Příběh z dotazování
FOTO: autorka

Příběh z dotazování

25. 1. 2021

Mnoho let jsem byla externě zaměstnaná jako tazatelka v jedné větší výzkumné agentuře, která se zabývala výzkumem trhu a vydávala i svůj interní časopis a já jsem do něj velmi ráda svými postřehy z dotazování přispívala. A tak o jeden takový příběh bych se s vámi všemi dnes - kdy je u nás dost větrné počasí - chtěla podělit.

Byl to rok 2003 a týden, kdy naši republiku zasáhla tropická horka. A já právě v den největšího vedra měla naplánovánu cestu do své rodné vesnice, kde tehdy žila má 84letá maminka a přitom jsem chtěla udělat i výjezd do vzdáleného podniku, kam jsem jezdila už delší dobu na výzkumy - měla jsem to tam domluveno telefonicky v odpoledních hodinách.

Takže v tašce veškeré vybavení pro výzkum, dárky pro maminku a ráno po páté hodině odcházím na první autobus. Po chvíli cestování se řidiči ozve hlas v mobilním telefonu, že se rozsypal běžný autobus, který objíždí vesnice a sváží lidi do práce a děti z menších míst do škol. a proto tento dálkař musí odbočit a tyto vesnice projet...

Po chvíli jsem se ocitla nečekaně ve vesnici, kam jsem chtěla jet až později, vystoupila dřív a jdu k podniku. Ovšem mimo mne tam ještě nikdo nebyl, pracovní doba začínala až za 15 minut. Ekonomka přijela po chvíli osobním autem...

Pozdravila jsem se s ní a ihned jí sdělila, proč jsem se k nim tak nečekaně dostala dálkovým autobusem dřív. Měla jsem štěstí, ve vesnici byl výpadek elektřiny, takže jsme prošli všechny otázky v pohodě - byl na mne čas.

Protože tato vesnice je v oblasti konec světa, tak mi ještě milá ekonomka poradila, že dál by mne mohli vzít pekaři. Jdu k pekárně, ale ouva - pečivo nebylo ještě upečeno kvůli poruše elektřiny, takže jdu zase dál brzkým ránem a potkávám jen lidi s hráběmi. Na konci ve vesnice se na mne usmálo štěstí v podobě bývalého spolužáka, který jel do další vesnice osobním autem do zaměstnání. Řekl mi, že když přejdu vesnici i zde, tak určitě někdo pojede do Prostějova a já se zase dostanu dál. Takže zase pochod na podpatcích celou vesnicí a zase jsem míjela jen lidi s hráběmi, protože v tropickém počasí se dalo sušit seno jen ráno.

Na konci vesnice mám další štěstí v podobě staré škodovky a řidičky, která vezla svou dceru k maturitám do Prostějova - velmi rády mne do mé rodné vesnice vzaly. A zde dojdu do domu a moje vitální mamnka mne vítá krásným horáckým nářečím:

"To je dobře, žes přejela tak brzo, rechlo se převleč - mosime jit hned hosošet seno a dat dom, abech měla na celó zemo co dávat koze..."

Nevím, jak se suší seno v Africe, ale jen já vím, jak se suší seno v tropech na Drahanské vrchovině.

Večer jsem odjela za svými do svého bydliště, spálená, vyčerpaná a úplně zničená. V tašce jsem ale měla hotový výzkum, což není vždy - protože občas - i když mám výzkum v podniku domluven, tam tam není ta správná osoba nebo není čas. Takže díky poruše autobusu, výpadku elektřiny a "tropům" jsem byla celkem úspěšná...

 PS.  Na titulním obrázku je dort, který dostala moje vitální maminka ke sým 80tým narozeninám.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Moc Vám děkuji za všechny vaše dobrá slova *
Eva Mužíková
Na práci okolo sušení sena vzpomínám s nostalgií, když vidím na okolních loukách tu moderní technologii. I když to byla práce mnohdy úmorná, měla jsem jí docela ráda. Na tu vůni se zapomenout nedá. Krásný dort.
Soňa Prachfeldová
Takže vše shrnuto při jednom dni, výzkum, maminka, lidi, no povedlo se. A dort je moc pěkný, aby ne , pro maminku.
Hana Rypáčková
Dost jsem se fakt zahřála. Aha, to se ještě zkoumalo na papír..
Dana Puchalská
Zajímavý článek.
Jana Šenbergerová
Nepochybně jste byla ve správnou dobu na správných místech, i když mimo svůj původní plán. Život nám zajímavě připravuje cestičky, po kterých jím kráčíme.
Anna Potůčková
Hezký článek, zvláště pak úsek s tím nářečím. Mám různá nářečí ráda, líbí se mně různé krajové názvy, které občas zní zvláštně. Mnohdy musí být vysvětlen o co vlastně jde
Naděžda Špásová
Maruško, není nad cestovní dobrodružství s dobrým koncem, až na ty spáleniny od slunce.
Zuzana Pivcová
Líbí se mi, co maminka považovala za důležitější, a žes to i Ty tak pojala. Dort je kouzelný.
Jitka Hašková
Velmi zajímavé.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.