Madla, abych neupadla
Foto: autorka

Madla, abych neupadla

8. 5. 2019

Madla, abych neupadla, mám po celém svém malém bytě. Je to byt sociální a vlastně pro postižené. Zatím postižená nejsem, ale co není...

Madla jsou fajn a hlavně ta v koupelně mě zachraňují před úrazem. Byteček byl nově zrenovovaný, sice v domě z roku 1814 a dvacet let neobývaný. Je jasné, že ty silné zdi celou dobu sály vlhko a po našem nastěhování se to začalo projevovat tu mokrou zdí, tu plísní. Nejdříve plíseň vyhnala partaj na konci domu. Prý ji tam shnily skříně, peřiny i oblečení. Mně shnil jenom jeden péřový polštář, což mě ani tak nezabolelo.

Do bytú nám dali odsávače vlhka, ale ty vydávaly takové zvuky, že jsem nevěděla, jestli se mám zbláznit, nebo nechat pokrýt plísní. Byteček je malý, ale velice útulný a přes všechny těžkosti se mi tady líbilo a líbí. Také pejsek je zde spokojený. No, bydlíme tady už šestý rok.

Tak to je asi na úplný začátek a tak budu pokračovat o těch madlech. Madla v koupelně začala totiž rezavět a to hodně. Bílá barva se oloupala a i sedátko, které ve sprše mám, ve všech kovových částech bylo rezavé. Nějaký čas jsem to přecházela, ale jsem člověk spořádaný, až puntičkářský, a tak mě to začalo velmi esteticky rušit.

Nevěděla jsem, koho mám poprosit, aby mi to natřel. Nikdo nebyl, a tak jsem se rozhodla, že to udělám sama. Koupila jsem tedy barvu na kov i dřevo, jedno ředidlo a štětec.

Nevím, proč, ale nikdy jsem se nenaučila nic natírat. Vždycky mi to všude teklo a stříkalo a to se dělo opět. Ředidlem jsem to stále stírala až do té doby, než jsem se ohnula a na natřené madlo si přilepila vlasy. Nemám jich už moc, a tak jsem nechtěla o ně přijít. Začala jsem si je tedy máčet ředidlem, což pro kůži hlavy nebylo úplně dobré. Začala mě pálit. Popadla mě panika, a tak jsem oblečená vběhla pod sprchu, abych vlasy zachránila.

No, vlasy to nějak přežily, ale kůži mám pořád červenou. Jo, madla jsou věc dobrá, ale nesmějí rezavět. V bytě je ještě vlhko pořád a jenom doufám, že nezrezavím i já, ale držím se.

P.S.: Jo, ale tu plíseň honím pořád. Připravila jsem si ale na ni domácí recept, který funguje. Neprozradím, protože si ho možná nechám patentovat.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Blanka Bílá
Hezky napsáno, mě ale hned vyskočila jedna nelichotivá říkanka pro Madly... Mě natírat barvou nevadí,loni to byl plach a podlaha na balkonu, ale musím se k tomu rozhodnout sama, ne z donucení.Jinak madla, či podobná zařízeníčka, zábradlí, v mém věku převážně hodnotím pozitivně, někdy se opravdu hodí.
ivana kosťunová
Staré domy mají své kouzlo. Také by se mi tam líbilo, a časem zvítězíte i nad plísní :))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.