Lednové toulání
Foto: autorka

Lednové toulání

28. 1. 2020

Sobotní lednové ráno. Mlhavo, pod nulou a my chceme vyrazit s Mysty  na výlet. Packy nás obou už potřebují delší procházku. Moje Mysty mi okamžitě takové akce odsouhlasí a už se uvelebí v kufru auta. Zaparkovala jsem za Bílinou a vydaly jsme se na potulku. Prošly jsme vesnicí Kučlín a poté i vískou Razice. Obě vesnice mají osud podobný, jako spousta jiných v bývalých Sudetech. Zemědělský ráz, ovšem obyvatelstva málo, spíše se domky pak prodají k rekreačním účelům.  Pole  vlastní drobní  zemědělci , možná je někde i Babišovo. Kromě jednoho zrzavého kocoura jsem nepotkala živáčka.

Na kopci jsem zastavila u turistických tabulí kterére tam umisťují Doly Bílina, při probíhajících rekultivací. Je dobře, že se dá vyčíst, co kdysi bylo v blízkosti vesnic, které nemusely ustoupit těžbě. Lidé posedí, zamyslí se, vzpomínají.   Obec Radovesice je navždy spjata s mými chutěmi a mým dětstvím. Radovesický řezník vyráběl tak úžasné a dlouhé párky, že jsme k němu pravidelně jezdívali. Když Radovesice ve 20 století zbourali, lidé to moc těžce nesli. Nastěhovali je do několika paneláků a bylo vymalováno.

Hetov blízko Radovesic měl též smutný osud. Bylo rozhodnuto, že vesnice bude zbourána, aby vznikl prostor pro Radovesickou výsypku. Jediná památka, která na zaniklý Hetov zbyla do dnešních dnů, jsou Boží muka.  

Za likvidacemi obcí, které byly obětovány těžbě uhlí, stojí životní příběhy lidí, kteří zde žili, měli své domky, zahrádky, pole. Těžko vše nesli, bohužel už žije jen velmi málo přímých pamětníků. Přesto v tato místa zavítají i potomci Němců, kteří byli odsunutí. Jsou tvorena partnerství z obou stran a Němci i přispívají na obnovu kostela, či jiných památek. A to je skvělé, žádná nevraživost, jen vzpomínání na své rodiče, kteří tu žili.

Postupem let na Radovesické výsypce vyrůstá nová příroda, je osídlena lesní zvěří a zejména divokými prasaty, která se hodně rozmnožila. Vznikají rybníčky, o které pečují rybáři. 

Hezká rozlehlá příroda, kde se mísí nově vznikající vegetace s původní přírodou. Nešvar je umisťování stožárů kolem, jenže elektrárna Ledvice je potřebuje. 

Pojďte se mnou na krátkou procházku Českým středohořím, které se nám ukazuje opět jinak. Je půvabné se svými lukami, poli, i malými vesničkami. Rekultivační činnost zahladila již mnohé po těžbě hnědého uhlí, ale přesto některé části této půvabné krajiny jsou změněny k nepoznání. Časy se mění, jen pevně doufám, že už nebude na Bilinsku prodloužena těžba , která má probíhat do roku 2035. Pevně doufám, že časy se změní k lepšímu!

Můj příběh
Hodnocení:
(5.2 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Pěkná procházka Českým středohořím.
Soňa Prachfeldová
Od těch dob se mnoho změnilo, vzduch je urcite5 lepší, bohužel prach z povrchových dolů i při veškeré technologii nelze úplně odstranit. Rekultivovaná krajina doznala obrovských změn a se svojí zelení, cyklostezkami, dokonce i propojování silnička mi je moc hezka a pořád se vylepšuje. Děkuji za komentáře.
Elena Valeriánová
Do první třídy jsem chodila v Braňanech, okres Bílina. Bydleli jsme tam asi dva roky. Byly to pro mne, malou vyděšenou holku, těžké roky. Odstěhovali jsme se z rodného Slovenska, neuměla jsem česky a neměla tam žádné kamarády. A tak nějak jsem vzpomínky na toto období vytěsnila. Z první třídy si pamatuji jen na pana učitele Chládka (tuším) a taky se pamatuji na mlhavá rána plná smogu. Soni, děkuji.
Jana Kollinová
Soňo, přiložené fotografie dokonale dokumentují krajinu zjizvenou těžbou uhlí. Na mě působí ponuře. Možná je to ovlivněno současným nevlídným lednovým počasím. Možná vlastními vzpomínkami na zuboženou krajinu v době těžby, kdy jsem kolem otevřeného lomu jezdila, sledovala zákusy obrovských rypadel do vrstev uhlí, smutně sledovala postupující rekultivaci a nevěřila, že je možné zahojit obrovské rány v zemi a okolí po těžbě rekultivovat. Stalo se, ale já se budu vždy na krajinu dívat očima vzpomínek. Děkuji za zajímavý článek s informacemi i za fotografie. :-)
Soňa Prachfeldová
Alen tak písni vyzvednu té v Bílině na nádraží a vyjedeme nahoru.
Alena Tollarová
Přesně vím, kudy jste chodily. Mám v plánu se tím směrem vydat, až bude lepší počasí, ale spojení od nás není nejlepší. Je to druhá strana středohoří, než na kterou se dívám z domova já. Trochu sněhu by to chtělo, když je ten leden, ale co naděláme. Důležité je nesedět doma a vyrazit ven, navzdory tomu, že počasí moc neláká.
Anna Potůčková
Moc bezva procházka, super fotky a klidně bych se takto také toulala!
Zuzana Pivcová
Ano, pěkně se i s Mystinkou toulejte a vždy nám pošlete nějakou zprávu a fotky.
Eva Mužíková
Soni, Tvé fotky probleskujícího sluníčka jsou vždy nádherné. Koukám, že jste si užily jak jinovatky, mlhy i jasné oblohy. Mysty je výstavní čubinka, ona to určitě ví, proto tak hezky pózuje. Povedlo se Soni.
Hana Nováková
Soni, krásná zimní procházka a díky za přiblížení Vašeho kraje

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.