O xenofobii s úsměvem IV: Angličané

O xenofobii s úsměvem IV: Angličané

26. 2. 2020

Povaha

Individualismus

Ten, kdo nazval Angličany „ostrovní rasou“, měl pravdu jen částečně. Každý Angličan je totiž svým vlastním ostrovem. Pouze války dokážou Angličany sjednotit a díky letité zkušenosti jim válčení docela jde. Avšak přirozená skromnost vyžaduje, aby až do poslední chvíle vypadali, jako když prohrávají. To pak učiní konečné vítězství ještě sladší a protivníka to opravdu pořádně namíchne.

Anglická ostrovní mentalita se projevuje vysoce vyvinutým smyslem pro osobní svobodu jednotlivce. Mají rádi svá práva, zejména právo na soukromí a právo na uhájení svého osobního prostoru.

Přes všechny nesnáze nepovolit

Tato typická póza vyžaduje vysoko zdviženou hlavu (známka pýchy), ztuhlý horní ret (jeho chvění by prozradilo city) a vykročení správnou nohou (odhodlání). V takovéto poloze je konverzace obtížná a jakékoli důvěrnosti jsou téměř nemožné. Ale charakterizuje to přítomnost vlastnosti, která se od Angličanů již tradičně očekává – naprosté sebekontroly.

Je docela přirozené dát najevo city při sledování fotbalových zápasů, při pohřbech nebo když vítáte doma někoho, o kom jste si mysleli, že je mrtvý. Ve všech ostatních situacích pokládají Angličané projevování citů za znepokojivé, i když je v pořádku, jestliže pachatel vypadá dostatečně zahanbeně.

Zdrženlivost

Zdrženlivost znamená pro Angličany mnoho, dokonce i pro ty, kteří nejsou schopni se zdrženlivě chovat. Bez ohledu na to, jak se chovají, sdílejí základní odpor ke komukoliv, kdo ve svém vystupování „zajde příliš daleko“. …

Jsou-li Angličané konfrontováni s nějakým rozruchem na veřejnosti, třeba v městském autobusu, schovají se za své noviny a předstírají, že se vůbec nic neděje. … V téměř všech situacích jako jediné uznávané chování obstojí pouze výraz unylé netečnosti. Dokonce i v srdečních záležitostech se nepokládá za vhodné dávat najevo příliš mnoho nadšení.

Pokrytectví

S emocemi a vystupováním pod vyrovnanou kontrolou Angličané sobě navzájem i celému světu předvádějí uklidňující stálou zásadovost. Pod zdánlivě klidným exteriérem však kypí a vře primitivní vzpurnost, kterou nikdy nedokázali docela ovládnout. … Dřímá v nich nelogický vztah mezi srdcem a hlavou. … Tato dvojakost anglického charakteru vyvolává tu nejrozšířenější kritiku na jejich adresu – a sice, že jsou pokrytci. Vskutku takovým dojmem působí, avšak zdání může klamat. Angličané jsou přesvědčeni, že dokonce i pravda má svůj rub a líc.

Jazyk

Pro Angličany znamená jazyk mnohem více než jen způsob komunikace – je to kulturní dědictví, něco, co se má vystavovat, oceňovat a být obdivováno pro svoji vlastní hodnotu.

Přestože jsou Angličané nezřízeně hrdí na svou řeč, většina z nich používá jen její velmi malou část (a často ještě špatně). Úplný Oxfordský slovník má 23 dílů a obsahuje půl milionu slov. … Shakespeare pracoval se slovní zásobou 30 000 slov (některá sám vytvořil). … Většina Angličanů vystačí přibližně s 8 000 slovy.

… Angličtina vznikla jako základní prostředek komunikace mezi různými kmeny, a to bez zbytečných cavyků s rody a skloňováním. …

Konverzace

Společenskou konverzaci s Angličany lze označit jako „klábosení“. … Jelikož Angličané klábosí, aby se vyhnuli vážným záležitostem, vyvinuli ohromující zásobu metafor, kterým každý rozumí a přijímá je. Jsou v nich obsaženy eufemismy umožňující vyhnout se choulostivým záležitostem. Takže Angličané neumírají, ale „odejdou“, „přenesou se“, „odskočí si“, „odkopnou kýbl“, „vypustí duši“ nebo „to zhasnou“. Potřebují-li si ulevit, musí „utratit penci“, „umýt si ruce“, „odpovědět na zavolání“, „použít zařízení“ nebo jednoduše jen „jít“. …

Bez počasí coby námětu konverzace by se nikdy dva Angličané neseznámili. … Počasí je v Anglii stejně nepředvídatelné jako její obyvatelé. Geografická poloha činí z této země cíl náhlých atmosférických změn, takže plánování jakýchkoli aktivit odehrávajících se venku je vždy plné pochybností. V této situaci žijí generace obyvatel již stovky let a protože jim krutost není vlastní, kruté podmínky počasí je vždy zaskočí. …

Až jednou dokážete vysvětlit rozdíl mezi „roztroušenými sprškami“, „občasnými sprškami“ a „přerušovaným deštíkem“ – pak jste konečně dosáhli stavu totální anglickosti.

Pozn.: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována. Autoři jsou Angličané.

Literatura: Miall, A., Milsted, D.: Xenofobní průvodce. Angličané. Praha, Nakladatelství XYZ, 2009. Foto: https://pixabay.com/cs/.

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Kollinová
Věro, je zajímavé jak většina čtenářů dychtí po charakteristice Čechů. Patřím mezi ně a to zvědavostí na charakteristiku Čechů jinými národnostmi , stejně tak jako náhledem na Čechy očima odborníků. Možná bude volání vyhověno třeba závěrečným článkem seriálu O xenofobii s úsměvem. :-)
Soňa Prachfeldová
Ač jsem v Anglii nikdy nebyla, mám pocit, že tahle charakteristika opravdu na Angličany sedí. Mám ráda i jejich detektivky , i když u nich občas usnu. A na líčení o české povaze se moc těším, my jsme unikum.
Martina Růžičková
Vtipné čtení :-).
Jana Kollinová
Dočetla jsem. Pokud bych ještě pracovala, tak bych při jednání s Angličanem přemýšlela, kterou Věrčinu charakteristiku naplňuje nejvíce. :-)
Zuzana Pivcová
Usmívám se při čtení charakteristiky, při němž se mi v řadě bodů vybavuje můj krátkodobý přítel, vzdělaný typický Angličan (1992). Psala jsem o něm dokonce kdysi v článku Mé léto s Angličanem. V Johnovi opravdu ne dřímal, ale zmítal se, jak píšeš, "nelogický vztah mezi srdcem a hlavou". A hlavně si, tehdy už dost po třicítce, nevěděl rady sám se sebou a s tím, že je samostatný muž a ne maminčin poslušný synek.
Jan Zelenka
Je to psáno pochopitelně s určitou nadsázkou, ale je to velice vtipný pohled na jeden národ. Jsem zvědav na ty ostatní. Měla jsi velice dobrý nápad, Věrko.
Dana Puchalská
Hezká úvaha. Už se těším na další díl, to si počteme a dozvíme se něco o sobě.
Věra Ježková
Vážení a milí, ač je to uvedeno na konci každého příspěvku i v úvodu k celému seriálu, opakuji: Autorkou nejsem já, ale vždy příslušníci daného národa. Já pouze vybírám a opisuji věty z knížek. Češi budou příště. Váš zájem mě samozřejmě těší. Ivanko, opět s tebou souhlasím. :-)
Naděžda Špásová
Sumasumárum k nim sympatie moc necítím, v podstatě to jsou obyčejní srabi. Sobce a pokrytce opravdu nemusím. Stačí mi ti, co jsou tady. Ale hezky jsi to sepsala. :-)
ivana kosťunová
Společenská konverzace Angličanů je námětem k nesčetným humoristickým knihám, které ale píší samotní Angličané ( Jerome Klapka Jerome).

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.