Hodí se to v mém věku? Proč se ženy po padesátce bojí výstřední módy

Oddíl Co je pro nás nevhodné bych doplnila o špatně padnoucí rádo by extravagantní rudý baret střihu á la ruské vojenské čepice, jen bez kšiltu, doplněný levnými obřími plastovými černými brýlemi a levnými plastvoými obřími černými kruhy do uší. Je to oděvní kreace nevhodná v každém věku, ale na párty určitého stylu to bude super, přičemž věk dámy, co to na sebe vezme, nehraje roli. Obří plastový náramek tuhle trojici výborně doplňuje. My si jen řekněme, že levná plastová, nebo drahá a levně vypadající plastvová bižuterie starším dámám nekonvenuje, a to ani tehdy, kdy se vyfiknou do jinak hezké kombinace růžová a černá, růžová-černá-bílá, nebo růžová a bílá. Když to nebude růžová z dětských chrastítek, pak proč ne růžová? Oděv se musí umět nosit. Ráda si někdy vzpomenu na starší profesorku z gymplu, která v jiné barvě než růžové a černé nebo jen růžové nechodila. A ta to nosit uměla, seklo jí to vždy.

Tak v takovém baretu a obřích brýlí bych mohla tak strašit a odhánět špačky,aby nám neozobaly třešně.Každý se obléká tak,jak se v oblečení cítí.Pan Charvát jako muž tu módu popsal velmi dobře. Určitě když pojedu na kole,tak ve sportovním. Maskáče nemám,ani díravé džíny,nějaké to triko s decentním nápisem by se našlo.Růžovou jako takovou cukrlátkovou,nebo i jasnou barvu nemusím.Ale pudrová mi jde.Stejně než vyjdu mezi lidi,tak se pokaždé podívám do zrcadla a někdy se mi stane,že se sama sobě nelíbím z různých důvodů a jdu se převlknout.A to bych doporučila všem ženám,které se nestihnou kouknout před opuštěním bytu do zrcadla.Hezký večer všem.

Tílka nosím; ostatně po mozkové příhodě mi zůstala spasticita, takže mám na pohled fakt svalnaté paže.

Když jsem byla ještě hodně mladá, byla jsem schopná jít v takovém modelu, že se mnou naši odmítli jít se slovy... "a pozor strašidlo přichází". Kamarádka se učila v oboru krejčová a tak na mně zkoušela, co už umí. Otec jen nevěřícně hleděl a klepal si na čelo. Ale teď si klepu na čelo já, když vidím něco podobného co je na ilustrační fotografii. Že bych se snad trochu usadila? Asi to tak bude. Jak už píše Zuzana, chodím v tom, v čem se cítím dobře. Guru mně určitě honit a hodnotit nebude. :-) Jen se "děsím" toho, jestli moje nové tričko v malinově červené barvě není v mém věku už přes čáru. :-) To abych v něm chodila jen za tmy a nebo do sklepa.

Nosím, v čem se cítím dobře, totéž s barvami, nosím ráda jak kalhoty, tak šaty a sukně a nesnáším být na balená . Ke psům a na zahradu sportovně i pracovně. A pořád nemám co na sebe. :-)

Abych pravdu řekla, já módu moc neřeším. Nosím to, v čem si připadám dobře. Takže klidně i ty maskáče. Nikdy bych si neoblékla cokoliv růžového, žlutého a snad jsem nikdy nekoupila nic červeného. Necítím se v těchto barvách dobře. Jestli se někdy obléknu výstředně, tak to určitě nebyl záměr, ale tak to vyšlo...No a trička s nápisy / krom ty reklamní útulkové/ a trička s pestrými vzory, obrázky, květy - nikdy jsem je neoblékla. Upřednostňuji jednobarevná, nebo černo bílý proužek a puntík...

Barev se nebojím, ani růžové, ono také záleží, na jakém kusu oblečení výrazné barvy jsou. Maskáčové vzory ne (ale na Zuzce mi nevadí), tričko s obrázky nebo nápisy klidně, ale také myslím na to, jakou má obrázek estetiku a co je obsahem nápisu. Výstřihy, trička na ramínka a krátké sukně ne! - ani v parném létě. Na hlavu si vezmu - v zimě - pouze čepici, ostatní pokrývky hlavy, klobouky, barety... mi strašně nesluší. Musím se v tom, co si vyberu, cítit aspoň trochu dobře.

Já nosím oblečení podle toho, co mi napoví"duše". Každý nechť si nosí, co se líbí a v čem se cítí dobře. Mám ráda bílou barvu, ale to jde hlavně v létě. Líbil se mi bílý kabát, ale v Praze je to hned špinavé, takže čistírna poté stojí více než kabát.......Pro mne je, jak jsem již psala důležitý úsměv člověka. Krásně se mějte. Danuše

To, co je na fotu, jde mimo mne, obří šperky, brýle neeee...Barety taky ne, naše generace si je užila v školkovém věku.V létě se nehodlám uvařit, ani upéct, takže doma klidně tílka , do města něco, co je mezi a cítím se v tom dobře.Jasné až neonové barvy nemusím, miluji odjakživa odstíny modré, fialové, šedé a poslední dobou i barvy podzimu.Holá vrásčitá záda nejsou opravdu moc hezká, zrovna tak už starší nohy, mám sousedu, co se ráda ukazuje v overalech pod pozadí, v modelech tak pro naše vnučky, asi touží být znovu mladá, její volba.

Pshmina, ta praví, je něco úžasného. Jemná, lehká, nesmírně teplá.Ovšem nějaké ty tisíce za ni dáte. Dělá se z podsady srsti kašmírských koz.