Zvěřina, gurmánský zázrak
podzimu. Chutný a zdravý!

Přeji všem dobrou zvěřinovou chuť. Zvěřinu nejím, asi jsem divná.

Hanko, i v té. :-)

Byla jsem na zvěřinu zvyklá z domova - děda nimrod posílal na podzim bažanty, zajíce, táta lesák nosil srnčí, kančí aj., když něco na polesí "picli". Později jsem to také nepřipravovala, neb muž měl ke zvěřině sveřepý odpor. Takže už abych sháněla někoho do páru, kdo si se mnou zajde do restaurace na rybí a pak na zvěřinové hody. Na huse jsem byla vloni s rodinou.

Ano, v té hospodě se židlema? Bažanti a zajíci vždy viseli na balkonech, jen ty broky!

Doma jsem nikdy nic takového nepřipravovala, ale v restauraci na Rejvízu je možnost ochutnat leccos z vyjmenovaných dobrot. Nejlepší jelení řízky jsem jedla před lety na myslivecké slavnosti. Nejvíc mi jako dítěti nechutnala bažantí polévka. Vypadala a voněla skvěle, ale chutnala divočinou, což jsem tehdy nedostala dál než do úst. S věkem se chutě naštěstí mění.

Však začínají zvěřinové hody, hned za těmi rybími na ně dojde. Jehněčí miluji, jednotlivá sousta na česneku se špenátem na dobře nahřátém talíři.Však sousedovi jsem krmila ovečky těmi nejchutnějšími větvičkami a jablíčky.

Milá redakce, ale to od Vás není vůbec pěkné. Dělat mi takové chutě :-) Přiznám se, jsem masožravec a určitě by mi chutnalo. Ale nemám moc možností (lépe řečeno žádné) připravovat a nebo jíst zvěřenu. A to, že je maso cítit: Takový předsudek je i u jehněčího masa. A přece je to delikatesa, když ji umíte připravit. Nejlepší jehněčí jsem jedla jednou na velikonočním pobytu v lázních v Poděbradech. Na podzim máme takovou tradici. S přáteli už několik let chodíme do restaurace na Martinskou husu. A už se to blíží.