Jak jsem se neseznámil aneb Skrytá identita ve virtuálním světě vzkvétá
FOTO: autor

Jak jsem se neseznámil aneb Skrytá identita ve virtuálním světě vzkvétá

16. 7. 2019

Jednoho dne, před nemnoha lety, jsem seděl večer ve svém doupěti, poslouchal Vivaldianno a probíral se svým životem. Tak nějak v souvislostech ne zcela jasných mi přišlo (ostatně ne poprvé) na mysl, že jsem dlouho sám a možná bych s tím měl něco udělat, o něco se pokusit.  Začal jsem tím, že jsem si uvařil další kafe a zapnul počítač...

Projel jsem několik seznamek, prohlédl obsah a nakonec se na jedné zaregistroval. Poctivě jsem vyplnil svůj profil, přidal aktuální fotku a začal vyhledávat vhodné protějšky. Nebylo jich moc, ale některé jsem si i troufl oslovit. Druhý den jsem po příchodu z práce netrpělivě projel došlou poštu. Ač jsem to nečekal, ozvaly se všechny (tři) a dokonce nějaké navíc. Ze slušnosti jsem odpověděl všem. Jedna z nich reagovala okamžitě. Začali jsme si psát. Sympatická, a to i podle fotografie v profilu, shoda v zájmech. Nic, krom toho, že byla mimopražská, nebránilo seznámení. Psali jsme si asi měsíc skoro denně. Nakonec jsme se domluvili, že přijede do Prahy a opravdu se setkáme. To vypadalo nadějně.

První, co mě varovalo, že ne všechno asi vyjde, byl její návrh na místo setkání. Jedna z nejluxusnějších a tedy nejdražších kaváren v Praze. Nejenom, že jsem tam nikdy nebyl, ale ani mne to nikterak nelákalo. Nakonec jsme se dohodli, že na ni počkám na nádraží a pak se uvidí. Vlak přijel včas.....stál jsem tam, nervozní jako malý studentík, s květinou jak se sluší a čekal.  Z ničeho nic mne oslovila jakási paní. Nejen, že neodpovídala fotografii, ale i jméno mi řekla jiné. Byl jsem tak trochu v šoku. Nějak jsem neměl chuť se hned vyptávat, a tak jsem to prozatím nechal být. Procházeli jsme se po náplavce, přes most až na Kampu a povídali o všem možném, ale nějak jsme se vyhýbali osobním otázkám. Pozval jsem ji na kávu do své oblíbené kavárny. Tam mi to nedalo a zeptal jsem se přímo, co to všechno má znamenat. Prý je rozvedená a její bývalý ji pořád pronásleduje, a tak na seznamce vystupuje jako někdo jiný a bla bla bla.... Přes všechnu mou otevřenost, jsem zjišťoval, že proti mně sedí žena, kterou vlastně vůbec neznám a nic o ní nevím. To bylo velké zklamání. Měl jsem chuť se sebrat a odejít. Jen mé vychování mi v tom zabránilo. Jenže ten pravý šok, ten měl teprve přijít. Dopila poslední doušek vína a dlouze se na mne zadívala. A pak pronesla : " Víš, já vlastně od začátku věděla, že z toho nemůže nic být, mám mnohem vyšší nároky a zájmy, co se chlapů týká, jen jsem chtěla poznat takového exota, jako jsi Ty."  Než jsem se stačil vzpamatovat, byla pryč. Ještě ten večer jsem svůj profil smazal....

P.S. Tuto nepříjemnou vzpomínku ve mně vyvolala jen pár dní stará diskuse, jíž jsem byl účastníkem. Nikomu nechci sahat do svědomí ale......máme tohle zapotřebí? Na to si každý musí odpovědět sám.

Můj příběh
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4.9 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Moc hezky jste to napsal a dovedu si představit, jak jste to prožíval. Také jsem leccos zažila, než se zadařilo. Rozhodně mi stálo za to leccos překousnout, než jsem narazila na toho pravého. Asi se nám to povedlo proto, že jsme si na nic nehráli a překousli i to, že jsme se nějakým řízením osudu sešli na místě, na které bychom za jiných okolností nikdy ani nepáchli. Blahosklonně jsme přehlédli své nedostatky, abychom si spolu mohli užívat toho, co nás spojuje. Ze zkušenosti vím, že není dobré cokoliv lámat přes koleno. Rozhodně nesouhlasím s názorem nikomu nevěřit. Bez důvěry to totiž nejde.
Jarmila Komberec Jakubcová
Seznámila jsem se po smrti manžela s mužem na Seznamce. Díky ní jsem poznala skvělého partnera. On také vdovec nechtěl být na sklonku života sám. Předtím než jsme se poznali osobně několik měsíců jsme si dopisovali až nakonec jsme se viděli doopravdy. Ani z jedné strany nepadlo žádné rozčarování a od té doby jsme spolu žili 4 roky až jsme vztah zakončili v loni sňatkem. Bohužel nemoc mi manžela vzala půl roku po svatbě.Kdyby tomu tak nebylo žili bychom spokojeně dodnes. Těžko bych se v mém věku seznámila s mužem z Prahy nebýt právě Seznamky. Manžel i já jsme vystupovali pod svými pravými jmény a jediné co mi manžel zatajil byla jeho profese.A to jsem později pochopila proč.
Zuzana Pivcová
Ivane, v minulosti tu už několik lidí psalo, jak se zkoušeli po internetu seznámit. Pokud si vzpomínám, byl to jeden muž a několik žen. Poznatky to byly vesměs neuvěřitelné a negativní. Představit se nepravdivě nebo jít jen někoho očumovat považuji za velmi neseriózní. Hrozné jsou také případy, kdy někdo vyláká z internetového partnera peníze (nebo je to i třeba dvojice, která využije dobroty člověka toužícího po seznámení). Ale jak už někdo naznačil, kdo vypustí zlo, tomu se odněkud vrátí. A pak se bude náramně divit. Vím, že někdy je potřeba seznámení trochu napomoci, ale na druhou stranu žádná panika!! Do mě Vám pořád ještě hezkých pár let schází! :-D
ivana kosťunová
Ona to mohla mít také jako hobby- nechat se pozvat do podniků, na které by si sama troufnout nemohla :)) Ale nevzdávejte to, chlap musí občas ustát i takovéhle situace. určitě se tam najdou i jiné ženské. Berte to jako zkušenost - a jede se dál !! Hezky napsáno a fotka je profesionální. Gratuluji.
Elena Valeriánová
Mně ten článek ani moc veselý nepřipadá. Spíš takové postesknutí nad lidskou podlostí. Ještěže jste měl tolik rozumu a paničku nevzal do té nóbl kavárny, to byste tu kávičku a vínečko mohl splácet pár let a nedej bože, kdyby se panička trochu více rozšoupla.
Elena Valeriánová
Především chci pochválit úžasnou úvodní fotku. Krásná čistá práce. A teď si jdu přečíst článek :-)
Marie Doušová
Vtipný článečekek . Je těžké se s někým slušným a příjemným člověkem seznámit ,ale najdou se i vyjímky.Aspoň jste se pobavil jeden měsíc.Ženská za to vůbec nestála,ale bylo to poučení, že se nemá nikomu věřit.
Ilona Erika Kolář
Ivane, článek víc než výborný. Už tě vidím, jak jsi koukal na tu ženštinu a musím se strašně smát. Připomíná mi to inzeráty, když téměř každý druhý z mužů se prezentuje jako sportovec jezdící na kole, výborný plavec, romantik a kdoví co ještě. A to, co se poté objeví na první schůzce, . .. . nejlépe vzít nohy na ramena a utéci. Takto mi to líčíly kamarádky, které měly zkušenosti s inzeráty na seznamce. A anonymita? Za ní se dá schovat úplně všechno. Ale má to svá úskalí. Třebaže si teď anonym myslí, jak na všechny vyzrál, propadne své anonymitě natolik, že už ani neví kam patří a proto se může stát, že nemá např. žádné "svoje" město, místo, .. . . až úplně ztratí svou identitu a rozplyne se do éteru.
Věra Ježková
To je pecka. Bába zatracená. Třeba ji za to boží mlýny trochu semlely.
Jitka Hašková
Naprosto chápu a takovýmto seznámením se vyhýbám. Nemám důvěru.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.