Foto: archiv autora

Jarmark

5. 4. 2020

Můj příběh

Autor: František Matoušek

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 5.4.2020 09:50

Františku, to je krásné.... :-) :-) Jsem sice o něco mladší, ale na hříbek a štupovací techniku si moc dobře pamatuji. Babička mně to učila. A hříbek jsem měla hodně dlouho. Pak někdo vymyslel takovou podivnou věc na opravu ponožek. Byla kovová ale její princip byl pro mne velikou neznámou. Tak letěla do smetí. Ovšem dnešní tzv. látací bavlnky jsou akorát tak je vzteku.

Věra Ježková 5.4.2020 09:22

Františku, moc hezká vzpomínka. Taky jsem s maminkou štupovala ponožky na hříbku. A dělám to dodnes, jen už bez maminky.

Jana Hošková 5.4.2020 09:12

Pěkné vzpomínání. Hříbek tuhle má dcera nemohla za žádnou cenu sehnat...ponožky se dnes už téměř asi neopravují... :-))

Hana Rypáčková 5.4.2020 09:05

Moc hezké, Františku a hříbek na opravu teplákových děr stále používám....

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá