Časté nemoci a zdravotní problémy psů. Jak je poznat?

Šťastná to žena! 13:09

Nemám dilema. Není v moji moci, ani v moci někoho jiného, zabránit všem nepravostem Světa. Napsala jsem pouze svůj pohled na daný "problém" a nemohu znát, ani nebudu hledat řešení něčeho, co jsem nezpůsobila. Každý musí začít u sebe a sám za své chování a konání nést zodpovědnost.

Mám podobné dilema jako J. Caklová, ale co s tím? Ví někdo? Mám psa z útulku, na to jsem si ještě troufla, ale na dlouhodobou pomoc všem potřebným nemám prostředky ani nápad jak to řešit.

Napsala jsem článek Zvířata a já. Naši psi, které jsme postupně měli, nikdy nebyli na řetězu u boudy, vlastně ani žádnou neměli. Když jsme jedli, měl pes svůj kastrol u kamen a spal v síni. Co se dnes děje, také mi nejde na rozum. Na jedné straně psí prodejny se spoustou zbytečností, včetně oblečení a různých módních výstřelků a na straně druhé se dělají sbírky pro děti, které ani nemají na svačiny, obědy, vybavení na hory, aby mohli s bohatými na školní lyžařský výcvik. https://www.youtube.com/watch?v=OlIRMd4aDNw

Tak nevím.Pes býval u chalupy vždy. Třeba i na řetězu.Dostával zbytky masa nebo polévky s nalámaným chlebem. Kdyź zestárl, vystřídal ho mladý pes.Toho všechno naučil a jen odpočíval a umřel. To, co se vše provádí se zvířaty je scestné. Pustila jsem do domu kocoura Šimona, protože strašně chtěl a mňoukal. Papoušek v kleci protestuje, nechutnq mu proso, chce čistou slunečnici, ořechy ne. Venda má k snídani vařené maso, už má špatné zuby, granule mu někdy namočím a v zoufalém hladu je sní. Přála bych mu, až mu dojdou síly a omrzí ho svět, aby prostě umřel.

I slavný Malý princ věděl, že vezme-li si člověk k sobě zvíře, má povinnost se o něj starat. A starat se dnes už bohudík neznamená mu dát k boudě kastrol s vodou a kosti.

I60 nabízí v příspěvcích čtenářů neskutečné paradoxy. Před chvílí jsem četla článek s názvem Kádrový profil a následně článek na Seznamu.cz "Psí hospic pro seniory". Jediný závěr - pomáhejme fauně i flóře tak jak to považujeme za nejlepší.