Střípky z návštěvy Slunečních králů
FOTO: autorka

Střípky z návštěvy Slunečních králů

4. 9. 2020

„Pátou dynastii egyptských „Slunečních králů“ tvořilo devět panovníků – Veserkaf, Sahure, Neferirkare,Šepseskare, Raneferef, Niuserre, Menkauhor, Džedkare a Venis, kteří dohromady vládli okolo 150 let. Vzhledem k péči, kterou věnovali slunečnímu kultu, se pro panovníky této dynastie vžilo označení sluneční králové.“

Ta jména mohou dobře posloužit, pokud si budete chtít třeba trénovat paměť a výslovnost…

Výstava, která začala v Národním muzeu v Praze, je skutečně velkou příležitostí spatřit nálezy, které pocházejí ze 3. až 1. tisíciletí př. n. l. a na jejichž objevení se významně podílela expedice Univerzity Karlovy v Abúsíru. Unikátní je královská socha panovníka Raneferefa, který byl v Abúsíru pohřben, soubor soch z hrobek princezny Šeretnebtej a písaře Nefera, objevených v roce 2012. Unikátní je vlastně úplně všechno a celá výstava rozhodně stojí za vidění.

Mne osobně fascinoval pohled na malou sošku Imhotepa.Znám ji z obrázků, ale poprvé jsem měla možnost vidět ji v reálu. Imhotep – symbol moudrosti a vzdělanosti. Pohlédla jsem do tváře zajímavé osobnosti – nejenže byl architektem, jehož jméno znamenalo „Ten, jenž přichází v míru“, neboli „Vítaný“, ale byl zároveň i prvním po faraonovi, egyptským vezírem, knězem, lékařem a mudrcem žijícím v době 3. dynastie za vlády panovníka Džósera. Ostatně Imhotepovým nejslavnějším architektonickým dílem je právě Džóserova pyramida.

Jeho svatyně v Sakkáře nazývaná Asklépeion se stala po celém Středomoří jedním z míst zázračných uzdravení. Archeologickým snem egyptologů je najít Imhotepovu hrobku. Mohla by se nalézat v oblasti, kterou Češi prohledávají. Postavil Džóserovu pyramidu a poblíž bylo odkryto posvátné místo, kam údajně směřovaly zástupy lidí. Že by tam někde?  Byl by to objev století. Mimochodem – na objevení toho čeká ještě poměrně dost, třeba se zřejmě pořád neví, kde je Nefertiti, nakonec se nenašla ještě ani Kleopatra či Alexander Veliký. Nenašla se toho určitě ještě spousta, a to nejen v Egyptě. Jen doufám, že vzhledem k tomu, že se dříve mumie běžně prodávaly a rozemílaly se na prášek, o kterém se věřilo, že léčí všechny neduhy – neskončila chudák Nefertiti někde v nějakém „zázračném“ nápoji…

Moc se mi líbila brána, na níž probíhaly barevné projekce obrazů a dokonce po ní defiloval i stínový průvod Egypťanů. Snad nejdéle jsem postála před nápaditě provedenou videovou přednáškou našich vědců, historiků a restaurátorů. Je úžasné, jak dnes z pouhé lebky je možno vyčarovat pravděpodobnou podobu člověka, žijícího před tisícovkami let ! V tomto případě se jednalo o kněze Neferinpua.

Rovněž „oživlá socha princezny“, se kterou diskutuje současný reportér, byla dobrým nápadem.

Výstava byla krásná, ale mne napadlo, co asi tak zbude po civilizaci naší, co se po nás asi tak jednou najde. Pokud se tedy vůbec něco najde...

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Moc pěkná reportáž z výstavy, která je zároveň pobídkou ji navštívit. Úspěchy našich egyptologů moc obdivuji.
Jaroslav Kolín
Paní Hošková, co se dá dělat. Zkusil jsem ve Windovs 10 kromě Firefoxu, který běžně používám, ještě Explorer a Edge. Explorer zobrazuje správně, ale nedá se posouvat k dalšímu obrázku, Edge obrací a posouvat jde.
Jana Hošková
Pro pana Kolína, příp. ostatní : tak to vážně nevím, nejsem v tomhle zrovna odborník, fotím jen na telefon a někdy se mi to stává, i když chci dát fotku do Foto dne. Domnívám se, že je to snad velikostí fotky, pokud to zjistím, snažím se ji "okrájet" na menší, většinou obdélníkový formát a pak se to neobrací...všem se omlouvám, protože tentokrát jsem to taky zjistila, že se fotky obracejí vzhůru, ale bohužel jsem neměla čas se s nimi piplat a každou zvlášť znova upravovat. Uklidnilo mne, že to snad bude dobré, když je vidím tak, jak mají být. Taky jsem doufala, že to třeba redakce opraví, ale asi to nejde. :-((
Jaroslav Kolín
Navštívil jsem dnes a byl jsem velice spokojen. Autorce musím pochválit fotky, skutečně se jí moc povedly, což se o těch, které jsem tam pořídil já (ne na mobil!) říct nedá. Mám jediný dotaz: Některé obrázky z galerie, které jsou na náhledu orientované správně, se po rozkliknutí zobrazují vzhůru nohama. Čím to může být? Prohlížečem?
Jan Zelenka
Paní Hošková, těch starých civilizací bylo pochopitelně víc, ale je o nich málo informací. Sumerský epos o Gilgamešovi je nejstarší literární památkou. A popisuje i potopu tehdejšího světa. Egyptská civilizace je ale zcela výjimečná svou mytologií a pojetím posmrtného života. A neobyčejně vysokou civilizační úrovní. Jsem moc rád, že se mi podařilo absolvovat i egyptologii v rámci U3V na pražské filozofii, kde přednášeli i profesoři Verner a Bárta.
Soňa Prachfeldová
Je zážitek takovou výstavu vidět, moc pěkné fotky.
Jana Hošková
Děkuji. Jsem ráda, že jsem mohla výstavu přiblížit těm, kteří by ji rádi viděli a třeba nemohou...lituju, že už se do Egypta nepodívám, ačkoliv jsem moc chtěla. V útlém dětství jsem nejdřív chtěla jezdit s popelářským vozem a když jsem pobrala trochu rozumu, tak později jsem toužila být archeoložkou. To se mi nesplnilo, a tak si to vynahrazuji jinak. Aspoň se zajímám o to, co viděli, zažili a objevili jiní...pane Zelenko, a co takhle civilizace ještě před Egyptem, co Sumerové, údajní "obři" na Sardinii i jinde, apod. To se už ztrácí v tmách a to by mne právě tak strašně zajímalo ! :-))
Zuzana Pivcová
Velmi zajímavé, děkuji. Do dnešního Egypta bych sice nejela, ale historie mě zajímá.
Jan Zelenka
Moc rád bych výstavu viděl. Historii starověkého Egypta jsem popsal podrobně ve svém cestopisu Putování za faraony. Je to civilizace, která nemá ve starověku obdoby. Ale profesor Bárta, šéf našeho výzkumu, tvrdí, že hrobka Imhotepa se v jejich přidělené koncesi nenachází. Na této výstavě má hlavní podíl právě světově uznávaný prof. Bárta. Krásný článek i fotky.
Libor Farský
Kouzelná brána je opravdu kouzelná.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.