Starším lidem vadí nová slova v češtině, podle jazykovědců je to přirozený vývoj

Chápu, že se používají a do češtiny přidávají slova z cizích jazyků, která slouží pro popis věcí a činností, pro které nemáme v češtině žádné odpovídající výrazy (hlavně se jedná o nová slova technického rázu). Rozhodně ale nesouhlasím s používáním cizích slov na místech, kde se dají použít (a léta se používají) česká slova, která danou věc plně vystihují. Například zmíněné slovo briefing - proč nepoužívat české slovo porada, když plně vystihuje daný význam (použití slova briefing opravdu naznačuje, že ten, kdo ho používá, chce vypadat světově, ale nechápe, že se vlastně v očích ostatních shazuje). Nebo v poslední době v politice často používané slovo dehonestovat - to je přece hnusný patvar!! A pokud chce někdo vidět, jak trapně vypadá nadměrné a nevhodné používání cizích slov v naší krásné češtině, ať se podívá na film Cesta z města, kde Tomáš Hanák předvádí, jak se dá náš jazyk prznit. Tehdy jsem to bral jen jako nadsázku a legraci, ke které se nikdo přece nemůže snížit, ale jak se ukazuje, některým lidem to v dnešní době připadá naprosto normální způsob osobního projevu.

Většina anglikanismů v našem jazyce je zcela zbytečná. Je to jen módní záležitost, pokud se onen výraz dá vyjádřit česky. V našem jazyce je mnoho slov, převzatých zejména z němčiny. Je to dáno historickým vývojem. A v češtině dávno zdomácněla. Proti tomu pochopitelně protestovat nebudeme. Zkrátka, my starší již nejsme -in-, ale -out-. To, co třeba předvádí naše městská knihovna, je ale skutečně na samé hraně. její program se hemží anglikanismy, na př. slova jako fundraising, workshop, a mnoho dalších, jsou zcela běžná. Vedení knihovny je poměrně mladé. Anglikanismy jsou možná také výrazem naší současné identifikace k Západu. S tím se budeme muset asi smířit. Souvisí to i s vývojem celé společnosti, o kterém se v žádném případě nedá říci, že je pozitivní. Vývojové, historické cykly se jen opakují, rozdíl je pouze v kvalitě. Je pro to jeden výraz - dekadence. Ten ovšem také není český, ale z latiny. Když ale napíši - úpadek, tak to skutečnost plně nevystihne.

Ještě jednou se vracím. Možná by stálo za to, říct si kdo je ten starý, starší, nebo důchodce třeba. Včera jsem, jako staromilec, sledoval, na ct3, Televarieté. Tam pan Dvořák četl dopisy od starých lidí - důchodců. A všiml jsem si, že to byli lidé 62,65let.tím chci říct, že se nám to stáří minimálně o deset let posunulo nahoru:-) A jen na konec, jak někdo může dát politické straně název, "piráti".

Tak si sami vyrobíme seznam cizích slov a jejich český význam, jak se cizí slov čtou, výslovnost atd., nebo to už někde je? Dík za info. Ať se domluvíme aspoň zde.

Nedávno mi volala známá paní, 76 roků. Rozčilovala se nad slovem "kouč". Tak ono jim nestačí trenér?, říkala. Ani kouč ani trenér nejsou české výrazy. Ta stará paní používá v řeči: seděla jsem u kompu. To má od své téměř padesátileté dcery. Začněme např. obličejem. Nos není české slovo. Sedím na židli, také to není český výraz. Na sobě mám svetr. Je puštěná televize, svítí elektrické světlo. Ráno jsem jela autobusem, pak autem. Do tiskárny jsem koupila nový toner a do další novou kartridž. Kostým, bunda, boty. Kostým má fazónu, lila barvu. V bance máme konto. Je potřeba si uvědomit tu spoustu slov, která jsou přejata z latiny, z němčiny, z francouzštiny. A v posledních třiceti letech přejímá čeština výrazy z angličtiny. Především v oblasti techniky a výpočetní techniky. Nemůže mne absolutně rozhodit, když mi můj syn řekne: mami, ty jsi oldskúlová. Nedávno se na internetu nějaká žena rozčilovala nad anglickým výrazem, myslím, že to byl cheesecake. Ale v tom textu napsala, že "čeština je lybozvučná" a pak ještě tam měla slovo "jestly". Komu vadí anglické výrazy a nerozumí jim, ať je nepoužívá. A když je někdo jazykový purista, ať píše správně česky, používá správně interpunkci a správně řadí slova. Poznamenám, že když půjdu do obchodu a budu chtít místo kartridže náboj, že na mne budou hledět jak mravenec na vysavač.

Snad mnohé z těch přejatých a zkomolených výrazů postupně zaniknou, snad je nenahradí jiné, ještě nesrozumitelnější. Víc bych si ale přála, aby v našem mateřském jazyce mizely české zkomoleniny a aby ubyla většina soudobých "zkratek" normálních slov.

Vyjádřím se článkem, toto téma mne již dlouho sžírá.

Mně připadá, že někteří tím, že do své mluvy dávají hodně cizích slov, poněkud machrují se svou vzdělaností. Tím teď nemám na mysli mladé a jejich slova z angličtiny, spíš starší a různá slova odborná, hodně původem z latiny.

S používáním přehnaného množství cizích slov jsem se nesmířil jako jazykovědci z ústavů. Cizí slova při dorozumívání zhoršují úroveň vzájemného pochopení toho o čem se mluví/píše. Mnoha lidem je to však jedno a vypadá to, že i jazykovědcům; viz dle článku jazykovědkyně říká, že " zahraniční výrazy jej (český jazyk) obohacují" (zvláště ti, se neumí anglicky jsou "obohaceni").

Tak zase úplně moc nevadí, spíš mi vadí ta nepěkná čeština s pravopisnými chybami. Zde se už také v příspěvcích píše.