči o práci jsou pilnější a jejich pracovní nasazení je vyšší. „Jenže tak to není. Některé firmy postupně zjišťují, že výhody jim mohou přinést právě starší zaměstnanci. Vedle dlouholetých zkušeností a znalostí je pro ně typická vyšší míra loajality, spolehlivosti a zodpovědnosti,“ uvedl ředitel Adecco pro Českou a Slovenskou republiku Ondřej Wysoglad.

Iva Homerová: Lidé by v príci neměli být posuzováni podle toho, kolik je jim let

Podobný názor prezentuje i gerontoložka Iva Holmerová, která říká: „Vždy, když slyším, že lidé kolem padesátky či výše mají problémy se zaměstnáním, že někomu připadají staří a nevýkonní, mám pocit, že jsme se zbláznili. Lidé, kteří nejsou v důchodu a chtějí pracovat, by vůbec neměli být posuzováni podle toho, kolik jim je let. Existují výzkumy, které prokázaly, že mezi staršími a mladšími není v práci rivalita, protože mladí aspirují na něco jiného. Mladí mají kromě práce logicky spoustu dalších zájmů. Ale starší lidé jsou velmi často ochotni věnovat práci více času, je to pro ně do značné míry životní náplň, cítí za ni zodpovědnost.“

„Převzal jsem vedení v menší rodinné firmě, ve které pracovala většina mužů ve věku kolem šedesátky. Byla to taková partička držící při sobě a při každém mém návrhu na změnu mi dávali najevo, že oni nesouhlasí, že oni nejlépe vědí, jak na to,“ vypráví jednatřicetiletý manažer. „Časem to bylo neúnosné, tak jsem se rozhodl ty strejce na jejich pozicích trochu proházet a do jejich kolektivu jsem vmísil mladé lidi. A hned se ukázalo, jaký kdo je. Dva uraženě požádali o odchod do předčasného důchodu, jeden zůstal a tváří se dodnes uraženě. Ostatní pánové, ale jakoby ožili. S mladými spolupracují, předávají jim své cenné zkušenosti, začali si připadat, že ještě mají firmě co dát. Nedám dopustit na kolektivy sestavené z lidí různého věku, ale jsem přesvědčen, že starší zaměstnanci to mladým šéfům umějí pořádně znepříjemnit,“ popisuje svou zkušenost.

Jedná se v podstatě o jednu z nejtěžších životních situací. Člověk je léta na jednom místě, dělá svou práci dobře, poctivě, vybudoval si své zvyky, které mu vyhovují. A najednou přijde někdo, kdo si představuje, že by měl pracovat jinak, vnucuje mu své požadavky. Pokud je ten šéf navíc výrazně mladší, jen velmi silné osobnosti se nad touto situací dokáží zamyslet a vzít si z ní to dobré. Většina lidí přirozeně zareaguje ve smyslu: co mi to tady ten nezkušený mladíček radí?

Pokud se však podaří neshody a nedůvěru překonat, je to ku prospěchu oběma stranám. Starší lidé získají nové podněty, nápady, pocit, že jsou v práci stále ještě platní, žádaní. Mladí šéfové získají zkušené podřízené a pokud jsou chytří, nedávají jim najevo, že jsou podřízení, ale považují je spíše za parťáky, od kterých se mohou něco naučit. Taková idyla však je, bohužel, zatím spíše výjimečná.

důchodci práce
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rarasch
Znám spoustu lékařů, kteří pracují po 70. narozeninách, a protože mají zkušenosti a musí se neustále vzdělávat, opravdu jim důvěřuji. Sama jsem pracovala ještě 5 let na zkrácený úvazek v důchodu, manžel je pracovně aktivní na 150%., práce je jeho koníček. Je fakt, že jsem strašně zpohodlněla. Vnuci? Skvělí, máme jich 5, ale mají školu, zájmy, kterým se věnují aktivně a v neposlední řadě úžasné rodiče, kteří se jim starají o náplň volného času bezvadně. Takže návštěvy, pohlídání těch menších, sem tam dovolená s nimi, to ano, ale rozhodně to není náplň života.
Milan Hemzal
Je velice dobře pracovat pokud to jen jde. Problém je, pokud máte v práci vedoucího nebo dokonce "jen" parťáka psychopata. Tento problém mám teď a proto skončím.
Eva Kopecká
Zcela sympatizují s Lenkou Kočandrlovou. Jak se začne trošičku blýskat na lepší časy, přijde nějaký zádrhel. Babička ve svojí práci končila po Novém roce, kdy v prosinci skončilo definitivně ROH a zároveň šla všechna školská zařízení do právní subjektivity. Šéfka ji úžasným způsobem obešla. Nedostala ani korunu na odchodnou. Nejdříve jí řekla, že všechny finanční benefity padly. Když babička potkala školnici, která šla úplně ve stejnou dobu a peníze dostala, šla se zeptat rovnou na končící odbor školství. Tam vrtěla příslušná pracovnice hlavou a zavolala paní ředitelce. Tato z babičky udělala doslova starého blázna. A vydala definitivní rozhodnutí....babička přece sumu dostala na konci roku v odměnách....nebyla to pravda, odměny dostali všichni.....a odměna hospodářky a učitelů......ta se nedala srovnat. Že babička svůj odchod do důchodu hodně obrečela, si asi každý umí představit. Byla tam na poloviční úvazek přes dvacet let....
Lenka Kočandrlová
Já neznám krásnější dobu,než tu co mám teď v důchodu...Byla jsem zaměstnaná 16 let a pak jsem šla dělat sama na sebe OSVČ dalších 22 let.Takže mne ani nenapadlo,abych ještě v důchodu pracovala,za to nestojí žádné peníze! V práci jsem tehdy nastoupila jako nejmladší z těch,co tam byli. Po škole toho člověk moc neuměl,tak mě starší kolegyně do všeho zasvětila a se vším mi pomohla.Šéf tehdy ušel,ale byl dost nespravedlivý: prémie dával jen starším,že už mají rodiny a víc to potřebují....Já měla tehdy 400 Kčs zálohu a 400 Kčs dobírku a dovolená byla jen 14 dní! Taky poukazy od ROH si rozebrali ti starší a zasloužilejší,vždy to bylo: počkej,až budeš mít rodinu a děti. No a když už jsem konečně měla tu rodinu a děti,tak přišel 89 rok a vše šlo do háje.... Později na vlastní noze jsem musela dělat dovolená-nedovolená,soboty-neděle,zkrátka stále,jak to práce vyžadovala.Děti o prázdninách bývaly se mnou v práci....Takže po té honičce a boji o prachy je nyní důchod procházka růžovou zahradou,nemusím se o nic starat a peníze jsou samy od sebe na účtu.
Jitka Caklová
Je to o osobním rozhodnutí každého jedince. V dobách, kdy muži ze zákona odcházeli do důchodu v šedesáti letech, jsme měli na pracovišti pána, který se v tomto věku cítil úplně zdráv. Protože byl dobrý pracovník, měl to dobré i u mladého šéfa, přestože šéf o jeho práci nevěděl téměř nic. Pod vidinou vyššího měsíčního důchodu o X %, tento pán pracoval do šedesáti osmi let, kdy už se přestal cítit úplně zdráv. Vyšší důchod si "užíval" půl roku, střídavě v nemocnici a v domácí péči. A tak si občas kladu otázku, o čem je vlastně život.
Eva Kopecká
Myslela jsem, že článek je spíš o těch, kdo pracují a přitom už na řádný důchod už nárok mají? Vzhledem k nedostatku pracovních míst pro mladé a vzhledem k opotřebovanosti nás, kteří jsme nuceni oproti starým pořádkům makat o x let déle, než to bývalo, si myslím, že by měl být soudný i ten důchodce, který se cítí zdráv a měl by skončit. Déle tu o ten rok dva tři při přesluhování rozhodně nebudeme.....
Alena Rolencová
Pracujících starších 60ti let přibývá a dále přibývat bude především proto, že se stále postupně prodlužuje odchod do starobního důchodu. Například žena, která vychovala 2 děti, dovrší věk pro odchod do důchodu ve svých 62 letech. Postupně se zatím bude posunovat tato hranice u mužů i žen na věk 65 let.
Eva Kopecká
Myslím, že není potřeba se stydět za to, že člověk má své odpracováno. Proč bychom měli honit každou korunu, máme nárok si odpočinout. Leckdy až po našem odchodu zbytek osazenstva teprve zjistí, že jsme tam byli co platní a svoje tam odvedli.....do čeho jim se zrovna nechce. A až tam budou sami mladí, to se teprve budou dohadovat o termínech dovolené.....a už tam nebudou mít toho starého dobráka, který, aby byl klid, řekne, i mně je to jedno, tak si tu dovolenou vezměte vy....a já budu chodit do práce.....
Jarmila Komberec Jakubcová
Od roku 2006 pracuji jako OSVČ. Také musím o své zakázky "bojovat" s mladšími, ale takový je život. Odběratel je pánem a určuje si komu zadá zakázku. I přesto, že je mi skoro 75 let jich mám dostatek a věk není rozhodující, záleží na kvalitě odvedené práce. Kdo nechce mít nějakého toho šéfa má možnost pracovat jako OSVČ i v důchodovém věku.
Marta Novotná
V práci jsem po odchodu do důchodu zůstala jen proto, že si to šéf přál, postupně přibývaly nové typy programů na pc a to pro mě nebylo nijak jednoduché, naštěstí kluci z IT měli pochopení a trpělivost, po dvou letech se vyměnilo vrchní vedení firmy, pak byla zrušena filiálka , začalo propouštění zaměstnanců s "dlouhou pamětí " kteří byli u firmy 20 a více roků. Nastoupili mladší s menší zkušeností , ale o to ostřejšími lokty . Co na tom, že se spoustu věcí předělávalo nebo třeba nedodělalo vůbec, tváří firmy byli mladí a perspektivní zaměstnanci. Řekla jsem si ,že tady už nechci být a skončila.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.