A takový je obraz dnešní doby

A takový je obraz dnešní doby

26. 2. 2019

Nemyslela jsem si, že toho budu někdy svědkem, až tak často necestuji hromadnou dopravou, ale to, co jsem viděla, je přesně obrazem naší doby. Taky nechci všechny házet do jednoho pytle, jak se říká, najdou se i slušní, ale o dnešní generaci nemám moc valné mínění. Mám sice velmi zdařilé foto, ale vzhledem k GDPR a dalším předpisům nemohu uvést.

Jsem už důchodce, do školy jsem nastoupila v době budování socialismu, kdy jsme v lavicích měli ještě kalamáře, později plnící pera, a tak téměř celá třída, a to nejen naše, se vyznačovala modrými prsty. Na to jistě i vy vzpomenete. Naši kantoři v té době krom učiva hleděli i na to, abychom slušně vystupovali a uměli se chovat. Zdravit starší lidi, pustit je sednout nejen v autobuse, pomoci jim s taškami, pokud to zvládneme, a další věci, které v té době neodmyslitelně patřily k výchově naší mladé generace. A tak, jak nás to naučili ti, kteří už dávno nejsou mezi námi, tak to i já a jistě i se mnou řada dalších předává svým dětem a ti zase jejich dětem. Někteří jsou bohužel po celou generaci mimo mísu. Již několik let ale pozoruji, jaký je výsledek výchovy, nebo spíš nevýchovy dnešní generace mladých.
Do autobusu nastoupí školáci po vyučování plni dojmů ze školy i těch, které je zřejmě ještě čekají. Jedni hledí do mobilu, jiní k tomu poslouchají hudbu, další hlasitě povykují na ostatní. Není skoro slyšet vlastního slova. Když se řidič ohradil, aby zklidnili „své hormony,“ že v autobuse necestují sami, nelze ani vypsat, co lítalo autobusem za hlášky až zarážející mírou sprostoty vzhledem k jejich věku. Zajisté se všichni usadili a zcela je nezajímalo, že další přistoupivší cestující, převážně jedoucí z práce, by si určitě rádi sedli, neboť evidentně byli daleko starší, jako jejich rodiče. Nikoho nenapadlo, že by zvedli svá pozadí a pustili starší sednout. Beztak seděli nejméně 6 hodin ve škole a to na některých bylo dost v jejich věku vidět, že sezení  to je jediný sport, který pěstují. Jedna pani se dovolila zeptat, zda by ji vcelku pohledná dívka pustila sednout. To neměla dělat. Co ta hezká,nalíčená pusinka vyloudila za slova, to jsem byla v šoku, a že jsem z bývalého zaměstnání na ledasco zvyklá. Musím ale říci, že s notnou dávkou grimas ji sednout pustila. Další se, jak jinak, hned přidali s komentáři typu: když si zaplatím, tak budu sedět, co je mi do jiných lidí, geronťáci a socky mají jezdit jindy. Bohužel, nikdo z nich v jejich věku nepomyslí ani na to, že i oni jednou budou staří.A s tímto přístupem budou možná rádi, že je do autobusu možná někdo vůbec pustí. Nepočítám s tím, že by mysleli až tak daleko, nebyli jsme jiní, ale rozdíl je v tom, že jsme měli  jinou výchovu.
Bohužel, tito mladí nemají vůbec představu o životě některých starších lidí těsně před důchodem, kteří se klepou strachy, aby firma nezkrachovala, nebo aby je nepropustili, protože sotva by už práci našli. Další, kteří už jsou v důchodu a celý život dřeli třeba v zemědělství a nemají moc velkou penzi, zase jezdí si přivydělávat třeba do supermarketů, nebo jezdí do firem či úřadů uklízet, a tak místo, aby si užívali zaslouženého důchodu, musí pracovat, aby utáhli všechny poplatky nutné k životu.
A navíc, tak, jak je zkorigována doprava po vesnicích u nás, to je na samostatné psaní, u nás jedou 3 autobusy denně. Pokud jedete dál, musíte jet brzy ráno a přestupovat, abyste se někam dostali, a odpoledne, když nestihnete autobus, tak dlouho čekáte skoro až do podvečera, nebo musíte taxíkem.
Onoho dne jsem vystoupila u nás na vsi a byla jsem ráda nejen, že jsem doma, ale i že se zatím nemusím spoléhat jen na hromadnou dopravu.
Mladí lidé by v očích naší seniorské generace měli představovat lepší budoucnost, ale s tímto "výkvětem", který zmíněného dne cestoval se mnou, se jí právě my zcela jistě nedočkáme...

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Nováková
Děkuji všem za komentáře. Jistě, každý z nás má jiné zkušenosti s dnešní mládeží a psala jsem, že nelze všechny házet do jednoho pytle. Ale to, co jsem zažila mě dosti překvapilo, zvláště s ohledem na věk mladých.Taky souhlasím s tím, že v supermarketech slevové akce představují často -nadneseně -boj o život mezi důchodci. Jistě, pokud se tam vyskytnou i mladí, co si mají myslet. Já tyto akce ignoruji, protože to nevíte zda si máte vybírat zboží, či hledět, abyste třeba do někoho nechtíc nevrazili. A co si budeme povídat, všichni víme, jak je to tady u nás s těmi slevami. To by si v Německu nedovolili!
Soňa Prachfeldová
Nemám s touhle dopravou zkušenosti žádné. Možná že ty naše děti z vesnic, se krotí, protože je přece jen více známe. Ale výrazivo je všelijaké, to je pravda. Já zase mám pupínky z toho, když jdu nakoupit a strefím se na nějaké akce, co dělají důchodkyně, jedou jako tanky, funí, strkají se a melou a melou, no to si musí mladí také něco myslet .
ivana kosťunová
Vzpomněla jsem si, že v mých studentských letech byli nejagresivnější pasažéři hlavně důchodci v mém současném věku. Vždy jsme se tomu smáli, když přijel autobus, zdatní důchodci vyrazili ke dvířkům jeden přes druhého se tlačili ve snaze urvat nejlepší místa. Stáli jsme na konci fonty a říkali jsme si- počkáme, až se poperou, pak nastoupíme. Fakt je, že tenkrát nás nohy nebolely.
Hana Rypáčková
Vypadám asi jak nad hrobem, protože mě pouští sednout, nebo to bude i psem, že ho mám v tašce? Jen v dálkovém autobusu nečekám, že si sednu. Na vsích okolo Strakonic děti zdraví a zdraví se i lidé, pravda starší. Venkovské děti jsou dost slušné. Šok jsme utrpěli před šesti lety v Německu, jezdili jsme za 7 euro spoji v příhraničí Rudy a co tam rozjívebci dělali ? Viseli na tyčích a přihrádkách na zavazafla, házeli po sobě bonbònama to je hlídal jeden zřízenec, bojím se pomyslit, že to byl učitel. Na zastávkách čekali rodiče s bourákama a didínka odváželi na statky. Nic to ještě nepřekonalo, žádná parza v parku...V pražské dopravě autobusu 335,337,339 mají řidiči vychované cestující, musí jít předními dveřmi , pozdravit a když se setmí, přejít z dobrého dne na dobrý večer( i mne poučil).Když přejede pásmo někdo, kdo nedoplatil, autobusák zastaví a vyhodí ho z autobusu. Byla to dokonce čtrnáctka holka. Jsk si to kdo zařídí, takové to má. A mlčící většina to má taky tak.
Alena Tollarová
Autobusy v době, kdy jezdí omladina, nejezdím, takže zkušenosti mi chybí. Ale je fakt, že když jdu za skupinkou mladých a slyším jejich výrazivo, tak se kolikrát stydím. Zvláště když děvčata se snaží dohonit nebo spíš ještě předhonit kluky. Nás vychovali naši rodiče, my jsme vychovali naše děti a naše děti zase vychovávají svoje děti ...
Jarmila Komberec Jakubcová
I když mám MHD v Plzni zdarma, moc jejich služeb nevyužívám. Ale pokud jedu pár stanic většinou stojím a zatím se mi nestalo, že by mi někdo pustil sednout.Co se týče zdravení tak většinou se zdravíme při chůzi s NW holemi s mladými i staršími lidmi.Hodně jsem se se zdravením setkala při různých trecích či chůzí v přírodě. Nemám žádné negativní zkušenosti.
Eva Mužíková
Cestuji skoro každý den, pozdravím i když přijdu na zastávku a dost hlasiťě. Ještě se mi nestalo, aby nikdo neodpověděl. Ale myslím si, že jsou často lidé zaskočeni. Místo k sezení nevyžadují, zatím zvládám. V naší tramvaji ráno a odpoledne cestují studenti, většina je skloněná nad mobily, asi proto, aby na nás starší neviděli.
Zuzana Pivcová
Několikrát už jsme tu o tom debatovali a naše zkušenosti jsou různé. Znám zpovykovanou mládež a znám zase naopak takové, kteří jsou zdvořilí. V tom, jak se chovají ke starším, často hraje roli i to, jak se ten starší tváří. Teď vůbec nemyslím Váš článek nebo někoho konkrétního. Ale někdo z mých vrstevníků je zamračený, sotva do autobusu vstoupí, a hned něco mrmlá, že ti mladí tady, a vyloženě dává pokyn, aby ho pustili.... Ke mně se chovají dobře, i když mě většinou také nikdo nepustí sednout. Ale já to ani nechci a koneckonců si říkám, že asi pro ně nevypadám ještě dostatečně staře. A hlučnost? Mě někdy víc než omladina naježí dámy v mém věku, které zřejmě z důvodu hovorů zdarma hlasitě "baví" celý autobus svými osobními záležitostmi po dobu jízdy od metra do sídliště a naopak. Mnohdy těch kamarádek dokonce obtelefonují několik. Tak, kde je příklad pro mladé?
ivana kosťunová
Já taky kudy chodím, tudy zdravím, byli jsme k tomu vychováni. Ale chápu, že na ty mladé to možná působí trochu starosvětsky. Škoda-je to milý zvyk. Ale, kudy to cestujete ? Já jsem se s něčím takovým ještě nesetkala.
Dana Puchalská
Mně cesta ve veřejné dopravě zvedne zaručeně tlak. Máme tu v okolí dost škol a povím vám, že jejich slovník se rovná nebo spíš převyšuje chudáka dlaždiče. I ten by se možná začal červenat. A že nepustí sednout starší je kapitola sama pro sebe. Ale smutná. Cestuji často s mojí sousedkou co chodí s berlemi a tak vím o čem mluvím. Sama by si o místo v MHD neřekla. Prý je jí hanba.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.