Když jedu zpět z Kolína, kousek za odbočkou do Libenic, ve směru jízdy, vykouknou nad nízkými jablečnými krsky v sadu při silnici věžičky kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě.
Pokud se vám podaří a ocitnete se v tomto našem krásném kraji, Polabské nížině, neváhejte a odbočte k prohlídce kostela.
Letmo několik zajímavostí:
Po sametové revoluci se z kostela nenávratně ztratil, no, byl zcizen ostatkový kříž, jenž byl vzácnou relikvií se zlomkem lebky sv. Prokopa.
Kostel patří v naší zemi mezi největší kostely českého venkova.
V roce 1987 byl zapsán do seznamu kulturních památek ČR
V roce 2010 byl zařazen na seznam nejohroženějších památek ČR
Historii kostela vezmu trochu zrychleně, protože při prohlídce se dozvíte daleko více.
Kostel stavěli cisterciáci ze Sedleckého kláštera ve II. polovině 13.století. V roce 1384 byla zrušena gruntecká fara a kostel se stal filiálním. V 16. století byly patrony kostela zemané Libeničtí, kteří i v něm byli pochováváni. Podle dochovaných materiálů – seznamu inventáře z roku 1505 a 1651 - byl kostel vybaven řadou drahocenných předmětů.
Ačkoliv měl kostel svůj vlastní bohatý zádušní fond, v průběhu 18. století natolik zchátral, že musel být až na věž se šnekovitým schodištěm v letech 1814–16 zbořen. Krátce na to, v letech 1817-18, pak byla k věži přistavěna jednoduchá loď s trojboce uzavřeným presbytářem a sakristií po severní straně. Z podnětu nového faráře Jana Záruby byla v průběhu července a srpna roku 1905 celá stavba odstraněna a na jejím místě postavil kolínský stavitel Jan Sklenář v letech 1905–08 dnešní velkolepou pseudorománskou stavbu podle projektu Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy.
Zajímavostí je, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký. Slavnostně byl kostel vysvěcen jako Nanebevzetí Panny Marie dne 24. května 1914 za účasti královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy. Dlouhodobě mírně chátrající stavba má zásadní problém se statikou svého založení, v letech 2009–10 proběhla oprava střechy.
Stavba je postavena z hořického pískovce jako jakási ideální varianta románského chrámu v podobě trojlodní baziliky s dvojicí vysokých věží v západním průčelí a polokruhovou apsidou na východní straně.
Interiér byl v roce 1909 vymalován akademickými malíři Františkem a Marií Urbanovými za pouhé 4 měsíce, a to velmi podařenými secesními nástěnnými obrazy, ovlivněnými dílem Alfonse Muchy, které jsou v tomto rozsahu ve venkovském prostředí České republiky naprosto ojedinělé. Pozoruhodné jsou zejména obrazy na stěnách presbytáře (Klanění tří králů a Narození Krista) a andělé na severní straně kruchty. Od stejných autorů jsou i barevné secesní vitráže v oknech presbytáře, zalité do olova. Severní okno s obrazem Zvěstování Páně věnoval tehdejší světský patron stavby, houslový virtuos Jan Kubelík, pobývající tehdy na svém zámku v Býchorách a jižní okno kolínský stavitel Jan Sklenář.
To je jen malý výčet z historie kostela. Čerpáno z materiálů Bc. Romana Šulce, za jeho souhlasu, který patří mezi nejlepší amatéry, zabývající se historií Kolína a jeho okolí, kterou doprovází unikátními fotkami. Děkuji za zapůjčení fotek, jež jsou v příloze.
Pokud byste měli zájem prohlídku interiéru kontaktujte pana Lubomíra Krátkého na mailu krat.lub@seznam.cz , nebo telefonu 723 323 933. Pokud vám bude stačit jen prohlídka stavby a okolí, neváhejte, budete nadšeni.
