Jak jsem začala  malovat kamínky
Foto: autorka

Jak jsem začala malovat kamínky

29. 7. 2020

Kreslit a malovat jsme nikdy moc neuměla. Když jsem se narodila a sudičky mi u kolébky rozdávaly do vínku vlastnosti a dovednosti, tak na hudebním a výtvarném nadání hodně šetřily. Od dětství jsem toužila stát se učitelkou v mateřské školce. Talentové zkoušky jsem ale neudělala. Tak to mělo být, vychovala jsem tři svoje děti a teď pomáhám s výchovou vnoučat. 

Když jsem na íčku viděla, jak některá děvčata krásně malují kamínky, třeba Helenka Červenka nebo Anička Potůčková, začala jsem pátrat, co se za tím skrývá. Dopátrala jsem se, že na facebooku existuje skupina "Kamínky", která sdružuje stejně postižené jedince, takové, kteří malují obrázky na různé kamínky a ty potom trousí po naší krásné přírodě. Jiní je nacházejí a mají z toho radost. Nálezy vyfotografují, umístí na výše uvedenou stránku a doplní poštovním směrovacím číslem. Podle PSČ může každý dohledat, jestli už se jeho kamínek našel. 

Letos koncem června jsme odjížděli na dovolenou na Šumavu, kousek od Lipenské přehrady k rybníku Olšina. Do batohu jsem přibalila taky 25 kousků malovaných kamínků. Při jejich tvorbě mi asistovali moji tři vnukové. Musím se pochválit, když jsem začala s touto tvorbou, dokázala jsem namalovat jen kočku a domeček. Teď už jsem se hodně zlepšila. Je třeba zapojit fantazii a obrázek přizpůsobit tvaru kamínku. Kreslím akrylovými barvami na předem ve vodě odmaštěné kamínky. Hotové dílo se ještě přetře bezbarvým dispersním lakem. Na zadní stranu kamínku se připíše znak facebooku, PSČ a iniciály autora. 

Na Šumavě, při cestě tam i zpět, jsem se s  těžkým srdcem pomalu zbavovala svých "uměleckých" kousků. 

První můj nález cizího kamínku byl na medvědí stezce + ještě další dva, potom jsem jeden našla u vlakové zastávky v Hodňově, a ten nejkrásnější u kostela ve Slavonicích. Ten poslední - to je hotové umělelcké dílo. Je až z Kralup nad Vltavou a už má své čestné místo u našeho malého rybníčku. 

Ten z Hodňova (se srdíčky) mě taky moc potěšil, je až z Děčína. K tomuto městu mám vřelý vztah, bydlí tam naše dcera s rodinou. Na místo jeho nálezu jsem položila svoji slepičku a autorka srdíčkového kamínku, když se šla podívat, jestli už její kamínek má nového majitele, tak ji našla.  Jiní turisté mají zase moje domečky, kytičky, jing jangy a ježečky. 

Už mám nachystanou novou hromádku čistých kamínků na další tvorbu. Od příštího týdne budeme hlídat všechny vnuky a cestovat s nimi po zajímavých místech. Malované kamínky nám naše cestování obohatí o nové zážitky. 

 

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Jarmilo F. myslím si, že mnohem více té přírodě škodí PET lahve, pneumatiky, mikroténové a jiné umělohmotné sáčky a pytlíky, dokonce mám fotku, kde na pokraji lesa je "odložená" WC mísa, na stromě přímo nad ní visící rezavá pánev. Jsem také postižená malováním kamení a rozhodně nemám výčitky svědomí. Jen at se všichni co to kritizují okolo sebe podívají, kolik okolo nich je nedopalků z cigaret, vršků od piva apod. A toto do přírody nepatří rozhodně na rozdíl od kamínků, byt pomalovaných druhým pro radost! A Heli Č. Tobě děkuji, že jsi mně k této činnosti přivedla.
Marie Měchurová
Helenko, děkuju za pohlazení po duši - jsi prima. Psala jsem Zdence Ž. z Jeseníku, že by se někdy mohlo uskutečnit nějaké setkání děvčat ze Severní Moravy - je Vás tam hodně. Já bych klidně přijela. Když to dobře půjde, tak se uvidíme na srazu v září. Už se těším, jen se bojím, že se to zase neuskuteční.
Helenka Vambleki
Marie, jsem ráda, že jsem to tu na íčku začala, i když nejsem žádný umělecký malíř, přidala se Anna Potůčková a nyní i ty. Občas taky čtu názory, že malované do přírody nepatří a podobně. Ty kamínky tam na rozdíl od toho harampádí, pneumatik a spousty plastu nezůstanou, protože každý malovaný má svého nálezce a ten si kamínek buď odnese domů, nebo ho poponese dál a tam ho zase brzy najde někdo další a zase udělá radost. Takže, maluj, je hezké, že zapojuješ i vnoučata a dál své pěkné malůvky nechávej při rodinných toulkách, aby někoho potěšily. A těm, co se hloupě ohánějí ekologií, jen popřeju, aby brzy taky nějaký kamínek našli a odnesli si ho domů, aby náhodou nehyzdil přírodu :-) :-) :-) Navzdory všem "ekologům" už jsem namalovala asi sedm stovek kamínků a když jdu u nás po parku, kam je hlavně pro bohumínské děti schovávám, nikdy už tam žádný neleží, takže mne nemusí žrát svědomí, že našemu krásnému parku ubližuji a hyzdím ho. V mé fotogalerii jsou další přírůstky, tak můžeš kouknout pro inspiraci.
Marie Měchurová
Znovu jsem přemýšlela o komentáři paní Fialové, protože jsem hodně ekologicky založený člověk. Kamínky, které jsem položila vedle ukazatelů a na posezení na Medvědí stezce se brzo našly. Ráda dělám lidem radost a tu jsem udělala třeba staré paní, která našla moje srdíčko v klášteře ve Vyšším Brodě (psala mi její dcera), nebo malý klučina našel domeček na schodech v Krumlově, budu v malování pokračovat. Objednala jsem si u Grady brožurku Malování na oblázky a už se těším až já zase nějaký malovaný kamínek najdu třeba na nějakém hradě. Nemyslím si, že tím ubližuji přírodě, navíc ročně vysadím několik desítek stromů a keřů v okolí našeho bydliště na veřejném prostranství. Moji práci oceňují i zastupitelé našeho města.
Martina Růžičková
Taky mě malování na kamínky chytlo... :-). Začalo to tím, že syn se potřeboval zbavit kamení ze zahrady. Když jsem ty krásné valouny viděla v kbelíku, přišlo mi líto je nevyužít. Namalované jsem rozdala kamarádkám. Pak jsem se dověděla o putovních a také to několika zkusila. Nemyslím, že by se ty pomalované hromadily po lesích a působily nějak neekologicky. Spíš putují od člověka k člověku a přinášejí radost, jak těm malujícím, tak těm, kteří je najdou.
Marie Měchurová
Nemám vůbec špatné svědomí, dělám toho pro přírodu tolik, že si to můžu dovolit. Na rozdíl od pohozených pneumatik, starého harampádí, které lidé do lesa odhazují, je to jen kapka v moři.
Marie Měchurová
Paní Fialová neberu Vám Váš názor. Pohybuji se celý rok v přírodě, ale nic nevkusného jsem tam zatím neviděla, jen odpadky, které tam nezodpovědní tzv. turisté nechávají. Malý malovaný kamínek pro radost nemůže přírodě uškodit.
Irena Mertová
No vypadají hezky, zábava je to také určitě hezká - ale jinak s tím mám trochu problém - myslím, že v přírodě by měly být věci přírodní, nepomalované lakem a akrylem... :-)
Jarmila Fialová
Nesouhlasím s tímhle umísťováním do přírody!!!Nevkusné,nepatří to tam a nadělá víc škody než užitku.
Marie Seitlová
Maruško kamínky máš krásné a určitě udělají nálezci radost.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.