Příběh na 50 slov: Bylo šest hodin

Věrko, tak tohle mě vůbec netrápí. Jestli je nebo právě bylo...

Bylo fakt 50 slov. Přemýšlím, je to těžké ale zajímavé.

Děkuji vám za reakce. Některé mě zaujaly, jiné pobavily. Zdá se, že i vteřina je na pojetí přítomného okamžiku dlouhá. No, mně se to nebude líbit dál a nic s tím nenadělám. Dnes jsem v polospánku slyšela: Jsou čtyři hodiny. :-)

Léta jsem měla na ledničce větu: "Jediným měřítkem času je tento okamžik." To proto, abych žádný nepropásla. A někde jsem četla, že lidé, kteří se pořád zabývají minulostí nebo budoucností, ve skutečnosti vůbec nežijí, protože jim TEĎ neustále uniká.

A s tím "odbitím" jsem to tak v prvním příspěvku tak myslela, jak naznačuje i Ivana. Vždyť i v tom rádiu je nějaký zvukový signál, nemusí to být zvony (Libor). :-D

A proto, jak říkají redaktoři, se nemá do článků psát výraz "dnes", protože, když ten článek vyjde (kromě snad pár mimořádných událostí, ale ty na i60 nejsou obvyklé), už to není "dnes", ale v nejlepším případě "včera". :-D

Takže každý okamžik za okamžik byl. A sotva řekneš je, tak už to není pravda, protože bylo. Je to zkrátka zapeklité.

Bylo čtvrt a bude půl - se mi vybavilo. Věro, ale ono opravdu, než to dopovíš. tak už to bylo :)). Ale je tady další možnost- pokud hodiny odbíjejí každou hodinu, tak opravdu - bilo 6 hodin :))

Článek je na téma bylo šest hodin. Jak by mohl znít článek na téma je za 5 minut dvanáct nebo je již po dvanácté a přesto nevyzněl apokalypticky, ale povzbudivě?

Zajímavá úvaha, ale ve chvíli kdy vyslovím otázku o přesném času, je to ten okamžik, který nastal, který byl a nebude. Málokomu z nás jde o sloveso, většině jde o čas, který plyne a který mu ještě může být darován, čas, který může být prodloužen, aby někomu prospěl. Vůle žít překonává mnohdy akademicky definované hranice a je to bonus. Ne vždy a ne pro každého.