Když se stanete obětí vlastních myšlenek
Ilustrační foto: pixabay.com

Když se stanete obětí vlastních myšlenek

6. 2. 2020

Už jste se někdy stali obětí vlastních negativních myšlenek? Pokud si nejste jisti, popřemýšlejte o jedné nebo dvou z uplynulých několika nocí, kdy jste byli sužováni nejrůznějšími myšlenkami a nedokázali jste svou mysl zklidnit a ponořit se do spánku. Nebo jste se probudili uprostřed noci a nemohli znovu usnout.

Pokud tomu tak je, opravdu jste se stali oběťmi svých vlastních myšlenek. Někdy nám připadá, že jimi jsme vlastně celý den. A ptáme se, proč je nedokážeme nechat odejít? Dobře, mají zajisté nějaký důvod, ať dosud trvající nebo už odeznělý. Jak pěkné by bylo odstranit veškeré negativní myšlení pryč z vědomí. Ale ono to tak snadné není. Pokud by to bylo tak jednoduché, asi by na trhu nebyly žádné prášky na spaní a nespavost jako taková by neexistovala.

Samozřejmě lze na rozháranou mysl užívat soustavně léky, ale nejlepším a nejúčinnějším prostředkem je vlastní meditace. Nemusí jít o žádné složité rozjímání. Stačí pár základních, ale zásadních vět. Kdo to zvládne, má už nakročeno k úspěchu. Odsune tím tíživé myšlenky někam na druhou kolej, nechá je odplynout jako mraky.

Naše myšlenky vyrábějí chemické změny v mozku. A co nás nejvíce poškozuje, jsou právě negativní myšlenky, které nás přepadají a berou nám klid. Myšlenky se obvykle rodí z emocionálně vypjatých záležitostí. Některé jsou čerstvé, jiné jsou ukryty velmi hluboko v podvědomí a nemáme k nim přístup, protože se nám zdánlivě nezjevují. Často nám však určitý problém odhalí sen, který si zapamatujeme. Díky němu třeba pochopíme, co nás trápí, a můžeme se pokusit to řešit.

Každý z nás je jinak emočně nastaven. Lidé citliví, někdy až nezdravě otevření a sebekritičtí, prožívají nelehké pocity, nejistotu ze života, strach z toho, co se jim přihodí v budoucnu, v přítomnosti, ba dokonce, zda v minulosti neudělali chybná rozhodnutí, která se s nimi povlečou dál. Nejsme však vševědoucí, nevíme, co a jak bude, takže je zbytečné trápit se tím, co nás zdánlivě ohrožuje a co jsme, rovněž zdánlivě, zavinili. Takové úvahy jsou destruktivní a způsobují další negativitu.

Pokud jsme obětí svých myšlenek a skrýváme se ve strachu z toho, že život půjde jinak, než co jsme očekávali a co uneseme, že před sebou i před druhými selžeme, že náš život zachvátí temné síly, stáváme se obětí svého života a nikoliv jeho tvůrcem. Pokusme se odhalit a prozkoumat důvod svých negativních myšlenek a vnést do nich světlo, tolik potřebné na další cestu.

Meditujte, ovládněte své myšlenky, spojte je s dobrými fyzickými, citovými i společenskými aktivitami. Nebojte se podobně jako já svěřit svým přátelům, kterým moc děkuji, nebo se odevzdat do rukou odborníků.

A co vy, už jste se někdy dostali do situace, kdy vás strach nebo negativní myšlenky táhly zpátky? Co vám nejlépe pomáhá k nalezení rovnováhy a sebepřijetí? Jak si představujete meditaci, a praktikujete ji?

psychika
Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie 00000
Snažím se co to dá, abych tou obětí nebyla. Někdy je to dost těžké. Ale jde to. Nicméně jsou věci, které mi moc optimismu nedávají. ale to není předmětem této rubriky......
Marcela Pivcová
Mně pomáhá překonat špatné myšlenky nějaká činnost, na kterou se musím dobře soustředit, ať už se jedná přímo o pracovní činnost, nebo jen vymýšlím, co a jak vytvořit, upravit - vybírám třeba písničky, které bych mohla s dětmi hrát, korále, ze kterých něco vytvořím, maličkosti, co upravit v bytě, aby mi tam nová kočičí dvojice mnohé nezničila...a další podobné činnosti. Nebo si popovídám s někým z přátel, kdo je optimisticky naladěný. To "dělání" pomáhá. Prášky ne!
Hana Rypáčková
Vždy jsem byla spíš tralala a free. Jak jsem osiřela, jde to se mnou z kopce...Opouštím své zájmy..Utíkám z domu mezi lidi. Někdy jsem protivná sama sobě. Ačkoli mám na lednici Spiritualitu ozdravení , moc se mi to nedaří uvěřit, že má páteř je rovná a pružná.... atd. Před usnutím se hážu do krásné přírody a ve dne do přírody utíkám, když to jde... Hodně čtu...Pak se ocitám na mnoha místech ...Ale na prášky to není. Dělání, dělání, všechny chmury zahání....
Marie Faldynová
Líbil se mi výrok z jednoho filmu: Držím mozkovou dietu. Také já se snažím ovlivnit na co myslím a zbytečně nepříjemné myšlenky omezit. Někdy se mi to daří, jindy ne - ale trénuju!
Jitka Caklová
Ilono souhlas, pouze meditaci praktikuji jiným a to pouze jediným způsobem. Naučil mě meditovat člověk, který prošel týdenním a poté ještě doplňujícím třídenním pobytem ve tmě. A co se týče, cituji: "Nidko není dokonalý a tak se pořád učím a věřte, že právě zde jsem našla spoustu učitelů, kteří mě nutí na sobě neustále pracovat.", možná to bude mnohým znít jako paradox, ale mými učiteli se stali v minulosti hlavně mí největší odpůrci, protože právě oni mi ukázali, jaká nechci být. Vztahovačná, podezíravá, hádavá atd. A pokud mě kdokoliv takovou stále vidí, má na to právo, je to přece jeho vidění :-)
Dana Puchalská
Zuzano, negativní myšlenky se snažím vyhnat myšlenkou na něco pozitivního, hezkého a milého. Když jsem jeden čas měla starost o manželovo zdraví, tak jsem já spací expert opravdu nemohla zabrat. Povalovala jsem se v posteli jako kapr na suchu a nic. Tak jsem radši vylezla a šla dělat nějakou monotónní činnost, která mne doslova uspala. Pustila jsem si v ložnici hudbu a bylo to daleko lepší než nějaký prášek. Trvalo to hezkých pár měsíců, nebylo to nic veselého, to mi věř. Ale říkala jsem si, že to lepší být prostě MUSÍ. A ono bylo. A na závěr Ti musím vyseknout poklonu za opravdu zajímavé téma. Děkuju.
Eva Mužíková
Nevím jestli to je meditace, ale kdykoliv se mi do hlavy vloudí negativní myšlenka, snažím se jí vytěsnit nějakou prací, která mne opravdu baví. Ve statku to bylo třeba čistění králičích kotců, nebo kurníku / divné, co?/. Tady ve městě mi pomáhají vycházky do nádherného okolí... Když udělám, nebo řeknu něco, co mi stále leží v hlavě, říkám si.. za pár dní o tom nebudeš ani vědět, a pomáhá mi to.. Jsem ráda, že nevím co to je deprese, ale nebylo by upřímné, kdybych napsala, že můj život je procházka růžovou zahradou. Zuzko, opět další perfektní článek, jsi zkrátka hlavička...
Jana Šenbergerová
Každá činnost, která nás uspokujuje a jsme schopni se do ní cele ponořit, aniž bychom u toho mysleli i na něco jiného, se dá nazvat meditací. A je jedno, jestli se to děje při hrabání listí, procházení lesem, při žehlení, vaření, zpěvu, nad účetní uzávěrkou atd. I modtitba je vlastně meditací, je-li upřímná a nepřejeme si při tom, aby sousedům pošel ten uštěkaný pes. Znám úžasné účinky meditace, proto se na sebe občas zlobím, že nejsem dost soustavná, nebo se k ní uchýlím, až je moc zle. Zuzko, už je to dávno, kdy jsem podléhala negativním myšlenkám. Jakmile jsem si začala být vědoma sama sebe jako bytosti z masa a kostí, kterou oživuje duše, začala jsem se cítit mnohem líp. Pokud dnes aplikuji nějakou meditaci, tak většinou jen dynamickou, která neslouží ke zklidnění, ale naopak k tomu, aby se děly věci, které potřebuji. Pěkný článek. Podle ohlasů vidím, že i docela potřebný. Jakmile člověk začne hledat, potřebné informace si ho najdou samy.
Danka Rotyková
Ráda čtu články s touto tématikou a snad ještě radši názory diskutujících. To mě uklidňuje, protože málokdo je na tom tak, že ho myšlenky vůbec netrápí. Vypnutí myšlenek je pro mě skoro nemožné, meditovat neumím, nejsem dost trpělivá. Výjimkou je procházka v přírodě. V průběhu dne mi pomáhá fyzická práce, ale také jen někdy. Vím, že nemusím všemu v životě porozumět, a proto to moc neřeším.
Naděžda Špásová
Meditaci praktikuji už spoustu let. Naučila mě to moje psycholožka. Myšlenky mě ovládají neustále, jsou hodně vlezlé a někdy, neodbytné. Ale zvládám to bez prášků, což je dobře. Někdy se musím smát, co mi nečekaně vytane na mysli. Nepamatuji si, co bylo včera, ale co jsem dělala třeba před čtyřiceti lety ano. Obrazně řečeno. Zatím to jde, zhroucení snad nehrozí. (✷‿✷)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA