Sluníčko čaruje
Ilustrační foto: pixabay.com

Sluníčko čaruje

16. 11. 2020

Je sobota a po dlouhé době mlha předala svou vládu sluníčku. Kam jít, abychom se moc nezhušťovali. U nás v Čakovicích jsou krásné procházky po okolí, do polí, ale to bychom přišli jak koule bahna. Zamítnuto. Musíme si vybrat místo, kde je poměrně velké prostranství. Je rozhodnuto. Památník na Vítkově.  A bylo to dobré rozhodnutí. Fotek není moc, ale snad se vám procházka bude líbit.

Začínáme u nás v Čakovicích, musíme totiž jít na jiný autobus, než který má zastávku za rohem. A tak jdeme kolem kostela sv. Remigia a gymnázia (foto č. 1). O kostelu jsem již psala, tak teď něco málo ke gymnáziu. GymČak vzniklo v roce 1993, jeho kapacita je 270 studentů a sídlí v budově staré základní školy z roku 1882. Navštěvovala jsem ji i já. Nevím,jaký je nyní interiér, ale pamatuji si ohromné schodiště a hlavně v každé učebně vysoká kamna na uhlí. Ty už jsou minulost. Gymnázium má moderní učebny odborných předmětů, jazykové učebny a ateliér. Gymnázium je od roku 2007 fakultní školou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a od roku 2015 i fakultní školou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Autobus nás dovezl na Ohradu a odtud už hezky pěšky na Vítkov. Vítkov je pojmenován po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který tu měl vinici. Cestou k Památníku je krásný pohled na Žižkovskou věž (foto č. 2). Jedná se o 216m vysoký vysílač na rozhraní Žižkova a Vinohrad, s restaurací, hotelovým apartmá a s vyhlídkovou kabinou ve výšce 93m. Věž zdobí deset miminek od výtvarníka Davida Černého, která mají místo obličeje jakýsi kód.  Vítkov se do našeho povědomí zapsal bitvou na Vítkově 14. 7. 1420. Před Památníkem je bronzová socha Jana Žižky z Trocnova. Socha patří mezi desítku největších soch na světě. (foto č. 3, 4). Než sejdeme kolem rekonstruovaného Armádního muzea, pokocháme se pohledem na Prahu (foto č. 5).

A jdeme dál. Vlastně jedeme. Popojedeme tramvají č. 9 a vystoupíme u Národního divadla. Dál jdeme po Smetanově nábřeží. Přes Vltavu nahlížíme na Střelecký ostrov (foto č. 6). Proč střelecký? Už za Karla IV. se zde konaly střelecké soutěže z luků a kuší. Ostrov pak po další roky sloužil různým akcím, např. v roce 1882 Sokolskému sletu, v roce 1890 zde byly oslavy 1. máje a v průběhu dějin další a další politické akce, oslavy, festivaly a koncerty.  A co to tu vyrostlo na pěším korzu? Zakotvila tu loď. Socha dřevěné lodi (foto č. 7) německého sochaře Martina Steinerta – dílo Wooden cloud (Dřevěný oblak) vznikla v rámci sochařského festivalu Sculpture line ve spolupráci s Goethe-Institutem v Praze. Odtud už je to jen kousek na Karlův most, zamáváme vodníkovi Kabourkovi u Velkopřevorského mlýna (foto č. 8), a protože se začíná šeřit a Čertovka je plná vodníků a čertů pospícháme domů. Co kdyby náhodou…..

Byl to nádherný den. A i když jsme potkávali samé zarouškované postavy, v očích byl znát úsměv, a jak si každý ten slunečný den užívá.

Za použití Wikipedie

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Praha je krásná v každé roční době. Hezký článek i fotky - děkuju, připomněla jsem si na poslední návštěvu letos v lednu.
Martina Růžičková
Pěkně využitý slunečný den, krásná procházka. Nejvíc se mi líbí výhled z Vítkova s Žižkovskou věží.
Dana Divišová
Ještě chci pochválit vaše krásné fotky.
Jana Šenbergerová
Krásná procházka. Na Vítkově jsem před mnoha lety zažila něco v té době velmi neobvyklého. Byly tam neskutečně čisté a voňavé záchody a velmi příjemná paní, která se o ně starala. Jinak musím napsat, že loď je sice zajímavá, ale chodník, u kterého ztroskotala, je navíc krásný. Dlaždiči mají můj obdiv.
Zuzana Pivcová
Helenko, někde jsem slyšela, že z Vítkova je po Hradu druhá nejhezčí vyhlídka na Prahu. Byla jsem tam několikrát, i v Památníku. Celá vaše vycházka je moc hezká.
Naděžda Špásová
Helo, to muselo být moc hezké, u nás svítí teď, ale máme nemocného pejska, tak můžeme asi víš kam, viď. Fotky jsou pěkné.
Dana Puchalská
Helenko, parádní výlet po naší matičce Praze. Přiznám se bez mučení, že Čakovice moc neznám. Jen si pamatuju na řepná pole a cukrovar. Ale je to tam jak jsem se koukla na fotku hezké. Myslím, že diskuze pod článkem bude košatá.
Dana Divišová
Tak Čakovice, to je kus mého dětství i mládí. Sice odtud přímo nepocházím, ale na čakovickém koupališti jsem trávila léto a taky z Čakovic byla moje první velká láska. V čakovickém zámku studoval na SVVŠ můj bratr i můj manžel. Já by v tomto období šla do Ctěnic do parku, do Vinoře k rybníkům, cestou na Jenštejn nebo do Satalic do obory. Tam je tolik možností jít do přírody. Jezdím tam ještě občas, protože mám na vinořském hřbitově rodiče. Ale Prahu taky miluju a mám ji prochozenou. Tuto sobotu jsem s kamarádkama za sluníčka absolvovala výlet podle Vltavy z Kralup do Miřejovic a přes Nelahozeves zase do Kralup. Bylo krásné počasí, které nás vylákalo ven.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.