Koalice Za snadné dárcovství při příležitosti Mezinárodního dne závětí od 13. září do 12. října vyhlásila letos již potřetí Měsíc dobročinné závěti. V tomto období dárcům a dárkyním, kteří ve své poslední vůli pamatují na dobročinnou organizaci blízkou jejich srdci, proplatí notářský poplatek za sepsání závěti. Cílem je upozornit, že prostřednictvím dobročinné závěti lze konat dobré skutky jak za života, tak i po něm.
„Během uplynulých dvou ročníků Měsíce dobročinné závěti jsme proplatili notářský poplatek desítkám dárcům a dárkyním a dalším desítkám jsme poskytli konzultaci, jak na to. Máme z toho radost, protože v minulosti se o tématu nehovořilo vůbec. Nyní je situace jiná: lidé o závětech uvažují a nebojí se zeptat,“ říká Jan Gregor.
Aktuální data služby Darujme.cz, největšího zprostředkovatele online darů v České republice, ukazují dlouhodobý růst zájmu o online darování, který zatím potvrzují i čísla z letošního března. Další možností, jak efektivně pomáhat, je právě dobročinná závěť. V mnoha státech Evropy je forma darování ze závěti běžná – malý nebo velký dar poskytují tisíce lidí a nejen ti bohatí. Dobrá vůle pomáhá světu, ve kterém žijeme, každý dar má smysl! V České republice tuto myšlenku šíří koalice Za snadné dárcovství sdružující přes třicet respektovaných neziskových organizací, které se na vysoké profesionální úrovni věnují individuálnímu fundraisingu. Tato nezávislá platforma pracuje na rozvoji individuálního dárcovství v České republice, realizuje osvětovou kampaň Závěť pomáhá, projekt Daruj pravidelně na podporu pravidelného dárcovství a další aktivity.
Na co se lidé nejčastěji ptají
Kdo po mně ze zákona dědí?
Pokud nesepíšete závěť, stanoví občanský zákoník šest tzv. dědických tříd, a to podle blízkosti jejich vztahu k zůstaviteli. Tyto skupiny začínají u nejbližší rodiny (děti a manžel/ka) a postupují dále k vzdálenějším příbuzným až po např. prarodiče, strýc či neteře. Zjednodušeně řečeno, pokud nemáte nejbližší příbuzné, dědí po vás ti vzdálenější. Podrobný popis najdete zde.
Nevlastní děti a nevlastní sourozenci nejsou zařazeni v žádné dědické třídě. Mohou dědit leda jako tzv. spolužijící osoba („ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele“, § 1636 – 1637 Nového občanského zákoníku). Spolužijící osoba je zařazena ve druhé a třetí dědické třídě, takže může dědit jen tehdy, pokud zůstavitel nezanechal potomky.
Stanoví zákon, že někoho nesmím v závěti vynechat?
Ano, neměl/a byste ve své závěti vynechat tzv. neopomenutelné dědice. Když je vynecháte, neznamená to neplatnost závěti, ale neopomenutelným dědicům (tj. potomkům zůstavitele) se musí i tak dostat jejich povinného dílu: nezletilým potomkům alespoň ¾ jejich zákonného dědického podílu, zletilým alespoň ¼. Výjimkou je případ, kdy své potomky vydědíte. Důvody vydědění jsou uvedeny zde.
Mohu určit, na co bude můj dar použit?
Ano. V závěti či dědické smlouvě je možné stanovit dědicovi nebo odkazovníkovi různé podmínky nebo příkazy. Pokud jsou v souladu s veřejným pořádkem, srozumitelné a nejsou projevem vaší zjevné svévole, pak jsou tyto doložky platné a vymahatelné. Například stanovíte-li dědicovi příkaz, pak se jeho splnění může domáhat osoba, v jejíž prospěch příkaz je, nebo osoba k tomu určená závětí.
