Podmanivý kluk, jehož hlavičku zdobí  z novin lodička...
FOTO: Česká televize

Podmanivý kluk, jehož hlavičku zdobí z novin lodička...

19. 1. 2019

Vzpomínáte si? Jeho každodenní podvečerní pozdrav „Dobrý večer“ pomyslně vždy rozzářil nejen obrazovku,ale hlavně rozzářil dětské oči. Přiletěl, jel autem, houpal se na koníčku a nakonec smeknul lodičku, uklonil se se slovy „Dobrou noc“ a odletěl, aby zase následující den, ve stejný čas k nám přiletěl na obrazovku a dětem uvedl novou pohádku a dal jim zase dobrou noc. Každodenní podvečerní rituál v mnoha rodinách.I můj syn měl takovou lodičku a každý večer ji smekal a pozdravil svého věrného kamaráda Večerníčka.

Neznám nikoho, koho by v jeho životě neoslovily Večerníčky, které vysílala a vysílá ČT. Celou generaci dnes už důchodců, stejně tak jako jejich dětí,  znělky Večerníčků vždy upoutaly tak, že jim odpadaly hračky z rukou a už seděly před televizní obrazovkou a po celou dobu vysílání snad ani nedýchaly. Tak to třeba bylo denně u nás doma, ale i u mnoha našich známých. Čekaly, co jim televize připraví za pohádku či seriál na dobrou noc.
Kdo by neznal Večerníčky jako byli Broučci, Bob a Bobek, snad nepřekonatelné Krkonošské pohádky, Maxipes Fík, Říkání o víle Amálce, další a další, bylo jich nespočet.
A protože je čas na draka, nikam se mi moc nechce, tak jsem tak trochu pátrala, jak to vlastně všechno začalo. Proto bych se s vámi ráda letmo podělila o získané a mnou posbírané a popsané informace z historie Večerníčků.

S Večerníčkem se začalo v roce 1963, tehdy se začal klubat pod jménem Stříbrné zrcátko, což byly nedělní pohádky vysílané v podvečer. Známá v té době byla i pohádka Robot Emil. Večerníčkem se nedělní pohádka na dobrou noc stala až  2.1.1965, a to pohádkou Kluk a kometa.

Otcem myšlenky Večerníčka byl Milan Nápravník, který ji uvedl do života. Dnes žije v Německu. Večerníčková znělka je nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě. Vznikala někdy v době letních prázdnin roku 1965. Výtvarníkem byl Radek Pilař a režíroval Václav Bedřich. Hudbu složil Ladislav Simon. Prvním Večerníčkem s televizní znělkou a známou postavičkou Večerníčka byla pohádka o Televizním strašidýlku.

V této době bylo ale v naší republice dost domácností, kde nebyl televizor. V březnu r. 1965 jich bylo asi 2 mil., v roce 1969 byla překonána hranice 3 mil. A v roce 1978 dle statistik už byla pokořena hranice 4 mil. domácností, kde byl televizor.

První barevný Večerníček se odvysílal v roce 1973.
Jediný hraný Večerníček byly v roce 1974 Krkonošské pohádky.

Nejdelší Večerníček – byl to vlastně večerníčkový seriál uvedený pod názvem Bob a Bobek na cestách, měl 52 dílů.

Režisér Václav Bedřich se stal nejproduktivnějším režisérem Večerníčků, např. Bob a Bobek – králíci z klobouku, O zvířátkách pana Krbce, Maxipes Fík, O makové panence a mnoho dalších.

Za 40 let bylo vytvořeno 300 seriálů, od roku 1991 do roku 2005 televize odvysílala 120 premiér.

Pro ČT je Večerníček velmi významným artiklem, který se krom Evropy prodává např. do Austrálie, SAE, Malajsie, Turecka, Koreje, Číny a dalších zemí.

Vysílání od r. 1965 také hned nebylo po celý týden, a tak pro přehled, jak se Večerníček vysílal:
1965–1967: jednou týdně v neděli
1967–1969: v úterý, čtvrtek a neděli
1970: čtyřikrát týdně, přibyl pátek
1971: pětkrát týdně, přibyla středa
1972: šestkrát týdně, denně mimo soboty
1973: denně

Tak to byla letmá historie Večerníčků. Ráda na tu dobu vzpomínám. Třeba jsem se musela v duchu pousmát, že můj bratr, který  se taky na krok přiblížil k šedesátce, se bál při Večerníčkově Krkonošské pohádce rovněž i jako můj syn. Toho jsem po celou dobu vysílání měla na klíně, držel mě za ruce a já cítila, jak se mu ty jeho chvějí. Kdyby se tak dal vrátit čas, dnes už je mu též přes 40 let.  Jeho děti milují Krkonošské pohádky, když byly ještě menší a byli jsme všichni na dovolené ve Špindlu četli jsme si je každý večer a při toulání po horách sledovali, zda neuvidíme Krakonoše, jak obhospodařuje své Krakonošovo horské království. Byla to krásná doba...

Ještě jsem trochu zabrousila do rozhlasového vysílání. 2. ledna roku 2011 uplynulo 50 let, kdy se z rozhlasu ozvalo: Dovolte, jsem Hajaja. Dříve domácí skřítek v domě u Tří zvonů. Můj čas je podvečer... Hajajovi propůjčil hlas Vlastimil Brodský.
Pořad Dobrou noc děti se stal nejúspěšnějším rozhlasovým pořadem v historii.Za úspěchem především stál Václav Čtvrtek, jehož pohádku Hajaja i sám vyprávěl.Později se k němu přidali další autoři i herci a herečky.

Dnešní moderní večerníčky jsou určitě poplatné době, děti i moje vnoučata je milují, já k nim mám často výhrady. Ale za mě: Broučci, Krkonošské pohádky, Maxipes Fík, Bob a Bobek, Loupežník Rumcajs, Vodník Česílko,Z mechu a kapradí a další jsou pohádky, které hladily po duši a udržely pozornost dětí po celou dobu vysíláni. Provázely denně nejen mého syna, mě a moji rodinu tím nejkrásnějším obdobím života- vychováváním dětí, byli jsme mladí a byla doba taková, jaká byla. Pohádky jsme i jako mámy rády poslouchaly, často i otcové se přidali, udělali jsme si čas a to nejen v době Večerníčka. Snad i v příštím století nebudou pohádky z Večerníčků překonány a přála bych si, aby  dnešní i budoucí mámy a tátové si v čase Večerníčku sedli ke svým dětem a s nimi alespoň tu chvilku strávili. A nejen tu chvilku, ale i více času věnovali rodiče svým dětem, nenechali je koukat na často vysílané americké blbiny, nebo filmy plné krve a násilí, nehledě na různé počítačové hry plné bojového umění a dalších násilných scén. Nic jim to pro život nepřinese, jen zatíží jejich křehkou,dětskou duši, což se v budoucnu může až dramaticky obrátit přímo proti nim. Oni právě v této době potřebují lásku rodičů, vzájemné pochopení, povídání si s rodiči, vysvětlování různých věcí atd., neboť formování osobnosti dítěte začíná již od útlého dětství až po dospělost.

Není dnes lehká doba, ale dětství uteče a už se nikdy, nikdy nedá vrátit. Potom už nemá cenu plakat na rozlitým mlíkem, jak se říká, a možná, řada z vás mi dá za pravdu.

Závěrem se sluší poděkovat všem těm, kteří Večerníčka s jeho pohádkami stvořili, a to nejen pro pobavení dětí, ale hlavně, jejich obsahem citlivě působili na jejich výchovu.

(zdroje: různé články z novin, časopisů, ČT, internet, wikipedie. fotky: zdroje vlastní)

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
V současné době sleduji Krtečka, přestože široko daleko není žádné dítě. Vím, že pěkně daleko ho sleduje moje vnučka s dcerou, se kterou jsem je sledovala před 40 lety. Pořád mě baví.
Hana Nováková
Jsem ráda, že se článek líbil, trochu jsme se vrátily do mládí a to nikdy neškodí. Děkuji
Alena Tollarová
Kde jsou ty časy, kdy moje děti seděly na gauči vedle sebe a s očima i duší dokořán hltaly večerníčkovské příběhy! Vnoučata už tak nebere. Bohužel.
Marie Seitlová
Pěkný článek o klukovi s čepičkou, večerníček jsem s dětmi sledovala.
Alena Vávrová
Moje maminka měla v Praze sestřenici, ta měla dceru a její dcera si toho muže, co namluvil Večerníčka, vzala. Je to už dávno a už spolu ani nejsou. Někde stále mám po mamince jejich svateb. oznámení ;-)) - Večerníček jede autíčkem a veze si nevěstu...
Zuzana Pivcová
Večerníčky jsem měla ráda i v dospělosti. Líbil se mi právě i ten úvod a závěr. Někdy po letech jsem slyšela, kolik let je už tomu muži, který jako kluk mluvil za Večerníčka. Ale od té doby uplynulo zase již několik let. Díky za přehlednou, milou informaci.
Hana Rypáčková
Já zažila televizi asi až od dvanácti let. Ale poslouchala jsem v rádiu a měla gramofonové desky s Hurvínkem, myslím i s Broučky. Ale knížky Veverka Zrzečka s obrázky Svolinského , Míšu Kuličku. Toho vnouček taky miluje a z večerníčků Pane, pojďte si hrát, to se tak nasměje...Ta výstava byla vážně krásná...
Věra Ježková
Hano, hezké téma, dobře zpracované. Vzpomněla jsem si na německého Sandmanna.
Dana Puchalská
Můj otec pojmenoval panáčka na Lojzíka. A už se mu jinak neřeklo. Měla jsem Večerníčka ráda. A občas se na něj kouknu i teď.
Jitka Hašková
Když začal Večerníček byla jsem už dospělá, ale byl tak úžasný, že jsem se na něj vždycky před zprávami dívala.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.