Kdysi kdesi
Ilustrační foto: pixabay.com

Kdysi kdesi

23. 7. 2020

Vzpomínky doznělé
a příběh kdysi kdesi,
když prsty na těle
hrály jak na klávesy,
ruměnec na líci,
i to už dávno není,
pohledy bloudící
v zajetí okouzlení.

Povadlé vzpomínky
smutně svou hlavu kloní,
pro jiné podmínky
čas slzu neuroní,
milostnou zahradou
kráčím jen po paměti,
city se nekradou,
spíš dnes už nepřiletí.

Vzpomínky s ozvěnou
neplní moje přání,
i když mě doženou,
k čemu je vzpomínání,
kudy šla dvojice,
stopy už vidět není,
láska jak rovnice
zůstává bez řešení.



 

Moje poezie
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Nováková
Nostalgie a city provází vždy tvé básnění a mě se to tak moc líbí, protože ta slova, sloky se moc dotýkají mého srdce. Díky Zuzko...
Jan Zelenka
Opět krásně nostalgicky poetické.
Hana Šimková
Krásné jako vždy a hodně procítěné.
Dana Puchalská
Moc krásné.
Jitka Hašková
Krásné, děkuji Zuzko.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.