Blanka (67): Manžel měl přes třicet let milenku. Před smrtí žádal o odpuštění
Ilustrační foto: ingimage.com

Blanka (67): Manžel měl přes třicet let milenku. Před smrtí žádal o odpuštění

16. 7. 2020

Jsou ženy, které se s manželem rozvedou hned poté, co jej přistihnout líbat se na večírku s kolegyní. Některé odhalí nevěru po několka měsících a dají svému muži nůž na krk: ona nebo já. A jsou ženy, které nevěru svému muži toleruj i řadu let. A to je případ paní Blanky.

"Znali jsme se z reálného gymnázia. Mirek byl o tři roky starší než já. Vždy se líbil holkám, vysoký, sportovní postavy, ve společnosti vtipný. Ale nikdy by mě nenapadlo, že jednou budeme manželé," začíná své vyprávění paní Blanka.

"Po škole jsem začala pracovat jako administrativní pracovnice textilního závodu. A jednoho dne se zjevil před branami podniku elegán v dlouhém plášti, s kloboukem a koženou aktovkou. Miroslav. Vystudoval strojní inženýrství a pro náš podnik zajišťoval nákup tkalcovských strojů. Pozdravili jsme se a hned mi nabídl, že si zajdeme po práci na kávu či skleničku. Po pár dnech jsme spolu chodit. Byl to krásný rok. Jezdili jsme na výlety, chodili na tancovačky, naučil mě hrát tenis a volejbal. A po roce jsme se vzali," líčí s úsměvem Blanka.

Za další rok se jim narodila dcerka Janička a za dva roky Jiřík. Když synkovi byly dva roky, začal vztah Blanky a Miroslava ochabovat. "Janinka bývala často nemocná a Jiřík hodně zlobivý. Manžel býval z dětí nervózní, vyčítal mi, že si doma neodpočine, že pak bývá v práci unavený a nemůže se soustředit, že potřebuje víc klidu pro sebe. Navrhla jsem mu, že může některé víkendy odjet sám na chatu, kde si odpočine, že zvládnu děti obstarat sama. Nápad se mu líbil. Na chatu jezdil zprvu jednou do měsíce, pak každých čtrnáct dní. A když jsme chtěli jet s ním, viděla, jsem, že se mu to moc nelíbí."

Blanka po půl roce zjistila, že její muž Miroslav se na chatě schází s jinou ženou, jejíž rodiče měli chatu ve stejné oblasti. "Bylo jí tehdy pětadvacet, o deset let méně než mně, krasavice, která si mohla všechno dovolit. Její otec byl velkým papalášem, jezdili Tatrou 603. To auto a nabubřelé tváře v něm jsem nenáviděla," říká Bllanka a pokračuje. "Samozřejmě jsem na manžela uhodila, že je konec, ať se okamžitě odstěhuje a nechá mě s dětmi na pokoji, že požádám o rozvod. Tehdy si uvědomil, že by neměl kam jít, musel by se odstěhovat ke svým rodičům, což nechtěl. Začal sekat dobrotu, a hlavně, začal se více věnovat dětem. Chodi s nimi do kina, jezdil na výlety, četl jim pohádky. Mně se to hodilo, začala jsem po mateřské znovu pracovat, a tak jsem si ani nevšimla, že mnohé výlety se konaly i s ní, slečnou Rozálií."

Miroslav uplácel děti, aby před maminkou nic neříkaly. Se svou milenkou se scházel dál, což Blanka zjistila až po několika měsících. Začaly domácí hádky, které nejvíce odnášely děti. "Chtěly maminku, ale i tatínka. Prosily, aby mohl táta zůstat doma, když jsem mu zabalila kufry. Bylo mi jich líto. Takových výstupů bylo několik a já jsem najednou zjistila, že je mi už všechno jedno. Manželský život pro mě skončil, brala jsem Mirka jako součást domácnosti, který nosí domů peníze, tu a tam něco opraví a hlavně střídá se ve výchově našich dětí. Ty si předcházel, učil se s nimi, pořád jim něco kupoval," tiše vypráví paní Blanka.

Miroslav se s Rozálií scházel i poté, co se sama vdala. Tato dvoustranná nevěra trvala dlouhých třicet let. Poté, co děti vyrostly, se paní Blanka přátelila s několika muži, ale s žádným nenavázala vztah, který by jí vyhovoval, který by ji dokázal přimět k rozvodu. "Vlastně jsem se už nikdy nezamilovala. Děti, když pochopily, jaké jsme měli manželství, se mi snažily najít nějakého partnera, nutily mě k rozvodu a svého otce začaly nenávidět. Ale já jsem nedokázala začít žít jiný život. Věnovala jsem se oddaně své práci, své milované zahradě, po čase jsem se stala babičkou a upnula jsem svou pozornost na vnoučátka."

Pan Miroslav loni onemocněl vážnou chorobou, která postupovala velmi rychle. Věděl, že se mu život krátí. "Doslova na smrtelné posteli mě prosil o odpuštění. Držela jsem ho za ruku a tu větu, kterou jsem nikdy nechtěla vypustit z úst, jsem přeci jen vyslovila: Byl to těžký život, hodně jsi mi ublížil, ale odpouštím ti. Druhý den Mirek zemřel," uzavírá příběh paní Blanka.

 

Blanku (její jméno jsem záměrně změnila, fotografie je jen ilustrační) jsem poznala na jednom zahraničním zájezdu. U večeře jsme si začaly povídat a stýkali jsme se i poté, co jsme se vrátily z dovolené domů. Svůj životní příběh plný útrap a ponižování mi však svěřila až po dvou letech, co jsme se poznali. Když jsem jí před časem požádala, zda bych mohla její příběh zveřejnit na seniorském portále, zalekla se a říkala: lidé si budou klepat na čelo, jak jsem mohla být tak blbá. Ale nakonec jsem jí přemluvila. Blanka se obětovala kvůli dětem. A určitě není sama, žen s podobným osudem jsou stovky.

 

 

psychika vztahy a sex
Hodnocení:
(4.6 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hanka Smrckova
Bohuzel i ja jsem po smrti manzela zjistila ze poslednich sest let miloval jinou zenu,smutek z jeho ztraty se zdvojnasobil zradou ....
Jiří Dostal
:-) Kdo jest přítelem ženy mé, jest i přítelem mým, neboť kdo orá pole mé, šetří pluh můj. :-) Snad ženomužsky univerzální, i když vocamcaď pocamcaď :-)
Martin Vrba
Když má muž přes 30 let stále stejnou milenku a dál žije se svou tou samou manželkou, tak to svědčí o tom, že je to člověk věrný jak ke své manželce, tak ke své milence. Je totiž například docela možné, že manželka už od začátku vůbec nejevila zájem o sex a tak si manžel našel milenku, které zase vyhovovalo jen to sexuální vybití a nechtělo se jí, mít děti a manžela a prát a vařit jim. Ano – nemusí se vůbec jednat žádnou tragédii, jak to na začátku vypadá. Co je normální – to nikdy nemůžeme posoudit a kdo koho zklamal více, to už vůbec ne.
Dana Novotná
Jak by se pan Miroslav tvářil a co by dělal, kdyby si paní Blanka našla taky milence. ale ne až byly děti velké, ale hned, jak přišla na to, že se manžel stýká s milenkou i přes slib, že se rozejde s Rozálií. Asi by to tak jednoduché nebylo.
Marie Faldynová
Život není to co chceme, ale to, co máme. Rozvodem trpí nejvíc děti, těm se zhroutí důležité jistoty. Když to paní Blanka ustála, velice dětem prospěla. Že se jí to nelíbilo je pochopitelné. Jestli se to líbí nám - na to nesejde. Za to, že manželovi odpustila, si jí velice vážím. Mé rozvedené kamarádky žijí s partnery, které bych si nevybrala.
Libor Farský
Zajímal by mne postoj žen v zemích, kde již tradičně funguje mnohoženství.
Zdenka Jírová
To není život, to samotrýznění, podobně jak u náboženských fanatiků. Život máme jen jeden a je škoda ho promarnit, i když v tomto případě " kvůli dětem". To je ale výmluva, kterou používají často ženy, které se samy neumějí postavit na vlastní nohy. Sama jsem to prožila, nechtěla jsem žít jen tak, na oko. Rozešli jsme se , sice ne moc dobře, ale já jsem začala znovu žít, dceru jsem vychovala od jejích 15 let až na vysokou , můj nejšťastnější den byla její promoce. Starší dcera v té době už byla vdaná. Dnes jsem spokojená babička dvou vnoučat a nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala.
Soňa Prachfeldová
Paní Blanka se tak sama rozhodla, vyhovovalo jí to zřejmě, i když děti v dospělosti to nepochopily, rovněž i já. Je to její život a její rozhodnutí.
Elena Valeriánová
Přiznám se, že si tuto situaci nedovedu představit. Já bych to určitě nedala a nežila bych v takovém manželství. Copak si sebe paní vůbec neváží? Neodsuzuji, jen prostě nechápu. Mám bývalou spolužačku, která žije v úplně stejném manželství. Její muž má od mládí milenku, jak on říká kamarádku. Má prý rád jak manželku, tak i onu kamarádku. Přitom kdybyste ho viděli, vypadá zanedbaně, ne on je zanedbaný! Bezdomovec s vlastním domem, manželkou a milenkou. Když jsem se spolužačky kdysi ptala, proč s ním propána je, odpověděla "přece té k...ě ten barák nenechám." Celé roky ji dává celý důchod, přitom mu nevaří, nepere. Někdy je láska k penězům velmi silné lano. Žádný majetek by mi nestál za takový život v ponížení.
František Matoušek
Bohužel, jsme jenom chybující lidé, a život ? Ten někdy bývá hodně zamotaný.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.