Kráčím
Ilustrační foto: pixabay.com

Kráčím

16. 10. 2019

Kráčím ti vstříc,
jsem rub a líc,
tajemství za šera,
úzkost i důvěra,
méně či víc,
všechno a nic.

City mé jsou
světlem a tmou,
ve dne i ve spaní,
zajatci čekání,
jež s láskou tvou
žít nemohou.

Kráčím ti vstříc,
co ještě říct,
jdu s duší dítěte,
po nebi rozseté
sny létavic,
sny bez hranic.

Moje poezie
Hodnocení:
(4.9 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Doušová
Zuzko , kráčíte životem a dáváte nám tolik krásných básní a tolik citu,lásky smutku a snů........ Dík.
Hana Rypáčková
Studnice citu...
Dana Puchalská
Neuvěřitelně krásné.
Libor Farský
To je nádherné !
Věra Ježková
Zuzko, děkuju. Svými verši kráčíš i k mé duši. ♥

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.