Mé tělo je chrám
Ilustrační foto: pixabay.com

Mé tělo je chrám

12. 8. 2020

Ano, a já ho stále více obdivuji a vážím si ho. Nespočítaně toho musel ten můj chrám vydržet, ale stále ještě stojí. Je pravda, že dnes už na umělých základech, ale snaží se to zvládat. Základy má uměle zpevněné, ale asi dobře, protože se nehroutí. Tu a tam mu bylo něco odstraněno a řečeno, že to nevadí, protože to už stejně nebude potřebovat. No, možné to je a posléze pravdivé. Když se toho ale z chrámu odebere hodně, je to špatně a chrám by se mohl začít bortit. Nevím, jaké poškození ještě unese, ale jsem ráda, že stojí.

Když jsem byla mladá, tak jsem svému chrámu moc pozornosti nevěnovala. Snažila jsem se, aby byl přitažlivý pro opačné pohlaví a sloužil bezpečně ve všech směrech. Pokud sloužil, nebylo opravdu nutné si ho moc všímat. Chrám fungoval na 100% a dlouho. Pak najednou začal stárnout a trochu chátrat. V té době se z něho odstraňovaly ty  tzv. nepotřebné součástky

Chrám tiše sténal a dával najevo, že se  mu to moc nelíbí a že to zacházení není dobré. No, ale vždycky se vzpamatoval a já jsem na svůj chrám pyšná. Dávám na něj čím dál tím větší pozor a fandím mu. Síly ale ubývají a chrám se začíná otřásat v základech.

Už není tak krásný, už se tolik netřpytí na slunci, ale stále hrdě stojí. Jeho věže už nesahají do nebe a mám dojem, že chrám se i zmenšuje. Asi je to tím, že ty odebrané součástky přece jenom chybí.

Nechci si ale představit, že ten můj chrám opravdu spadne, ale jsem smířená s tím, že se to jednou stane.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Ano. Já ten Tvůj chrám dost často obdivuji, i když bohužel jen virtuálně.
Marie Doušová
Zvláštní přirovnání, ale plný lásky ,strachu a poznání.Věřím Hano, že Váš chrám ještě dlouho bude zájímat obdivovatele a bude nadále hrdě stát a rozdávat krásu kolem sebe.Dík.
Naděžda Špásová
Hanko, dobře jsi to napsala. I z mého chrámu už něco zmizelo, něco se vyměnilo, něco se upravilo. Ale doufám, že současný stav mému chrámu ještě pár let vydrží.
Jan Zelenka
Pěkně napsaná alegorie. Tělo jako chrám. Bylo by pěkné, kdyby ten můj chrám pořád pevně a neochvějně stál jako ony tisícileté chrámy, udivující nás svou myšlenkou a věčností. Ten můj malý chrámek ale bohužel mění své rozměry. Co ztrácí na výšce, to si nahrazuje objemem. I ten zvon už nějak blbě zvoní. Ale pořád si musím říkat s francouzským filosofem Descartem - myslím, tedy pořád jsem. A to mne s mojí chátrající tělesnou schránkou pořád smiřuje.
Marie Seitlová
Krásné přirovnání k chrámu, ten vyžaduje úctu. Už mi také něco chybí, ale nyní i přibylo, aby se nezbortil. Děkuji.
Jana Šenbergerová
Chrám, to zní vznešeně a vyžaduje nejen úctu, ale i patřičnou údržbu. Ať vaše péče ještě dlouho ten váš chrám udržuje a vaší duši se v něm líbí. ♥
Anna Potůčková
Bezva zamyšlení. Přiznám se, že by mně vůbec nenapadlo své tělo nazvat chrámem. Ale ano, dá se to k němu přirovnat velmi snadně.
Dana Puchalská
Hani, moc hezky jsi to vyjádřila,.... Děkuju.
Zdenka Soukupová
Moc hezké zamyšlení, Hano. Já mám zatím všechny součástky na svém místě a moc si toho vážím. A ač ateistka, modlím se, aby mi to ještě dlouho vydrželo.
Zuzana Pivcová
Ano, člověk by měl se svým tělem zacházet také s úctou

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.