Náš dům šel spát - vzpomínky
FOTO: autorka

Náš dům šel spát - vzpomínky

22. 1. 2019

Stojí tam déle než sto let,

v něm ukryt je můj dětský svět,

a také mládí rozverné,

lásky tajné  i nevěrné..

Tam jsem snívala potají,

že se budu líbat i v tramvaji,

až přijde ten, který snad

bude mě mít opravdu rád.

 

Mladší brácha i s rodiči,

to dnes už se nedá naklíčit,

to, co se nikdy už nevrátí,

jak koleje, co zmizely u tratí.

Co zbylo, jsou jenom vzpomínky,

starostlivost mojí maminky

a tatínkova láska bez výhrad,

dali mi vše, co mohli mi dát

 

Dům stojí tam, kde stojí,

a já se tak trochu bojím,

že v naší schránce poštovní

nenajdu už  listy osobní.

Já dávno někde jinde žiji,

v sobě mám jistou nostalgii,

a moji drazí tiše spí

na konci města za zdí hřbitovní.

 

 

 

 

 

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Velmi působivé. Já bych o domě, kde jsem bydlela prvních šest let života, nic takového napsat nemohla.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.