O glajchšaltování lidí
Úvodní foto autor - moje pracovna, ostatní archiv autora

O glajchšaltování lidí

27. 1. 2020

„Kritiku literární, budeš psát o básnících a jejich díle tak, jak to potřebuje list a partaj, která tě najala. Budeš velebit literáty partaje, jež si tě vydržuje, a zepsuješ básníky, kteří se hlásí jinam. Nejsi tady proto, abys sloužil kultuře, nýbrž partaji. Budeš literárním podomkem politiky: buď budeš glajchšaltován, nebo táhni.“

DSC09265.JPG

Tak tohle napsal v roce 1935 Karel Čapek, ostrý kritik tehdejších politických poměrů. S podivem dnes můžeme konstatovat, že jeho myšlenky jsou i po osmdesáti čtyřech letech stále aktuální. A můžeme je bez váhání zobecnit, protože sahají hodně daleko za jeho dobu.

Politika je, jak se zdá, stále stejná. Čistá i špinavá. Partajničení, honba za vysokými posty, které zaručují blahobytný život, značkování lidí podle jejich názorů, černobílé vidění světa. Taková partaj potřebuje ke svému správnému profilování ovládnout veřejné mínění. K tomu slouží především nejrůznější média. Dnes už nefrčí noviny, jako za Čapkovy doby. Daleko působivější je televize a výdobytek digitální doby – počítače a s nimi spojené nejrůznější sociální sítě. A vůbec nejlepší je získat na svou stranu, na stranu té jediné pravdy, nějakou známou a oblíbenou tvář. Hlavně hodně těchto tváří, neboť v množství je síla a k tomu množství už není problém přiřadit nějakou tu velkou pravdu. No, a kdo je dnes nejvíce znám a u velké masy lidí oblíben, to je umělec. Zejména herec, který k oné mase lidí promlouvá prostřednictvím obrazovky televize z množství filmů, ať už dobrých, či špatných a také z množství seriálů, také buď dobrých, nebo nic neříkajících.  Proč ne, vždyť lidé chtějí příběhy, s kterými mohou často identifikovat své životy. A právě některé, všeobecně známé tváře, se velmi rády vtělují do hrdinné role tribunů lidu a jako svůj rozumový vedlejšák si osobují právo říkat té velké divácké obci, jak se má chovat, komu má věřit a jak má žít. Svatá prostoto!

Ještě k významu slova glajchšaltování. Toto slovo bohužel nějak vymizelo z našeho slovníku. Znamená to jednostranné a násilné usměrňování ke strohé jednotě a uniformitě názorů. Stačí si pustit televizní zprávy na různých stanicích.

Když poslouchám, nebo čtu moudré proslovy některých našich politiků, umělců nebo dnes velmi oblíbených mladých aktivistů, kteří toho o životě sice moc nevědí, ale mluví tak, jak si to přejí ti starší a znalejší, kteří tahají za nitky jako jejich loutkovodiči, tak mám takový až blbý dojem, že jsem tím vším permanentně glajchšaltován.

Nová totalita se dere na světlo boží. Kdo nejde s námi, jde proti nám. Že by podobnost čistě náhodná?

Nechci však být v dnešní neuspořádané, až silně dekadentní době zarytým pesimistou. Když se podívám vzhůru k nebi, tak si uvědomím, že mraky, které se tak často honí po obloze či po naší široké politické scéně, tam přece pořád být nemohou. Je to jednoduchá logická úvaha. Vždyť nad mraky přece stále září slunce.

Můj příběh
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Bartošová
Hodně dobré! Moudré názory - jak v článku samotném, tak v diskuzních příspěvcích.
Jana Kollinová
Se zájmem jsem přečetla úvahu, která výstižně popisuje současné společenské poměry. Domnívám se, že většina lidí používá vlastní hlavu nebo jinak řečeno vlastní rozum, který by měl vycházet především z vlastních zkušeností, ale je, ať chceme nebo nechceme, ovlivňován mnoha faktory, média nevyjímaje. Zaujal mě článek P. Honzejka v HN, z něhož cituji: "Zdravého rozumu je najednou všude plno, dovolává se ho každý. Copak se to děje? Je to výraz kolektivního příklonu k racionalitě? Myslím, že ne. Je to naopak symptom polarizace společnosti, neochoty skutečně myslet a neschopnosti vést normální debatu. A neplatí to jen pro politiku." - konec citace. Co hlava, to názor a nikde není dáno, který je ten správný. Tak nezbývá, než konat s přesvědčením, že činím to nejlepší rozhodnutí v dané chvíli. Zkušenost mě poučí a posune dál.
Jan Zelenka
Přátelé, při přenosu článku do jiné rubriky zmizely vložené fotky. Redakce článek znovu upraví. Díky za pochopení.
Soňa Prachfeldová
Když jsem se učila jezdit jako holka autem, táta mi často říkal přešaltruj /přeřaď/ to auto jsem dusila, neposlouichala jsem motor a ten na to doplácel. Podobné je to i s pravdou v politice, v médiích, v politických stranách , v byrokracii, tyto věci se dotýkají nás všech. Mají pravdu všichni ti spravedliví, kteří křičí a poukazují na druhé a přitom si z toho dělají kšeft, který hodně vynáší a ještě negativně ovlivňuje tato hrstka normální lidi ? Mají pravdu média, která osočují druhé, předem vynášejí odsudky a téze. Komu lze věřit ? Asi svému rozumu, svému úsudku, slušným lidem, nezatíženými intrikami a doufat, že slušnost a pravda snad ještě úplně nevymizely z povrchu zemského.
Věra Ježková
Jendo, díky za perfektní úvahu. Naprosto s ní souhlasím.
Jan Zelenka
Díky za vaše příspěvky. Paní Kosťunová, pilně sleduji chat, i když moc nepřispívám, mám špatné nervy a potřebuji spíš klid. Takže vaše názory znám. Jsou velmi podobné názorům mým a děkuji vám za ně. Je zde ale i pár lidí, kteří jsou zřejmě "glajchšaltováni" vidinou lepších zítřků, jak se nám snaží cpát do hlavy "chvilkaři" a jejich příspěvky na chatu jsou trochu mimo mísu. Ale přejme každému jeho názor. Máme přece demokracii. Buďme za ni rádi.
Libuše Křapová
Díky za moudré zamyšlení, Honzo .-)
Jana Šenbergerová
Je dobré připomínat si moudré myšlenky. Mně se líbí ty Čapkovy, i ty vaše, pane Zelenko. Dnes už musí být každému jasné, že bez změny myšlení, se nic nezmění. Lidé byli, jsou a zůstanou lidmi. Jde jen o to, jakými.
Mirek Hahn
To není problém politiky nebo sdělovacích prostředků. To je problém čtenářů, diváků a občanů. Dokud budou občané konzumovat předžvýkané "zprávy" a nebudou používat vlastní hlavu..., nemají politici ani novináři důvod cokoli měnit. Toť vše.
Zuzana Pivcová
Bylo by hezké, kdyby to negativní odplulo s mraky, zatimco pozitivní by zůstalo. Jenže takhle to nefunguje. To, že politika využívá populárních lidí, a hlavně to, že oni se nechají využít, se mi velmi příčí. Ale bylo to i třeba v osmašedesátém, kdy zpěváci (i když jsem je jinak měla ráda) Kubišová, Vondráčková, Neckář a další se ze seriálu Písně pro Rudolfa II. najednou stali mluvčími národa. A to nemluvím o panu Krampolovi, který se vehementně po listopadu stavěl za uložení peněz do kampeliček, které záhy totálně propadly. Kd\yž už Pawlowská propagovala na zhubnutí koktejly, budiž. Ale, jak to nazýváte, být politickým tribunem lidu, to je nefér.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA