Podíl mužů, kteří doprovázejí dítě k lékaři, se za posledních deset let zdvojnásobil.
Třicet procent otců bere za samozřejmost, že své dítě večer koupe, pečuje o něj v nemoci, vodí ho na kroužky. Před deseti lety se takto vyslovilo o patnáct procent tatínků méně.
Sedmdesát sedm procent českých otců uvádí, že slábne jejich přesvědčení, že se o nemocné dítě dovede lépe postarat máma.
Na toto téma nedávno provedla průzkum organizace Liga otevřených mužů společně s agenturou Nielsen Admosphere. Cílem bylo zmapovat míru zapojení otců do každodenní péče o nezletilé děti a jejich postoje k výchově. Mimo jiné se ukázalo, jak hodně odlišná je generace dnešních mladých mužů od generací jejich tatínků a dědečků.
„Ukazuje se, že tátové se v poslední dekádě začali významně více zapojovat do péče o děti a jejich životní prostor. A to už od nejútlejšího věku,“ uvedl Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů. Za posledních deset let například výrazně přibylo mužů, kteří tvrdí, že jim vůbec nevadí noční vstávání k dětem.
„Péče o děti je téma, ve kterém se vůbec neshoduju se svým tátou. Je vidět, že on mě vychovával v naprosto jiné době,“ říká osmatřicetiletý Petr, otec tříleté dcery a pětiletého syna. Jeho žena se nedávno po mateřské vrátila do práce, stejně jako Petr má možnost často pracovat z domova. „Nastavili jsme si model, že se v péči o dceru střídáme, dělíme si povinnosti. Já většinou vodím kluka do školky, beru to jako příjemně strávenou procházku, při které si povídáme. Pak se doma střídáme s ženou při vaření, při úklidu, při běžné péči o malou. Vyhovuje nám to a rozhodně si nepřipadám, že kvůli tomu nejsem chlap, což často naznačuje můj táta. Já si naopak užívám, že mám s dětmi hezký vztah. Někdy je to doma chaos a musíme se s manželkou domluvit, kdo se zavře do pracovny a kdo si bude hrát s dětmi. Ale domluvit se umíme. Stejně tak chápu, když žena musí na pracovní schůzky nebo do kanceláře, protože má náročnější práci než já. Což táta není schopen přenést přes srdce,“ vypráví Petr.
A dát poté slovo Petrovu otci je velmi zajímavé. Je mu jednašedesát, celý život pracuje jako mistr ve strojírenském podniku. „Já měl Petra vždy moc rád a staral jsem s o něj více, než se o děti starali ostatní chlapi, které jsem znal. Chodil jsem s ním na fotbal, na ryby, na výlety. Ale až byl starší. Když byl mimino, moc jsem nevěděl, co si s ním počít. Jsem přesvědčený, že péči o hodně malé děti lépe zastanou ženy. Když jsem to řekl nedávno před Petrem a snachou, úplně se rozčílili. Snacha řekla, že mám machistické názory. Já ani nevěděl, co to je, tak jsem si to našel ve slovníku. Mně prostě přijde chlap, který pudruje zadek miminku, divný, nemůžu si pomoct,“ říká.
Mužů, kteří smýšlejí jako Petrův otec, je mezi starší generací mnoho. Často bývají umlčováni. Když řeknou svůj názor, jsou označeni za staré machistické samce, kteří žili v době, kdy ženy a muži neměli ve společnosti rovnoprávné postavení. Mnozí současný zájem a chuť mladých mužů zapojit se do péče o domácnost prostě nechápou. A současní otcové zase nechápou, proč někdo nechápe, že oni to považují za samozřejmost.
„Za posledních deset let došlo k výraznému posunu k modernímu pojetí otce jako angažovaného pečovatele. Více otců si dnes dovede představit, že by zůstalo s dítětem na rodičovské dovolené. Výrazně ubylo otců, kteří jsou pro tradiční dělbu práce, kdy se žena stará o děti a domácnosti a muž vydělává,“ uvedla Hana Friedlaenerová z agentury Nielsen Admosphere, která průzkum prováděla. Tento názor podle výsledků průzkumu nyní zastává více než polovina českých otců.
Zároveň se však ukázalo, že muži zůstávají hlavními živiteli rodin. V tomto směru se ve srovnání s generací jejich otců a dědů moc nezměnilo. Zároveň mezi mladými muži slábne názor, že dětem dají nejvíce tím, že je finančně zajistí. Naopak vypovídali, že nejvíce dětem prospěje, pokud s nimi budou trávit hodně času. Devět z deseti otců malých dětí uvedlo, že otcovská dovolená je dobrým prostředkem pro upevnění pouta mezi otcem a dítětem a sedmdesát procent z nich by ji nějak rozšířilo.
Více než sedmdesát procent českých mladých tatínků tvrdí, že nedávají přednost práci před rodinou. To je další ukazatel naznačující, jak se v tomto směru doba změnila.
„Já jsem celá devadesátá léta dřel, protože jsem budoval firmu. Svého syna jsem viděl jen, když spal, protože jsem domů přicházel v noci. Na pracovní schůzky jsem jezdil i o víkendech. Měl jsem pocit, že dělám pro rodinu to nejlepší. Jenže žena se se mnou rozvedla, syna jsem pak vídal málo. Vlastně jsem vztah s ním nevybudoval a projevuje se to dodnes. Dnes mi to dává najevo. Má různé narážky na to, že téměř tátu neznal. Na jedné straně ho chápu. Na straně druhé má díky mě on i jeho rodina pohodlný život, jsme finančně zajištění, dal jsem jim na dům, na auto. A dobře ví, že po mě jednou bude dědit. Tak nevím, co je lepší, ale někdy mi v současnosti připadá, že ženy házejí péči o děti na otce, protože je to tak pro ně prostě výhodné. Syn přijde domů z práce, žena mu předá dvě mimina a jde na kafe s kamarádkou,“ vypráví pětašedesátiletý Martin z Prahy.
Jde o téma, na kterém se mnozí lidé neshodnou. O téma, které velmi dobře ukazuje, jak se svět mění a jak je obtížné pochopit, že někdo žije jinak, než bývalo běžné, považované za správné. Zkrátka, o téma, které vyžaduje hodně citu a diplomacie, když na něj ve společnosti či v rodině přijde řeč.
