Hovoříte o tom, že bylinky jsou všude kolem nás. Organizujete dokonce i vycházky Prahou za bylinkami. Které z nich jsou ty nejobvyklejší v naší přírodě?
Ano, bylinky jsou všude kolem nás. Často přehlížené plevele, které pozná snad každý, jsou velmi účinné a mohou nám pomoci. Mluvím o kopřivě, pampelišce, jitroceli, hluchavce, řebříčku, jeteli či lopuchu. Musím také říci, že lidé v Praze na mých bylinkových kurzech jsou velmi překvapeni, když je vedu podél břehu Vltavy, že tam mohou vidět a poznat tolik léčivých bylin. Třeba tužebník jilmový (přírodní aspirin), tři druhy svízele, čistec bahenní, kvete tam divizna, třezalka, pilát lékařský, různé druhy hluchavky, dokonce i ohrožená andělika lékařská a mnoho dalších bylin, keřů, plevelů a stromů.
V současné době nastává boom bylinkářství. Co je podle Vás toho příčinou?
Myslím, že příčinou je jakési vracení se zpět, hledat v přírodě to, co naši předci uměli přirozeně a využívali léčebné síly rostlin. Navíc si myslím, že hledáme zdroje, jak pomoci svému zdraví bez vedlejších chemických účinků, takových jako mají léky. Také mám pocit, že už jen to bádání v přírodě a pobyt v ní sám uzdravuje. Čerstvý vzduch, pohyb, vymanění se z běžného městského ruchu a pak ta radost, když najdeme to, co hledáme.
Celá planeta prozatím neúspěšně bojuje s covidovou epidemií. Teď se na podporu imunity hojně doporučuje vitamín D. Ve které bylince je obsažen a máte Vy sama nějaké doporučení pro zvýšení imunity v tomto období?
Ano, představte si, že i v lese můžeme najít zdroje vitaminu D2, právě v divoké přírodě najdeme houby například boltcovitku bezovou – neboli Jidášovo ucho, jedná se o dřevokaznou houbu. Také divoké hříbky z lesa, když je nakrájíte a vysušíte na slunci vám poskytnou vitamín D2. Důležité je všechny tyto houby vystavit slunečnímu záření. Sušením na přímém slunci si syrové houby svůj obsah vitamínu D2 zvětšují. V sušeném stavu pak houby uložte to hermeticky uzavřené nádoby, takto spolu s účinkem vitamínu D2 vydrží 1 rok. Ještě bych neměla zapomenout i na pyl z borovicových samčích květů, ten obsahuje vitamín D. Na jaře vždy na pyl čekám, pak z něj tvořím tinkturu, doporučuji všem ženám i mužům. Je to doslova omlazující elixír. Píši o pylu v nově vydané knize.
Určitě důležitá pro imunitu je prevence, myslet na své zdraví, ne když už je pozdě. Já osobně mám své bylinné směsi, tinktury z bylin, které užívám během celého roku. Důležitá je i vyvážená strava, pohyb, spánek a mít radost ze života. Tohle všechno hraje velikou roli pro naše zdraví a imunitní systém. Pokud bych mohla doporučit bylinku pro podporu imunity, měla by to bát směs bylinek např. kopřiva, tužebník, listy černého rybízu, šípek plod, třapatku nachovou. Pak bych zmínila lípu a černý bez květ, to jsou bylinky-pomocníci na všechny nemoci z nachlazení. Z vypěstovaných bylinek si do tinktury nakládám lichořeřišnici, slouží jako přírodní antibiotikum.
Jste propagátorkou následování rad našich předků. Na co z jejich odkazu nejvíce zapomínáme?
Je to jednoduché. Právě na tu jednoduchost, jak uměli být soběstační, využívat vše, co měli nejen na zahradě, ale i našli v divoké přírodě. Mimochodem, soběstačnost se stává opět trendem dnešní doby. Také například žít bezodpadově, možná to bylo spojeno s jistým šetřením, sběr dešťovky, kompostování biologického odpadu. Využití popela ze dřeva při zatápění atd. Nemusím chodit daleko, tohle všechno mně naučila moje maminka. Mám radost, když vidím, že se to vše znovu praktikuje, neboť tím pomáháme přírodě a tím pádem i sobě. Možná bych ještě zmínila, že se vytrácí také soudružnost rodiny a jejího významu. To znamená i předávání zkušeností a praktických dovedností z babičky na vnučku, či z dědečka na vnuka. To jsou ty kořeny, zkušenosti, tradice, které si rodina nese a dále předává. Naši předci žili více s koloběhem roku, čili na jaře byla velká příprava na vše, abychom na podzim dobře sklidili, v zimě se odpočívalo. Dnešní uspěchaná doba tomu nepřeje, všichni jedou na výkon, protože si chtějí všechno koupit a mít to nejlépe hned. Někdy je dobré mít méně, zpomalit, ale více si to užít.
Kterou bylinku Vy osobně máte nejraději a jak ji používáte?
V každém ročním období obdivuji bylinky, které mi buď vyrostou ze semínek na zahradě, nebo je najdu v divoké přírodě. Ta proměna mně baví, časné jaro začíná pupeny, ty jsou také velmi léčivé a když umíte rozeznat stromy či keře bez listů, víte, na co se zaměřit. Například topol černý, jeho pupeny vám pomohou k doléčení boreliózy, nebo pupeny lípy vám mohou být nápomocny při stavech úzkosti či nespavosti. Pak následují brzké jarní plevele např. ptačinec a bršlice, mladé kopřivy, nebo medvědí česnek, úžasně nastartují a vyčistí organismus po zimně. Z letních bylinek se vždy těším a dodržuji tradici chodit v den letního slunovratu sbírat hlavně třezalku, neboť ji nakládám na tzv. Janův olej a nezapomínám na oplodí ořechu královského. Toto oplodí maceruji v pálence spolu s kořením a pak otevřu svou slunovratovou ořechovici na Vánoce. S podzimem pak přichází sběr plodů a kořenů. Ty jsou důležité, obsahují zcela jiné léčebné látky nežli tělo rostliny. Tvořím z nich většinou masti, nebo nakládám do olejů. Např. kořen kostivalu pomůže při problémech s pohybovým aparátem a kořen lopuchu je skvělý na problémovou pleť, nebo když vypadávají vlasy.
Vidíte, že rozmanitost přírody je kouzelná a bylinky v ní nám mohou po celý rok pomáhat.
Máte mnoho receptů na vaření s bylinkami. Mohla byste našim čtenářům předat nějaký jednoduchý recept na dezert s bylinkami?
Jednoduché jsou kuličky s růží, avšak je důležitá příprava ingrediencí. Potřebujeme k tomu plátky nasušených růží nejlépe červených či sytě růžových, které pak rozdrtíme na prášek a pak smícháme s trochou moučkového cukru. Vznikne nám sladký růžový pudr.
Pak si ještě z čerstvých okvětních plátků růží připravíme růžový sirup. 0,2 dcl vroucí vody zalijte jednu hrst rudých plátků růží a nechte vyluhovat do druhého dne v chladu pod pokličkou. Druhý den scedíme plátky růží z odvaru a zůstane sytá růžová voda, tuto vodu pak v poměru 1:1 vyšlehejte s kvalitním medem a vznikne nám růžový sirup. Pak už jen stačí vyrobit těsto na kuličky ze semínek takto:
Chia semínka 2 lžíce + 1 malá lžička lněných semínek necháme nabobtnat s 2dcl vody (asi 15 min.). Poté promícháme a přidáme 2 lžíce semínek slunečnicových, 2 lžíce drcených mandlí, 2 lžíce nasekaných ořechů, 2 lžíce mletého máku, 2 lžíce kokosové moučky. Vše smíchejte a přidáme podle potřeby růžový sirup. Ten celou hmotu osladí a propojí, vznikne tužší trochu lepivá konzistence. Tvoříme kuličky, které obalíme v růžovém pudru. Vypadají krásně a stejně tak i chutnají, navíc díky rozličným semínkům jsou velmi zdravé.
Monika Golasovská (1973) Pochází z Frýdku-Místku, studovala tradiční čínskou medicínu a fytoterapii na institutu TČM v Brně a absolvovala stáž v Číně. Pracuje jako poradkyně a lektorka fytoterapie, založila Bylinkovou školu a vede kurzy pro děti i dospělé. Je rovněž zakladatelkou dílny a laboratoře Bylinková Terapie.
