Příběh o lékařce, křehkém stáří a tajemné geriatrii

Medicina je úžasný obor. Vzpomínám na přednášky jedné plicní lékařky, které jsem si nenechala ujít. Dovedla třeba o imunitě mluvit tak poutavě, že jsem litovala, že nemám medicinu vystudovanou :-) Určitě je dobře, když pacienti zažívají víc porozumění - a teď je na nás, abychom měli porozumění pro lékaře a byli schopni efektivně spolupracovat.

Jste úžasná lékařka. Kéž by bylo více takových. Z mých zkušeností jsou problémy více se sestrami, které např.daji pacientovi láhev s pitím daleko, že na ni nedosáhne a ten pak nechce opakovaně volat sestru, aby ji podala, tak raději nepije. Stalo se to mé mamince v LDN.

Bezvadný článek, a o každý člověk, tedy i lékař se vyvíjí ve svém životě, v profesi a to právě i vlivem všeho co prožívá, tím zraje. Myslím si, ze geriatrie je úžasná, je schopná pomáhat člověku křehkému. Jen asi je takov,ych lékařů pořád málo.

Vzhledem k tomu, že jsem celkem úspěšně přežila nejen roky 2000 a 2012, dokonce i pětašedesátku, která by mohla být rokem zlomovým, jakože v mém případě byla, musím přiznat, že je. Už ji mohu potřebovat v celé její komplexnosti. Proto přeji všem, kteří jsou ochotni třeba jen pěkným přístupem a milým slovem ulehčit očividně stárnoucím, ať nemusí překonávat nepřekonatelné překážky a mohou se věnovat práci, kterou si vybrali z lásky k člověku, tedy k životu v celé jeho šíři i délce.

Není.