Všechno dělám pro vás. Ale stojí o to někdo?

No jo, když Jana pozvala místní novináře, tak jí to to mladí neměli dělat. Dočetl jsem sem, tohle je někde jinde.

zjistil jsem, že je lepší hrát si na vlastním písečku. všechno jsem rozdal a ted myslím jen na sebe.

Celý život jsem svou paní ve své domácnosti taky respektuji domácnost své dcery i syna vždy se domluvíme jak se chceme sejít ,aby to bylo příjemné pro nás všechny (hlídala jsem vnoučata často a ráda i na dovolené byly s námi )

Prosím o opravu slova, na konci článku jsem napsala slovo udělal, ale samozřejmě udělala. Děkuji Dana

Pomáhám celý život, ale řídím se srdcem, tedy inuicí. Pokud mám z něčeho špatný pocit, tak se rozhodnu, nebudu se v určité situaci angažovat. Protože jsem průvodkyně, podávám informace jedině s láskou a úctou k druhým. Své děti nechávám žít jejich vlastním životem. Mámě pomáhám, jak to jen jde. Ona hlavně potřebuje, aby si s ní někdo povídal.... U nás v rodině s ní sdílejí její pocity jen mé děti a pár přátel. Ona pracovala pro lidi 40 let jako zdravotní sestra a hodně pomohla a ničeho nelituje, protože má dobré srdce. Mám ji ráda . Své srdce jsem vložila i do své první knížečky, do té druhé jej vkládám také. Pokud jsem něco někdy udělal špatně, hned mi to svědomí řeklo.

Každý jsme jiný, někdo v tom vidí smysl svého života a vytvoří tzv. opičí lásku, která až otravuje děti. Pomohu , když se potřebuje, ráda se pomazlím s nejmladším a potěším se s ním, ale jsem samostatná jednotka.

Mám podobnou zkušenost se spolužačkou jako Mirek.Když není u jedné ze dvou dcer, jdeme posedět na vochtlíček. Ale stejně vyslechnu , co se u dcer děje. Během posezení má od nich telefony. Všechno řeší s matkou. Ona po rozvodu opravdu žije hlavně jejich život. Poctivě střídá návštěvy a v jejich domácnostech pracuje. To nechápu...

Bydlím cca 12 let v domě i se svou snachou. Každá máme svou domácnost a zásadně si jedna druhé nepleteme do kuchyně, ale ani v zahradě. Snacha je skvělá kuchařka, ráda a peče různé dobrůtky. Před chvilkou mi přinesla ochutnat svůj báječný tvarohový závin jablky. Obě se navzájem respektujeme.

Od začátku, co mám svou domácnost, jsem si pečlivě hlídala, abych si v ní proplouvala sama a nepouštěla jsem si "do kuchyně" ani maminku, ani tchyni. A zastávám názor, že co chceš, aby nedělali druzí Tobě, nedělej Ty jim. Proto mladým jejich životy zásadně neorganizuji. Když chtějí, přijdou, přijedou. A oni chtějí. Vnoučata pohlídám, ale odtud potud, mám i svůj život.

Bohužel už nemám tu energii jako ve 30-ti, a proto jsem šťastná, že už nemusím organizovat, řídit a táhnout na bedrech všechno možné. Nevím, kdybych se cítila tak silná jako v mládí, jestli by přede mnou nezavírali mí drazí dveře. To je otázka. Ale snad ne, já mám totiž strašně ráda svůj svět, kde si o všem rozhoduji sama. A zrovna takový přeji i ostatním. Pokud požádají o pomoc, pomohu ráda.