Lidi, já jsem střevo
Ilustrační foto: ingimage.com

Lidi, já jsem střevo

6. 10. 2020

Původně jsem chtěla napsat, že jsem kráva, ale to bych to ušlechtilé a užitečné zvíře urazila. Střevo může být také užitečné, ale je třeba i slepé, tak se k němu připodobnit můžu skoro bez urážení. Já slepá nejsem, tak jsem asi tenké střevo, ale možná vlastně tlusté. No ono je to jedno, jaké, a já to prostě vysvětlím.

Nejsem dlouho po operaci kyčle a můj pohyb je prostě ještě trochu omezený. Nejen pohyb, ale omezená jsem i já. Chtěla jsem si totiž podat něco, co jsem měla položené vzadu na skříni. Nedosáhla jsem, a tak jsem si usmyslela, že musím vylézt na židli. Židle ale můj pokus sabotovala, převrátila se  a já jsem se zřítila s ní. Nevím, jestli padla na mne, nebo já na ni, ale je to jedno.

Přišla příšerná bolest a zděšení, protože jsem se lekla, jestli jsem si nepohnula s tou novou kyčlí a nebo jsem si neulomila něco jiného. Nevím, jestli bych zvládla reoperaci. Ležím a nevím, jak vstát. Nadávám si, ale tato slova vám opakovat nebudu. Vedle leží převrácená židle. Po té převrácené židli jsem se jala šplhat na nohy. Židle to vydržela a já stojím. Začínám počítat, co mě bolí. Rameno, kyčel, kostrč, celý zadek a hlavně noha od kotníku ke kolenu začíná být vybarvená hrozně. Nejenže mi otekla, ale je strašidelně modrá, černá a kousky jsou tmavě červené.

Zkusila jsem se pohnout a zjistila, že to jde. Kyčel tedy možná drží. Bolest  je strašná, ale já jsem si jenom řekla, že za blbost se platí a že to musím vydržet.

Nakonec ale strach o kyčel převládl a já jedu do nemocnice na rentgen. Náhrada vydržela, ale pan doktor říkal, jestli snad nepadám moc často. Byla jsem tam už totiž potřetí. Dostala jsem mast na nohu a prášky na bolest. Beru je, protože bolest je stále hrozná, ale dobře mi tak. Prostě jsem střevo!

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Hani, i já bych mohla vyprávět o mých šílených pádech. Ne nejsi střevo.... A už dál nikam nelez, ono se to nezblázní.
Blanka Macháčková
Jste statečná že o tom ještě vtipně dokážete napsat. Židle, židličky i stoličky jsou zrádné. Není problém si při pádu z nich zlomit obě ruce. A to pak je mazec.
Soňa Prachfeldová
Opatrně na výšky, je to zrádné. Ať se pohmožděniny dobře hojí.
Jan Zelenka
Sebekritika je chvályhodná, ale věřím tomu, že najdete o sobě spíš záležitosti pozitivní. Tohle byla velká smůla. Ale bolest pomine, tak jako vše špatné.
Zuzana Pivcová
Hani, sestra takhle jednou stoupla jen na okraj židle, aby nemusela posílat pryč kocoura, který tam ležel, chtěla sundat něco ze skříně a taky ztratila rovnováhu a spadla. Prostě to člověku vždy předem nedojde. Tak ať to přestane bolet!
František Matoušek
Hanko, člověk když padá, tak to je vždy na zem. Nesmí zapomenout vstát. To ty jsi udělal. Bohužel pády bolí !!! Chybami se člověk učí, tak doufám, že už takovou chybu neuděláš.
Věra Ježková
Hani, nejsi střevo. Byla to smůla. Hlavně, že to nedopadlo hůř.
Libuše Křapová
Uf, Hanko, ještě že aspoň tak . Jen taková úvaha - nemáš ty náhodou pravý opak? Z pekla štěstí? Když už padáš, tak si nic nezlomíš :-) Přeji ti, ať ti to vydrží i nadále :-)
Zdenka Soukupová
Uf, to jsem si oddychla, že to nakonec byly jen modřiny. Zpočátku to vypadalo tak děsivě! Hanko, jste odvaha. Vylézt s operovanou kyčlí na židli, spadnout, a pak to ještě pěkně popsat, no klobouk dolů.
Marie Doušová
Hano, asi jsme stejné v tom ,že nejdříve jednáme a pak se divíme. Sama vím ,že když lezu na štafle a pokouším se ostříhat přerůstající břečťan a natahuji se tam ,kam určitě bez rizika nedosáhnu , si teprve uvědomím, co když spadnu. Pak si řeknu "holka zdraví si na hnoji nenašla , tak neblbni a kašli na přerostlý břečťan a nech to pro někoho mladšího".Hani, držím palce ,ať to přestane bolet a příště raději na výšky nelezte. Moc pzdravuji a věřím , že ještě hodně krásných povídek napíšete, neboť Váš humor dodává sílu a úsměv. Dík.....

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.