Jak jsme slavili
Foto: archiv autorky

Jak jsme slavili

1. 7. 2019

Jmenuji se Zdenka a mám svátek 23.6. To by nebylo nic zajímavého, ale moje dcera je také Zdenka, má nejen svátek, ale  22.6. má i  narozeniny. Její dcera - má vnučka, má 23.6. také narozeniny. Aby toho nebylo málo, můj vnuk se jmenuje Jan a má svátek 24.6. Uf, už je toho dost. Proto jsme se dohodli a už řadu let to slavíme dohromady vždy kolem 23.6. podle možností všech. Má mladší dcera říká, že jsou to pro ni druhé Vánoce, protože kupuje dárky všem . Ona jediná v tyto dny neslaví nic. Letos jsme se shodli na dnešním dnu, tj. na 28.6., jen jsme zapomněli, že je zároveň konec školního roku a po době velkých veder je přijatelné počasí i k  posezení venku.

Režisérkou našich oslav byla starší dcera a plán byl : oběd v restauraci a pak přesun do zahradní  cukrárny na něco sladkého a prohlídka vystavených květin. Vše připraveno, dárky zabaleny a jelo se. Bohužel se potvrdilo, že rodiče půjdou s dětmi oslavovat vysvědčení. Bleskově jsme změnili cílovou restauraci, kde bylo plno , za jinou, dokonce o stupeň lepší. Tam se na terase našel jeden volný stůl, a tak jsme ho radostně obsadili. Bylo pravé poledne, měli tam polední menu, z kterého jsme si vybrali celkem jednoduchá jídla, já přírodní kuřecí plátek se šťouchanými bramborami. Už jsme měli hlad, vnuk puberťák byl otrávený a také hlavně hladový.  Teprtve po hodinovém čekání a urgenci u vrchního, konečně přinesli objednané jídlo, jen ne mně, Přinesli mi můj oběd dodatečně.  Upřímně, už na talíři se mi to moc nelíbilo, a opravdu to nebylo k jídlu. Brambory absolutně suché, a úplně studené, kuřecí plátek byl neslaný a tvrdý. Oběd jsem vrátila, moje nálada klesla na bod mrazu. Dcera rychle zaplatila zbytek a jeli jsme k ní domů, kde mi alespoň narychlo uvařila brmbory a usmažila sýr. Pak jsme si zlepšili náladu prohlížením dárků při sklence šampaňského a radovali se z dárku mé dcery - malého koťátka , které bylo moc roztomilé, jak už koťátka bývají. Dcera měla radost, protože před pár měsíci ji opustila její kočička, kterou měla 20 let. A protože nikdo z naší rodiny nemůže bez kočičky nebo pejska žít, tak to pro ni byl nejkrásnější dárek. Oslavu si  zopakujeme bez dárků někdy později v té květinové cukrárně.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Erika Kolář
Mně se líbí moc to zrzavé koťátko.:)
Naděžda Špásová
Zdenko, někdy se to tak semele, ale dobře, že na konec jste byli všichni spokojeni. To koťátko je boží, kočky jsou po psech moje druhá láska. :-)
Dana Puchalská
Zdeni to kotě je krásný dárek.
Libuše Křapová
Dostat dárek je milé, ale kotě je kotě :-)
Alena Tollarová
Hlavně že všechno nakonec dopadlo ke spokojenosti všech. A kočička bude určitě mít spokojený kočičí život taky.
Zuzana Pivcová
V situaci Tvé dcery bych také dala přednost kotěti před všemi dárky. Díky!
Jarmila Komberec Jakubcová
Zdeňko je to moc krásná kočenka. Zrzečkové prý nosí štěstí. Ať tedy to krásné koťátko nosí jen samou radost a štěstí.
Hana Šimková
Ta kočička je roztomilá

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.