Ohrožený druh
Ilustrační foto :pixabay. com

Ohrožený druh

20. 10. 2020

Jsem ohrožený druh obyčejnou chřipkou, jsem ohrožený druh zápalem plic, jsem ohrožený druh tuberkulozou, která se šíří, a dalšími nemocemi. Prostě jsem ohrožený druh tak, jak jsme my postižení věkem , označováni. Je to tím, že jsem stará a napadená dalšími zdraví ohrožujícími vlivy. Prostě jsem ohrožená, jsem ohrožená. Nevím opravdu, co je pro mne horší.Také rakovina se stále více šíří, ale ta ohrožuje i neohrožený druh. Jsem ohrožená, že už hůře chodím, vidím, slyším a může mě přejet auto.

V zimě jsem ohrožená tím, že uklouznu na ledu a moje staré kosti to nevydrží. Prostě jsem stále ohrožená a ani mojí psychice to nedělá dobře.. Každý ví, že stres umocňuje všechny nemoci. Proč mám být ohrožená ještě tím, že se mi denně vyhrožuje koronavirem? Jsem ukázněná, nosím roušku, ale víc už dělat nemůžu. Od lidí mám odstup, na nikoho neprskám, skoro nevycházím a bojím se, bojím. Prosím, nechte mě ještě chvíli žít a denně mi nevyhrožujte. Já už jsem všechno dostatečně pochopila a byla bych vám vděčná, kdybych si alespoń na chvíli mohla od toho vyhrožování oddechnout.

Nemůžu dělat vlastně nic, jenom se snad modlit. Do kostela jsem se ale nedostala, protože tam smí jenom šest lidí. No co, co , pejsek musí a tak jdeme na procházku a budeme doufat, že tu potvoru nepotkáme. Ale přece jenom se pomodlím .Pane Bože dej ať ta příšera vynechá mladé lidi. Oni si zaslouží žít normálně a  beze strachu. Za mne, ohroženou, ti děkuji.

PS. Bohužel, a to je velmi smutné, ale také naše vláda vzhledem ke svému věku je ohrožený druh.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Nikdo nevíme, jak dlouho budeme na světě. V tomto směru jsme ohrožený druh všichni a pořád. Já se bála na jaře. Přesně do té doby, než jsem si uvědomila, že se mi vlastně nic neděje. Vstanu ráno bez větších potíží, mám co jíst, mám co dělat, řešit "co by kdyby" je vlastně zbytečné. Souhlasím s Oldřichem: zbytečně nechodit do uzavřených prostor, kde je hodně lidí. To je asi to jediné, co opravdu mohu ovlivnit. Místo obav se rozhlížím v krásné barevné přírodě.
Dana Divišová
Hezký příspěvek a optimistické komentáře v diskusi. I já, i když žiju pod jednou střechou se synem, snachou a dvěma pubertálními vnuky , k tomu pomáhám dceři, aby mohla pracovat, s dalšími dvěma prcky, věřím, že my to zvládnem. Prošli jsme v životě tolika překážkami, že při opatrnosti sobě vlastní to zvládnout musíme. Humor je koření života, splnitelné cíle jsou důležité a hlavně, vždycky se má člověk na něco příjemného těšit. I na maličkost. Na telefon, na milé setkání s kamarádkou, na procházku do přírody. Držte se. Jednou všechno špatné zmizí.
Jaroslava Handlová
Jedině s humorem se můžeme z pocitů ohrožení vymanit. K tomu zodpovědný přístup k životu a radostné každodenní vize. Po splnění se pak dobře usíná a ráno probouzí. Plně dávám za pravdu Oldovi. Hano, hlavu vzhůru :-)
Hana Šimková
Děkuji všem za hezká slova a přeji sobě i vám a vůbec všem lidem, abychom to všechno přečkali a zase mohli žít tím obyčejným, někdy i neobyčejným životem.
Zuzana Pivcová
Myslím, že Olda to napsal velmi rozumně, pro všechny, nejen pro Haničku.
Oldřich Čepelka
Hanko a ostatní, já to četl spíš jako zpověď. Chci říct: Nejste až tak moc ohrožená covidem, jak to může vypadat. Na procházce a při letmém kontaktu s jiným člověkem (na dva metry) nebo při nákupu - to není snadné se nakazit! Nejhorší je, když je víc lidí, v jedné místnosti, bez větrání a ještě navíc blízko u sebe. Tomu se vyhýbejte. Velké rodinné oslavy - pryč! Přítulní vnuci, kteří chodili do školy - velký pozor! - Vidím, že máte mnoho zdravotních omezení. Nejdůležitější asi je, jestli máte někoho, s kým žijete nebo kdo by vás třeba každý den nebo každý druhý den navštěvoval. Takového člověka si najděte. Nějaká kamarádka, co bydlí blízko. - A ještě: Je důležité, aby člověk měl stále nějaké cíle. Stačí jen na den: ráno si řekne, co si uvaří, na co se bude dívat v TV, kdy si zacvičí vedle postele atd. Ono to vypadá, že to je jedno, stejně si něco uvaří nebo se na něco podívá. Ale když si to uvědomí jako cíl, tak se na to může těšit a ten den mu začne dávat lepší smysl. Držím palce.
Jindra Hubačová
Haničko, moc hezké zamyšlení jste napsala, věřím , že i když jsme ohrožení, že to přežijeme. Doufejme společně, že brzy uvidíme světélko na konci tunelu, a že bude zase dobře. Děkuji.
Naděžda Špásová
Zatím si ohrožená nepřipadám a pokud to půjde, tak si ani připadat nebudu. A když už, tak chci, aby bůh ochránil všechny lidi, když by chtěl někoho chránit. Ale vzhledem k tomu, že v boha nevěřím, se budu chránit sama.
Věra Ježková
Hani, to je krásné zamyšlení. Škoda, že nepochopili a nechápou ti „neohrožení“, kteří nás ohrožené svým nezodpovědným chováním ohrožují.
Dana Procházková
Paní Hano, moc hezký a vtipný článek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.