Noví  kamarádi se dají najít v každém věku
Ilustrační foto: pixabay.com

Noví kamarádi se dají najít v každém věku

22. 5. 2020

Ubývá přátel. To je jeden z nepříjemných průvodních jevů stárnutí. Čím se člověk dožívá vyššího věku, tím více ho trápí, že jeho kamarádi odcházejí. Většina lidí si myslí, že ve vyšším věku už nové přátele není možné najít. Jenže se mýlí.

Sedmdesátisedmiletá Dana označuje za největší problém svého současného života to, že jí v minulých letech zemřely tři kamarádky. Se dvěma se přátelila už od doby studií, další byla bývalá kolegyně z práce, se kterou si byla velmi blízká. Dana je vdova a kamarádky pro ni byly velmi důležité. Chodily na procházky, do divadla, navštěvovala je a ony ji. „Nedovedete si představit, jak je mi bez nic. Neměla bych to říkat, ale je to asi ještě horší, než když jsem ztratila manžela. Právě ony mi pomohly vyrovnat se s obdobím po jeho smrti, byly  pro mě oporou. Stále jsme si měly co povídat. Měly jsme vzpomínky, podobné zájmy, můj život je bez nich prázdný. Až si říkám, proč jsem neodešla dříve než ony, proč mě tu nechaly samotnou,“ vypráví.

Mnohé ženy, které ovdověly, jsou rozvedené, zkrátka žijí ve vyšším věku single, mají kamarádky, které se pro ně staly nejdůležitějšími lidmi v jejich životech. Zejména jde o ženy, které nebydlí v blízkosti svých potomků, případně je nemají nebo s nimi nemají ideální vztahy. Přibývá případů, kdy ženy vyššího věku drží při sobě, vzájemně si pomáhají, jejich přátelství výrazně zesílilo. Stávají se sobě navzájem nejdůležitějšími lidmi ve svých životech. „Ztráty blízkých přátel, kamarádů, velmi často způsobují seniorům vážné psychické problémy. Jedná se o obrovský nápor na psychiku, jestliže člověku, který je sám ve vysokém věku, odejde dobrý kamarád. Velmi často nyní ztrácíme blízké ve věku, kdy už jsme sami mírně nemohoucí a přecitlivělí,“ uvedla  psychiatrička Tamara Tošnerová.

Většina lidí ve vyšším věku má přátele, které poznali v minulosti. Udržují si je z dětství, z dob studií, ze zaměstnání, z různých kroužků. Našli si je v době, kdy žili aktivním životem. Najít si nové kamarády ve vyšším věku, když je člověk v penzi, je obtížné a je to spíše výjimečné. Právě proto ztráta dlouholetých přátel tolik bolí a je pro seniory citelným zásahem do psychiky. Většina lidí si už totiž nové kamarády ve vyšším věku není schopna najít. Jednak k tomu nemá příležitost, jednak se o to ani nepokouší. Ale především senioři vědí, že opravdové přátelství je věc vzácná, která se tvoří řadu let. „Touha mít přátelé je lidskou přirozeností. Každý se potřebujeme občas někomu svěřit, povídat si. A ve vyšším věku je zvlášť důležité, aby člověk měl kromě rodiny i kamarády,“ říká psycholog Jeroným Klimeš.

Je jasné, že v sedmdesáti už asi těžko najdeme někoho, s kým budeme mít stejné zážitky, stejná tajemství a stejné zájmy jako s někým, koho jsme znali padesát či více let. Neznamená to však, že není možné v seniorském věku hledat nové kamarády. Mnozí lidé to zkusili a nelitují.

„Když mi zemřel manžel i nejlepší kamarádka, došlo mi, že musím začít hledat nějaké nové známé, jinak se zblázním. Přihlásila jsem se záměrně na univerzitu třetího věku. Přiznávám, že mi ani tak nešlo o to něco se naučit. Jen jsem se chtěla seznámit s novými lidmi a říkala jsem si, že právě tam by nemuseli chodit úplní pitomci. Skutečně jsem se tam spřátelila s jednou paní. A to tak, že jsme dokonce loni vyrazily společně na třídenní výlet do Prahy. Rozumíme si, je osamělá jako já. Zjistily jsme, že máme i podobné životní osudy, podobné zájmy. Stala se  pro mě velmi cennou součástí mého života v penzi. Našla jsem kamarádku, i když jsem nevěřila, že je to po šedesátce  možné,“ vypráví bývalá učitelka Jana z Ostravska.

Podobnou zkušenost má sedmdesátiletý Pavel z Prahy. Je dlouhá léta rozvedený, žije sám a měl dva dobré kamarády. Vyráželi na ryby, chodili společně na pivo. Když během dvou let oba zemřeli, Pavel si uvědomil, jak ho tíží samota. „Syn žije v Německu a já nikoho nemám. Ti moji parťáci mi strašně chyběli. Uvědomil jsem si, že si nemám s kým popovídat, nemám s kým ani jít na to pivo,“ říká. A tak si dal jasný cíl. Najít si nějakého osamělého kamaráda ve svém věku. Začal vyrážet na výlety s místním turistickým klubem, začal docházet do klubu seniorů. „Cíleně jsem začal hledat kámoše, podobně jako lidé hledají cíleně životního partnera, partnerku. Opravdu jsem mezi turisty objevil pár chlapíků, kteří smýšlejí podobně jako já a s jedním jsme si padli do noty. Dokonce jsme zjistili, že jsme dělali ve stejné továrně, že jsme se v mládí od vidění znali. Je moc důležité mít si s kým promluvit, mít komu zavolat a něco společně podnikat,“ říká.

Šance, že člověk najde v seniorském věku nového kamaráda, je samozřejmě malá. Kamarádství se v penzi navazují hůře, než když je člověku dvacet let. Ale zkusit to je vždy lepší, než sedět doma a trápit se tím, že kamarádi z mládí mizí.

přátelství vztahy a sex
Hodnocení:
(4.9 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Seitlová
O kamarádky nemám nouzi a jsem jim vděčná za nynější telefonáty v nemohoucnosti. Je to i několik kamarádek z ička, děvčata děkuji vám. Mám i dobré sousedy kamarády, ti se mi nyní starají o květiny, dům i zahradu. Jsem ráda, že je internet, ičko i FB i mobil.
Zuzana Pivcová
Záleží na tom, v jaké společnosti, v jakém zaměstnání se člověk pohyboval před důchodem, a samozřejmě také, jaký je typ, zda extrovert či naopak. Je ale známo, že právě tak jako u partnerských vztahů, tak i u kamarádství se lidé nejčastěji dají dohromady v práci. No a pak v různých zájmových skupinách včetně zájezdů. Oproti lidem ještě starším než my máme dnes tu výhodu, že existuje internet. O tuhle možnost byli ti před námi ochuzeni. Nedovedu si moc představit, že bych žila sama někde na malém městě či na venkově bez jakýchkoliv společenských vazeb.
Dana Puchalská
Celý život jsem byla obklopená opravdu velkým počtem kamarádek, kamarádů, přátel a přítelkyn. Dnes už jejich řady dost prořídly, to je holý fakt. Ale nechci skutečně dopadnout jako jedna moje známá. Žila pouze pro svého přítele a ten jí všechny aktivity mimo striktně zakázal. A nyní po 6 letech co žije sama, má pouze 3 jakési "kamarádky" a jinak nic. Sama nikam nechce chodit ani jezdit a ani si nikoho nehledá. Když jsem se jí zeptala proč tak mlčela jak ta ryba a urazila se. Takovému člověku někoho najít je vyloženě zbytečné. Všechnu snahu jsem tím pádem vzdala. Občas ji vidím jak bloumá sama po ulicích a je mi jí docela líto. "
Irena Mertová
Několik dobrých kamarádů mi bohužel již odešlo. Další zůstali, hlavně bývalé kolegyně z práce, občas se vídáme, s někým více. Tady na íčku jsem získala také několik kamarádek, což mě těší. Považuji se spíš za samotářku, ale když to řeknu nahlas, vzbudí to vždycky smích :-). A jsem též ráda i za tu dálkovou účast ve společenství íčkařů...
Jarmila Komberec Jakubcová
Mám pár přátel ještě z dob studií a bývalé práce. Scházíme se pravidelně (teď bohužel ne) a vyhradily jsme si pro náš babinec každou první středu v měsíci. Buď se nás sejde třeba deset a nebo jen pět. Ale vždy někdo přijde.
Soňa Prachfeldová
Není lehké najít spřízněnou duši, navíc se společnými zájmy . A když se to podaří ve vyšším věku a je to upřímné, pak je člověku lépe. Mám kamarádky, ale ty bohužel již tak nemohou se mnou po výšlapech, pak mi zbývá pes - nejlepší přítel člověka :-)
Zdenka Jírová
Mám tři přítelkyně, s kterými se znám mnoho let - z dětství, ze zaměstnání. Ještě před pár lety jsme společně chodily občas na kávu, 1x za měsíc na večeři do restaurace. Bohužel , stárneme, je nám všem více než 70 let, ale držíme se, i když nám už nejde chození, jsme hlavně na mobilu.Vídáme se podle zdravotních možností. Všechny jsme samy, já mám za společnici kočičku a donedávna měla druhá přítelkyně pejska. Jsme rády, že máme jedna druhou.
Anna Potůčková
Mám kamarádku z práce a myslím, že bezva přátelé se nachází i zde na Íčku. Občas se koná nějaké setkání, a bývají velmi přátelské
Alena Gebauerová
Nezdá se mi to zrovna lehké, když člověk nedochází do nějakého klubu. Např. kroužky v našem klubu mi nic neříkají, většina mých vrstevnic sice hledá kamaje MHD. Pokud člověk má zájem pouze o nějaké setkávání na procházce, u kafča, snadné to opravdu není. Nemám potřebu široké společnosti,ale kamarádkou na občasné setkání bych nepohrdla.
Věra Ježková
Nikdy jsem neměla moc přátel a nevadilo mi to. Z dětství nemám žádného, ani ze školy včetně vysoké. Před několika lety jsem ztratila jednu kamarádku. Velice mi vyhovuje íčko – na komunikaci na dálku i občasná osobní setkání. A loni jsem tu našla báječného přítele.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.