Tančím na hraně fantazie
chvíli jsem kočka, chvíli zmije
ráda se toulám, ještě víc tulím
mám touhu uštknout a občas bulím.
Houpu se na vlnách letargie
ten bere prášky, ten zas pije
unikám myšlenkám v tempu Bolta
vzdoruji zásadám, citová revolta.
Bavím se ve stylu Amélie
jen místo Montmartru břehy Dyje
s rybáři držím bobříka mlčení
nad ránem počítám emoční zranění.
Rozdávám své doušky poezie
olovo rozteklo, srdce bije
dvanáctý rok náhle udeřil pěstí
věřím na třináctku, přinese štěstí.
