Nemáme to v manželství v této době lehké

V dnešní době, kdy máme v podstatě veškeré venkovní aktivity omezeny i v důsledku nepříznivého počasí na minimum, musíme celé dny trávit společně se svými životními partnery, se kterými to "táhneme" už dobrých čtyřicet či více let. Tam, kde se sešli dva rozumní lidé, kteří spolu dokážou i nádherně mlčet, je to v pohodě. Ale daleko více je případů, kde žena slyší jen otázky typu "co bude dnes k obědu a k večeři", nebo muž je peskován za to, že posunul ubrus na stole o 5 cm.

Na rovinu říkám, že více lituji naše ženy. Prožily si opravdu nelehký život. Když se jim blížil 18. rok života, byly zejména na venkově nevybíravým způsobem tlačeny ke sňatku. Kdejaký "chrapoun  z přízně“ je dokázal na rodinné sešlosti ponížit otázkou  "tak kdypa už se budeš vdávat, to tě žádnej nechce?" Často jim nezbylo nic jiného, než že podlehly tlaku okolí a provdaly se za muže, se kterým byly celý život nešťastné nebo volily útěk do města. V manželství zůstaly kvůli dětem celý život a teprve odchodem do důchodu se některé mohly začít realizovat„. Našly si kamarádky i kamarády, se kterými se mohly na úrovni bavit o věcech, které je spojovaly, naučily se rychle práci s počítačem a některé si dokonce doplnily své vědomosti v různých kursech nebo na Univerzitách 3. věku. Ty moudré byly rády, když manžel měl své aktivity a kamarády, se kterými se pravidelně stýkal. To vše teď padlo a zatím není žádné světlo v tunelu!

Rozvolníme, pak zase zamkneme a tak pořád dokola? Všichni tušíme, že takhle se žít asi dlouho nedá a na bájnou vakcínu se mnoho z nás nespoléhá! Existují již studie, které tvrdí, že náš život se za posledních cca. 30 let změnil natolik, že příliš dlouhá manželství, kde nevládne soulad, přinášejí tolik psychických problémů, že je třeba se tím seriózně zabývat. Ne každý má takové ekonomické možnosti, jako jeden můj známý, který se v klidu a míru domluvil se svou manželkou, že jí koupí byt, budou se jednou týdně navštěvovat, ona mu vypere a vyžehlí a on jí bude hradit nájemné a poplatky. Na druhé straně vím o rodinách, kde jsou spolu dva starší lidé trvale „ve válečném stavu", ničí si zdraví a východisko neexistuje.

Moc se těším na Vaše názory a komentáře!