Můj strýc podplukovník Karel Otta
Fotografie pochází z archivu naší rodiny.

Můj strýc podplukovník Karel Otta

6. 2. 2019

Můj strýc Karel Stanislav Otta se narodil v Mnichově Hradišti  dne 13.7.1921 mým prarodičům Františkovi a Anně Ottovým. Namísto, aby se vyučil řezníkem jako jeho otec a strýc Karel v jejich tehdy vzkvétajícím řeznictví, tak se šel učit do mladoboleslavské automobilky.

Pro útěk a vstup do Československé legie v Polsku se rozhodl na prahu své dospělosti ve svých osmnácti letech.V září 1939 se účastnil prvních bojů druhé světové války v řadách Československého legionu, se kterým také padl do sovětského zajetí, jako další chlapci z Mnichova Hradiště.

Po přečkání internace se dostal díky působení československého exilu spolu s dalšími zajatými legionáři na Přední Východ. Prošel britským vojenským výcvikem v Alexandrii.Po skončení výcviku byl zařazen na konci května 1941 k Československému pěšímu praporu 11- Východnímu. Jednotce velel podplukovník Karel Klapálek a oficiálně patřila pod britskou armádu.

Po vojenském přesunu v prosinci 1941 byl  těžce raněn, když jako řidič najel na minu.Po uzdravení byl v dubnu 1942 převelen do Tobruku v Libyi k anglicko-polské armádě k velitelské rotě 500, byl to protiletadlový prapor. S tímto praporem se zapojil do tuhých bojů s německo - italskou armádou.V Tobruku se přihlásil k náboru do britského letectva. Po prodělaném výcviku byl převelen v říjnu 1942 k letectvu západní skupiny čs. armády do Velké Británie ke zkouškám. Do RAF byl přijat 2.ledna 1943. 

Když se nacistické výzvědné služby dozvěděly o Karlově působení v britské armádě, byla jeho matka odeslána do koncentračního tábora, kde se dožila konce války. Útrapy přežila a po osvobození přišla domů pěšky,s ranečkem na zádech až od Brna. Obdržela vyznamenání Za chrabrost a za protifašistický odboj.

U královských vzdušných sil prošel Karel  řadou výcviků a byl několikrát povýšen. V březnu 1945 byl zařazen do 311. československé bombardovací perutě jako přední střelec - navigátor. Účastnil se bojů v Biskajském zálivu a později hromadných náletů na Německo. Od ledna  do června 1945 měl Karel za sebou 21 letů. Po posledním náletu byl vážně raněn. Po uzdravení byl poslán do USA na Floridu na zotavenou, tam se také setkal se svojí budoucí manželkou, dívkou slovenského původu. I zde se však zapojil do bojů končící druhé světové války. Českoslovenští letci v rekonvalescenci byli požádáni Spojenými státy o pomoc při stíhání německých ponorek v oblasti Baham. V červnu 1945  byl strýc Karel povýšen na rotného.

Po válce se strýc vrátil v červenci 1945 do Československa. Ke svým dvěma britským válečným vyznamenáním připojil Československou  vojenskou medaili Za zásluhy II.stupně. Byl dvakrát vyznamenán Československým válečným křížem.

Před únorem 1948, ač zde měl převzít po bezdětném strýci Karlovi Ottovo řeznictví, odešel do USA. Později se zde oženil se snoubenkou Kristinou. V roce 1950 mu byla komunistickým režimem odňata vojenská hodnost. V roce 1975 se mu podařilo navštívit Československo a zdržel se v Mnichově Hradišti 2 měsíce. Na základě morální rehabilitace byl 29.srpna 1991 povýšen do hodnosti podplukovníka ve výslužbě. Strýc Karel Stanislav Otta zemřel na Floridě v roce 1995. Čest jeho památce!

osobnosti vzpomínky
Hodnocení:
(5.2 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
To je knižní příběh. Jistě jsi jakájsi taky po něm..
Soňa Prachfeldová
Jindřiško jsi určitě hrdá na svého strýce.Před takovými lidmi nelze jinak než smeknout , prožil bohatý život a konečny život prožil ve svobodě. Tolik statečných lidí bojovalo a zemřelo za lepší život, pro nás všechny, měli bychom si toho velmi vážit. Dnes žijeme v klidu a míru a přesto chceme víc a víc ,zapomíná se na skutečné lidské hodnoty.
Marie Seitlová
Jindřiško, je dobře, že jsi nám o tvém strýci napsala. Na takové lidi se nesmí zapomínat. Čest jeho památce.
Danka Rotyková
K. Otta zasluhuje určitě zasluhuje naše uznáni a úctu. Ano, byli to stateční muži. Také mi připadá, že dnes takoví už nežijí. Ale buďme spravedliví - kdybychom byli na místě našich dnešních mladých mužů, myslíte si, že bychom žili jinak než žijí oni? Nejsem o to přesvědčená. To ale nezmenšuje můj obdiv k našim hrdinům.
Eva Mužíková
Skláním se před takovým člověkem, ve srovnání s jeho životem si připadám, že jenom proplouvám. Díky Jindřiško.
Zuzana Pivcová
Čtu a je mi, jako kdybych se vrátila ke své práci v archivu a chystala pro někoho do studovny dokumentaci příslušníka západního odboje. Klasický osud jednoho z těch, kteří dobrovolně, tedy ještě před vyhlášením branné povinnosti 28. 10. 1939 v Paříži, odešel za hranice a v Polsku vstoupil do tzv. Polského legionu. Někteří odtamtud ještě stačili zmizet do Francie, jiní padli po vypuknutí války do sovětského zajetí (podivné, že?, ne do německého). Ze zajateckých táborů v SSSR se pak dostali buď na Stř. Východ nebo k Buzuluku, kde vytvořili základ pozdější Svobodovy armády. Tvůj strýc byl z těch bohužel méně šťastných, který se dostal k západnímu odboji, a ačkoliv patřil k hrdinnému letectvu, které bojovalo z našich zahraničních vojáků nejvíc a nejdelší dobu, čekal ho po válce cejch nepřítele vlasti, infikovaného Západem. Jsem dodnes šťastná, že jsem měla díky práci v archivu a spolupráci se Svazem čs. letců možnost v 90 letech ještě hodně těchto hrdinů včetně zahraničních poznat na různých akcích. Škoda, že mezi nimi nebyl i pan pplk. Otta. Pro zájemce připomínám svůj někdejší článek Má setkání s válečnými letci. Díky, Jindro.
Věra Ježková
Jindřiško, musel to být skvělý člověk. A moc hezký.
ivana kosťunová
To se ještě rodili pořádní chlapi !
Jitka Hašková
Pořád se objevují informace o statečných Češích. Čest jeho památce.
Jaroslava Handlová
Vzpomínám si na film o Tobruku - všichni tam byli velmi stateční! Strýc se i přes veškeré útrapy dožil 74 let. Ano, na takové lidi se vzpomíná s úctou!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.