Stromy odcházejí
foto: autorka

Stromy odcházejí

15. 8. 2020

Jak někde na zámku kolem nás stromy,

mnohé z nich viděly stavět naše domy.

Zelenými listy před vedrem nás chránily,

ve větvích po ránu ptáci nás budili.

 


Nejprve umořen statný strom košatý.

Výhledu bránil snad? Stínil snad muškáty?

Na jaře větve mu holé jen zůstaly,

hnízdem opuštěným ve větru kývaly.

Pokácen, rozřezán, pařez pak vykopán,

a jasan mladý na jeho místo dán.

 


Vysoký štíhlý smrk před oknem do ulice,

v zimě zasněžený uprostřed metelice,

zdravil mě, jak jsem vytáhla žaluzie.

Netušil že též jara nedožije.

Větev na auto upadla – odsouzen.

Ne k prořezání – hned padl celý kmen…

Sousedé nechali sakury vysadit,

růžovou barvou ulici omladit.

 


Za oknem slyším motorové pily,

do krásného javoru se dnes  zakrojily.

Slzy mi tečou, zastavit nejdou.

Ale jen prořezali, nezabili.

 


V loňském suchém vedru usychaly břízy,

ční tu jako vdovy, není v nich už mízy.

Jen lípa veliká nedotčená zatím,

než někoho napadne, že jí život zkrátí.

 


Lípy v ulicích se nad chodníky sklání,

tunelem voňavým ke mně se naklání.

Nechám si od nich pohladit vlasy,

ani to netrvá na věčné časy.

Musí být pořádek, ořežou je taky,

firma je najatá, jaképak fraky.

 


Odešlo mnoho kamarádů stromů,

ztratily se mi na cestě domů.

V říjnu se stěhuji na jiné místo...

Kamarádi - teď už mi to není líto.

 

 

 

 

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Irena Mertová
Ještě jednou děkuji :-) :-) :-)
Jana Kollinová
Báseň mě rozesmutněla, vyvolala ty nejintenzivněji vzpomínky na stromy, které mě opustily. Ze svého obdivu a lásky ke stromům jsem se vypsala v článku Slyším vzdychat stromy nejen o Vánocích. Ireno, děkuji. :-)
Danka Rotyková
Ireno, úplně jste ovládla moje myšlení. Začala jsem vzpomínat na svá první léta v manželství, kdy jsme bydleli ba Vinohradech v Tyršově ulici za Tylákem. Ulice jsem měla prochozené křížem krážem, mohutné stromy byly to jediné, co mne v centru těšilo. Co toho musely vydržet, přesto se k nim někdy úředníci chovají jako k mrtvé hmotě. Teď už jsem více než 30 let na Jižáku II, za zády mám Kunratický les. Skoro denně tam trávím čas. Letos se mi zdá, že lesníci potřebují prodat hodně dřeva, kácejí nejen napadené stromy, ale hlavně ty zdravé. Je to krásně vidět na kmenech, jak jsou značeny. Rozhodně mi to není jedno, je to pro mnoho lidí z okolí to nejmilejší místo k odpočinku. Snad ho lidská hloupost nezničí.
Jana Šenbergerová
Stromy jsou moje téma, v poslední době víc než smutné. Verše jsem "prožívala" s vámi.
Jan Zelenka
Ne vše je v našem životě veselé. Pěkně zpracované verše.
Martina Růžičková
Hezky a smutně napsáno. Také mám vztah ke stromům v naší ulici. Většina je starší než já a pamatuje moje rodiče i prarodiče. Některé z nádherných jerlínů už dorostly do obřích rozměrů a já se bojím okamžiku, kdy začnou být nebezpečné pro lidi procházející po chodnících...
Libor Farský
Překrásné ...
Irena Mertová
Děkuji za vaše komentáře :-) :-) :-)
Jitka Hašková
Ireno, to je krásně smutné. Ale čeká tě nový domov u krásného parku.
Soňa Prachfeldová
Lidé jsou zvláštní, zasadí malý smrcek a když vyroste, hned je ohrožuje, stíní. A okamžitě pokácet. To nevedeli, že i strom roste a sílí? Je mi líto , stromů, které musí, někdy nemusí odejít, z lidské zvůle. Sázet s rozmyslem a s láskou pečovat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.