Prokleté vánoční pečení
Ilustrační foto: pixabay.com

Prokleté vánoční pečení

3. 12. 2017

Byl začátek prosince, Vánoce ťukaly pomalu na dveře a já jsem nevěděla, kam dřív skočit. Sepsala jsem si víkendový harmonogram a první úkol byl samozřejmě pečení cukroví. Všechno jsem si pěkně připravila a s chutí se pustila do práce. Všichni u nás milují vanilkové rohlíčky, tudíž jsem jich napekla spoustu. Rohlíčky se mi povedly, zbýval poslední úkon honem je za tepla obalit ve vanilkovém cukru.

Poskládala jsem je do hedvábných papírů a pár rozbitých slastně vložila do úst. Hrůza! Stačila jsem jen zašmátrat po klice na okně a rohlíčky letěly obloukem mezi slepice na dvůr. Místo cukru jsem totiž sáhla v zápalu práce po doze se solí a rohlíčky v ní obalila. Mrskla jsem vztekle krabicí mezi slepice: "Žerte, potvory, máte vánoce už dneska."

Další víkend jsem pekla nanovo. Cukroví se mi opět povedlo, vonělo po celém domě a plechy jsem dala vystydnout na chladný balkon. Chvilku jsem si sedla, že si odpočinu a najednou slyším z balkonu podivný šramot. Moje čtyři milované kočky seděly každá u jednoho plechu a chroupaly voňavé cukroví. Pes Bobík, největší mlsoun naší rodiny, vylizoval poslední prázdný plech. Slzy vzteku a lítosti se mi vedraly do očí. Ještě, že v tu chvíli nebyl nikdo doma.

Nastala poslední sobota před vánocemi a já stále neměla nic upečeného. Zavřela jsem proto zvířata, očichala všechny pytlíky, jestli jsou to ty pravé, a když jsem do třetice vkládala plechy do trouby, modlila se, aby nevypli proud, což se u nás běžně stávalo. Cukroví bylo zas jak malované, rozdělila jsem je pěkně do krabic a láskyplně zakryla hedvábným papírem. Ještě ten večer jsem udělala domácí vaječný koňak a s dcerou, která bydlí kousek ode mne, jsem se domluvila, že jí večer přinesu krabici cukroví a lahev koňáčku.

Byla tma, mrzlo až praštělo a všude plno sněhu. Hvězdičky svítily na obloze jak drahokamy, atmosféra jako vystřižená z Ladových obrázků. Daleko jsem však nedošla. Kousek u rybníčka mi po ledě sklouzly nohy a já jsem instinktivně při pádu zvedla do výšky igelitku se skleněnou lahví vaječňáku a na druhou tašku s cukrovím jsem sebou žuchla. Jelikož mám skoro sto kilo, v krabici zůstaly jen drobečky. Tak jsem tam tak seděla ve sněhu, už nebylo kam spěchat.

Mrazivou tmou se rozléhal můj huronský smích. Otevřela jsem lahev se zachráněným koňakem, pohlédla na nádhernou hvězdnou oblohu a zanotovala si: "Já sním o Vánocích bílých..."

 

Z archivu - náš portál obsahuje více než 8 000 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.

Vánoce
Hodnocení:
(4.9 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Hovorková
Opravdu jsem se pobavila při čtení Tvého příběhu. ,Dovedu si představit, jak Ti mrzne zadek v závějích a Ty se tomu chechtáš. Marie
Lída Nováková
Milá Nino, moc jsem se pobavila, babička by z tebe měla radost. Přeji ti ničím nezkažené letošní vánoce.
Tereza Faltysová
Moc pěkný příběh, ten mě hodně pobavil :-)
Olga Štolbová
Hezké,gratuluju a obdivuju.Já bych už po třetí nepekla.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.