Vzpomínkové stromy nebo Stromové vzpomínky?
Foto: autorka

Vzpomínkové stromy nebo Stromové vzpomínky?

18. 8. 2020

Když kráčím každoročně letním jihočeským Týnem nad Vltavou, vždycky si překvapeně říkám, jaké jsou zde krásné stromy. Nevím, co má na tom hlavní zásluhu, ale nedaleká jaderná elektrárna v Temelíně to zřejmě nebude.

Jsou zde stromy jehličnaté i listnaté, stromy lišící se druhem, barvou listí, věkem. Rostou důstojně v centru města, na nábřeží Vltavy, v původních uličkách, na sídlištích i na zahrádkách.
Mám k nim všem obdivný vztah, připomínají mi dendrologickou sbírku ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby ve staré Ruzyni, do jehož blízkosti se odstěhoval několik let před mým odchodem do důchodu Vojenský ústřední archiv z pražské Invalidovny. Některé z nich mám v srdci o to více, že jsou spjaty s mým mládím, zatímco jiné, které jsme dříve vídali, už nežijí.

Které jsou nebo byly ty nejmilejší?
Do Týna jsme se přistěhovaly s maminkou koncem roku 1962. Byla zima a muselo se pracně topit. Chodily jsme i do lesa na šišky a stromové kůry. Jednou jsme si přinesly z lesa malý smrček a zasadily ho na dvoře u studny. Rostl doslova jako z vody. I když mu po čase napadly a zničily vršek mšice, nevzdal to a vytvořil si nový z náhradní větvičky. Není to žádný krasavec, ale ve svých cca 58 letech je letos opět obsypán šiškami a statečně čelil i vichřici a průtrži mračen.

Těsně za plotem dvora rostl krásný a vznešený jasan. Připevnily jsme na něj budku, kam každoročně počátkem jara přiletěli špačci a vyvedli mladé. To ještě žila maminka. Rovněž za plotem, pár desítek metrů od našich vrat, na našem původním pozemku, vyrostl objekt Svazarmu. Dále se tu město rozhodlo postavit garáže, k čemuž potřebovali zbytek našeho pozemku. Tam stál jasan, který maminka milovala. Dala úřadu souhlas jen s podmínkou, že strom zůstane. To se opravdu stalo, a v době, když už byla těžce nemocná, jí svazarmovci překvapivě dali na strom novou budku náhradou za starou, shozenou vichrem. Jasan maminku o mnoho let přežil. Nakonec však poražen byl. Vždy na podzim ucpávalo jeho listí okolní okapy, které pak přetékaly. Navíc už se svými mělkými kořeny hrozil pádem.

Nedaleko našeho domku stojí u původní příjezdové silnice od Budějovic kaplička. To je poznávací znamení pro případné návštěvy, které k nám míří poprvé (a před kapličkou doleva....nebo naopak). Dříve byla obklopena několika vzrostlými lípami. V Týně bývaly časté a velmi silné bouřky. My, původem z činžáku na náměstí, jsme se tu cítily dost ohroženy. Když jsem přijížděla později na víkend z Budějovic, chodila jsem domů kolem těchto lip. Jednou mě zastihla cestou z autobusové zastávky taková bouřka, hromy a blesky, že jsme se se sestrou, která mi přišla naproti s deštníkem, doslova bály tudy projít. Naštěstí nás uviděli lidé z jednoho domku a zavolali na nás, ať se k nim jdeme schovat. Dnes už u kapličky lípy nejsou, ale v nejbližším okolí, hlavně v blízké Husově ulici, je jich stále dost. Mají název Husovy lípy a byly vysázeny v roce 1915, tedy 500 let po upálení Mistra Jana Husa.

K mým oblíbeným stromům patří ještě krásný kaštan na náměstí před kostelem sv. Jakuba. Překvapivě už roky odolává, narozdíl od jiných, útokům škůdce klíněnky. Nevím, jakou má zvláštní péči, ale každopádně jsou jeho listy i v pozdním létě napadeny jen minimálně.

Snad bych měla kromě našich někdejších ovocných stromů, jabloní a švestek, které už nejsou, připomenout i vysokou třešeň našich nejbližších sousedů, z níž nám léta dnes již nežijící soused přinesl vždy po našem příjezdu do Týna kyblík třešní. Dnes bychom se naplatily!

A tak chodím sídlištěm a obdivuji zvláštní symbiózu paneláků a vzrostlých stromů, posedím v parčíku na nábřeží Vltavy nebo se zastavím na školním dvoře a hledím na stromy, které jsem míjela před více než půl stoletím při svém úprku do školy, jako vždy na poslední chvíli.

Zdejší stromy jsou mým mládím i mou letní současností. Jsem ráda, že jim mohu alespoň tímto příspěvkem vyjádřit svůj obdiv a dík.


Můj příběh
Hodnocení:
(4.9 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Jakoby mi některé stromy z obrázků byly důvěrně známé ...
Hana Šimková
Zuzanko, stromy také miluji.Každý pokácený strom obrečím.
Anna Potůčková
Stromy mám moc ráda a ty v lese několikanásobně! Když se mluví o stromech tak pokaždé si vzpomenu na strom z Babičky.
Soňa Prachfeldová
Zuzko, zbývajícím ***, jak posunuji prstem, tak zavádíme často o hodnocení nechtěně. Také obdivuji stromy, jsou něco úžasného a krásného.
Jaroslava Handlová
Stromy jsou také moji milou oázou. Čerpám z nich energii a miluji je i pro jejich stín, v němž se dá krásně spočinout, nabrat síly a radovat se z jejich milé společnosti. Děkuji za pěkný článek i fotky.
Marcela Pivcová
Stromy jsem měla také vždy svým způsobem ráda, ty Zuzčiny samozřejmě znám. "Náš" smrk jsem už fotografovala snad stokrát. Jako holka jsem si v zahrádce u babičky zasadila malou břízku. Rostla tam ještě, než jsme se odstěhovali. Dnes už určitě dávno není.
Marie Doušová
Stromy jsou naší minulostí,budoucnoctí a obrazem našeho vnímání přírody.Od mala miluji stromy a jsem jejich velká obdivovatelka. Každý starý strom zažil toho tolik, že by mohl vyprávět. Škoda,že ho mnoho lidí neslyší a nechrání.Krásně Zuzko napsané,máte můj obdiv. Dík.
ivana kosťunová
TVé vyprávění ve mě vyvolalo vzpomínky na "mé stromy" a vybavuje se mi naše ulice, kde po obou stranách kvetly vzrostlé stromy jeřábů. Později byly všechny vykáceny prý z důvodu bezpečnosti provozu. Všichni jsme je oplakali.
Irena Mertová
Ano, žijeme tu se stromy a všímáme si jich, máme je rádi. Nejsou to pro nás jen "lokace" z počítačové hry, nejsou to jen čísla z statistiky. Pokud někdo chodí stále jen s očima vnímajícíma virtuální realitu v mobilu , může se mu stát, že do takového krásného moudrého stromu narazí čelem :-). Co mě v poslední době překvapilo: paní, která miluje kytky a věnuje se zahradničení by se ráda zbavila nádherného stinného javoru, protože jí semínka padají do záhonů...
Mirek Hahn
Krásné téma.... ! Také na mne působí stromy, zvlášť mohutné a letité, často solitérní. Vytvářejí atmosféru jistoty a pohody, v některých případech tajemna až mystiky. Občas mám štěstí a narazím na nějaký nenavštěvovaný a zarostlý park nebo sad. Považuji si takových míst.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.