Dej sem ten šnuptychl
Foto: autorka

Dej sem ten šnuptychl

28. 2. 2020

Občas se z mého podvědomí, či kde to mám uložené, vynoří slova, která už dávno nepoužívám a kolikrát ani nevím, kde jsem k nim přišla, co přesně znamenají a z čeho vznikla. Obvykle v napjatých situacích. Jako když mám například na starosti vnoučky. Všichni řvou a hrají na schovku po bytě.

Většinou jeden z nich má určitě u nosu nudli, kterou si v zápalu hry nechce nechat utřít (obvykle ten nejmenší samozřejmě, ale někdy i ti větší). A tak když několikrát zvýšeným hlasem žádám, aby si vyndal/a kapesník a provedl/a požadovaný úkon a stále se nic neděje, jen kolem mne poněkolikáté probíhá smečka rozjívenců, rupnou mi nervy a zařvu : HERGOT, SAKRA, VYNDEJ SI UŽ KONEČNĚ TEN ŠNUPTYCHL A UTŘI SI TU NUDLI ! Šnuptychl zásadně platí pro hadrový kapesník, na ten papírový mi to nějak „neštymuje“.

Šnuptychl mám určitě z našich milých severních Čech. Pak ještě taky erteple, ale to se, myslím, používalo i obecně v Čechách a pochází to prý z německého „erdepfl“. Erteple zásadně vařila místo brambor moje babička ze středních Čech.

Ale co jsem se dozvěděla teprve nedávno (člověk se učí zkrátka celý život, ať chce nebo ne), že šnuptychl a erteple  pocházejí prý z egerlandštiny.

„Egerlandština je dnes v Česku téměř neznámý pojem, o kterém ví jen pár odborníků. Kdysi v egerlandštině vycházely i knihy. Existenci jistého dialektu němčiny v kraji kolem Ohře zmiňoval prý už kolem roku 1300 Hugo von Trimberg, německý učitel zabývající se didaktikou.

Eger  znamená  česky  Ohře, ale také Cheb.  Egerlandštinou se  mluvilo  v rozsáhlé oblasti Čech přibližně od Aše na západním okraji až po Doupovské hory na východě, ohraničené Kadaní a Kláštercem nad Ohří a dnes už je to zaniklý jazyk.“

Dále mi občas naskakují také fusekle, fáč a šponovat. Tahle slova zase prý znají dobře ve Slezsku a já je mám pro změnu od dědy. Takže ač ryzí Češi, používáme cizí slova z různých „hantýrek“ a já je teď vlastně zachovávám a předávám další generaci…

Ale moc šancí tomu nedávám (že se uchovají). Dialekty prý totiž pozvolna zanikají. Mladí si dnes vytvářejí svou vlastní řeč , pravopis i písmo. Je to tzv. „teenagerovská hantýrka“. Používají anglické, ale i české zkratky slov či celých slovních spojení. Na mne to působí tak, že počítače a telefony kazí dětem češtinu, a pokud k tomu ještě nečtou...dnes platí, že kdo nemluví anglicky, jako by ani snad neexistoval. A co se týká té vlastně „počítačové a telefonní SMS hantýrky“ - je možná jen otázkou času, kdy bude starší generace potřebovat pro porozumění s tou nastupující překladový slovník, aby se s ní vůbec domluvila.  :-))

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Hošková
Děkuji za ocenění mého článku, téma mne napadlo čirou náhodou, a to právě při hledání "šnuptychlu", který se nenalézal v mé kapse, ale kdesi jinde. Přidala jsem pár peprných "skoronadávek" a zjistila jsem s podivem, jakáže to slova používám ??? A téma pro článek bylo na světě. Jinak Jitko V. - zdravím do Berouna - místa mého třetího bydliště v pořadí (několik let) :-))
Jitka Valachovičová
Opět jsem se dobře bavila a zasmála, mám to s těmi slovy podobně.***
Alena Tollarová
Šnuptychl nosím v kapse pořád. A den začínám tím, že si umeju cifrblot.
Eva Mužíková
Trochu z jiné strany - když jsem četla první věty tohoto článku napadlo mne, že se v textu objeví zmínka o současném trendu. Děti látkové kapesníky nepoužívají. Takže šnuptychl vlastně ani neznají.. Hezký článek, který vyvolal širokou diskusi.
Vladislava Dejmková
Hezké zamyšlení. Také tyto výrazy znám, používali je moji rodiče i prarodiče původem z Krkonoš. I tam žili Češi a Němci kdysi společně. Sama tato slova používám jen výjimečně, když chci něco zdúraznit.
Jarmila Fialová
V jiném článku se odsuzují převzatá slova z angličtiny a tady se to zase hemží slovy z němčiny,které jsou ještě ke všemu nehezky počeštěné.To už se mi víc líbí ta angličtina
Jana Šenbergerová
Když to tak čtu, je mi jasné, že trápit se pro pár novotvarů nemá smysl. Všechno se vyvíjí, něco vzniká, jiné zaniká. Vždycky to tak bylo, je a bude. O egerlandštině čtu dnes poprvé, přestože tam žili příbuzní manžela. Mou mateřštinou bylo "po našymu" z Těšínska, kromě němčiny prostoupené polštinou a slovenštinou, ale čeština je pro mě jazykem libozvučným a mezi všemi nejkrásnějším, protože ji používám když bdím, i když sním. Přesto si myslím, že jazyk by neměl být překážkou v porozumění, protože myslíme všichni stejně, v obrazech. Moc hezký článek.
Věra Ježková
Jsou to normální germanismy, které se dostaly do češtiny na základě mnohasetletého sousedství Čechů a Němců. Tyštuch je Tischtuch, tedy látka na stůl, ubrus; veškostn je Wäschekasten, tedy skříň na prádlo, prádelník.
Soňa Prachfeldová
Jani všechny tyhle výrazy důvěrně znám i používám dodnes, hodně jich je převzato z němčiny, na severu u nás kdysi žili v míru Češi i Němci. Takový hexenšús, ksicht, a jiné lahůdky se pořád u nás používají.
Jana Hošková
No, Zuzko, jak já se navztekala, že neumím němčinu, když jsem sestavovala rodokmen a nebyla schopna přečíst stará německá slova a ještě k tomu starým písmem ! Co se týká novodobé slovní zásoby mladých - nevím, jestli to tak nutně potřebujeme mít i se slovníkem ! :-))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.