ilustrační foto: pixabay.com

Příběh na 50 slov: Den před tím

14. 1. 2019

Vzpomínat či hledět do budoucna nebo žít současností. Litovat? Osud si někdy prapodivně zahrává. V uších zněla dávná vyznání a melodie. Vstoupila do pokoje a snažila se ignorovat podrážděný výraz v zrcadle. Pohledem zabloudila na fotografii. Před očima se rozběhl film. Nervozita kroužila okolo. Našla viníka. Jubileum. Co s tím?

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 20.1.2019 15:14

Děkuji všem za milé komentáře.

Dana Kolářová 16.1.2019 10:41

Ano Soni, zdraví je nejdůležitější.

Dana Kolářová 16.1.2019 08:52

Zuzano, už proběhlo. A myslím, že nezmeškáš, přihlásí se neodbytně samo. :-)

Soňa Prachfeldová 15.1.2019 18:22

Danuško, ono přijde a ať přijdou další a další. A hlavně budoucnost ve zdraví !

Hana Rypáčková 15.1.2019 09:43

Životnį cesty se větví a po všech cestách se jí nedá. Hlavně se musí jí a jít, ohlížet se jen po tom dobrém..

Marie Novotná 14.1.2019 19:57

Nervozita a jubilea ,jak tě jenom napadla ta slova.------át,no přeci.....át,není žádné stáří.Je to jen několik popsaných listů v kalendáři........jsme jen trochu více plnoletí:se zpívá v jedné písničce.

Alena Tollarová 14.1.2019 19:52

Vzpomínat, hledět do budoucna a žít současností, to všechno patří ke spokojenému životu. Vzpomněla jsem si, jak jsem odmítala přijmout šedesátku a pak se to úplně obrátilo ...

Zuzana Pivcová 14.1.2019 18:54

Podle náznaku mi to, Dano, připadá, že očekáváš jubileum??? Já se do zrcadla dívám jen ráno při každodenní kosmetické úpravě, ale pak už to nechávám být. Možná, že to jubileum dokonce zmeškám. :-D

Jana Šenbergerová 14.1.2019 16:27

Občas také vzpomínám, ale především žiji přítomností s očekáváním dobré budoucnosti. Jubilei se nezabývám. Co bylo už neovlivním, jen to, co je nebo bude, ovlivnit mohu.

Hana Nováková 14.1.2019 13:14

Poděkovat za dosavadní život a s přáním,aby ten zbytek byl alespoň takový jako dosud,ho nechat plynout do posledních dni..

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínka na moji babičku

Každý má či měl svou babičku. Někteří mají dvě, já však poznala jen jednu - maminku mé maminky. Tatínek už své rodiče ztratil dříve, než jsem se narodila.

Zdenka Jírová

Není už čas na zbavení svéprávnosti, aneb co všechno ještě zapomenu?

Myslela jsem, že dopoledne dojedu nakoupit, ale když jsem došla k autu, zjistila jsem, že jsem opět…

Dana Straková

Zápisník starého muže: Někdo tam je! Zloděj nebo bandita?

Dětství jsem prožíval na vesnici v domku s přilehlou hospodářskou budovou. Na noc mi připadla…

Zdeněk Folvarčný

Můj podzim života

Tak se mi zdá, že podzimy jsou stále hezčí. Barvy jsou úžasné a počasí většinou také. Je to prostě krásné babí léto. Z dětství si pamatuji podzimy velmi pochmurné a nejhůře bylo vždy, když jsem musela s rodiči povinně navštívit hřbitov. Počasí bylo lezavé, prostě velmi nepříjemné.

Hana Šimková